Kurdové strana 3 z 5

Policejní zásah poznamenal start protestního pochodu turecké prokurdské strany HDP. Opozice chce upozornit na to, že úřady dál zatýkají její řadové členy, starosty i poslance. Ankaru za to opakovaně kritizovali evropští politici včetně šéfa diplomacie EU.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni podezřelí z účasti na teroristické síti Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct. Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí kurdsko-arabské koalice SDF. Její ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

Turecké úřady pokračují v demolici starobylého města Hasankeyf na jihovýchodě země. Obec osídlenou 12 tisíc let brzy zatopí voda z nedaleké přehrady. Proti výstavbě vodního díla bezvýsledně protestovali tamní obyvatelé, historici i sousední Irák. Turecko tvrdí, že mu vedle výroby elektřiny jde také o rozvoj regionu, který obývají hlavně Kurdové.

Ve vězeních na severu Sýrie jsou tisíce bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS). Hlídají je Kurdové, kteří měli značnou zásluhu na porážce IS loni v dubnu. Zajatci se nyní vydávají za nevinné oběti a chtěli by se vrátit do svých původních zemí, které je však nechtějí. Do jedné z ostře střežených věznic se dostaly reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Zprávy o válečných zločinech spáchaných v Tureckem okupované severní Sýrii proti tamním Kurdům se množí. Většinu mají na svědomí syrsko-arabské milice, které za tureckou armádu dělají špinavou práci. Před v pořadí již třetím tureckým vpádem do země letos v říjnu uteklo z oblasti 300 tisíc Kurdů.

Turecké úřady stupňují tlak na prokurdskou Lidově demokratickou stranu HDP. Na základě obvinění ze spolupráce s teroristy zbavily funkce dva tucty jejích starostů, stíhání čelí i část vedení strany a tisíce jejích řadových členů. HDP je jedinou parlamentní stranou, která odmítla vojenskou ofenzivu Turecka v Sýrii.

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Po summitu NATO to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán přitom dosud blokovalo Turecko, které žádalo, aby Aliance výměnou za jeho podporu uznala jako teroristické kurdské milice YPG, proti nimž Ankara bojuje v Sýrii. O YPG se ale nakonec na summitu nemluvilo, dodal Stoltenberg. Lídři se také shodli, že ruské agresivní akce jsou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost a že rostoucí vliv Číny představuje příležitost a výzvu.

Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.

Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.

Početná kurdská komunita žije kromě Sýrie, kde čelí turecké ofenzivě, také v sousedním Iráku. Po porážce Islámského státu a částečné stabilizaci země se část iráckých Kurdů upíná k jiné víře než k islámu. Řada z nich hledá svou národní identitu, a tak se rozhodla konvertovat ke starověkému náboženství zoroastrismu.

Strategickým cílem syrské vlády je podle prezidenta Bašára Asada dostat zpět pod kontrolu severovýchod země ovládaný Syrskými demokratickými silami pod velením Kurdů. Z části této oblasti u hranic s Tureckem se na začátku října stáhli američtí vojáci, což umožnilo tureckou invazi. Od pátku začaly v oblasti ofenzivy hlídkovat společné ruské a turecké jednotky. Ty mají zajistit, že se do regionu nevrátí kurdské milice. Asad úsilí svého ruského spojence ocenil.

Více než 12 tisíc členů Islámského státu stále drží Kurdové ve svých věznicích na severu Sýrie. Do jednoho z takových zařízení, kde hlídají bojovníky z víc než padesáti zemí, nyní pustili novináře. Cely jsou přeplněné a řadu mužů trápí nemoci. Po turecké ofenzivě do Sýrie navíc nikdo neví, co se zajatci bude. Kurdové varují, že se vězni pokusí utéct.

Členové syrských kurdských milic YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z třicetikilometrové zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusové o stažení YPG zpravili i nejvyšší turecké představitele, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký ministr obrany Hulusi Akar jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do 16:00 našeho času.

Řada evropských zemí se kvůli současnému dění v Sýrii bojí, že se na jejich území dostanou islamističtí teroristé. Kurdové, kteří v zemi zadrželi tisíce islamistů, nedokážou kvůli probíhající turecké operaci své vězně hlídat. Jen z Německa odešla na syrská bojiště tisícovka lidí a hrozí, že se řada z nich bude snažit dostat zpátky domů.

Krize na severu Sýrie se rychle přenáší i do Německa, kde přibývá násilných střetů mezi tamními Kurdy a Turky. V zemi jich žije dohromady přes tři miliony. Policie eviduje mimo jiné napadené obchody i útok na mešitu. Podle Kurdů navíc dorazí do Německa nová vlna uprchlíků ze Sýrie, kteří prozatím utekli před Turky do sousedních zemí.

Arabsko-kurdská koalice SDF tvrdí, že Turecko a jeho syrští spojenci zahájili v severovýchodní Sýrii velkou pozemní ofenzivu, při které útočí na tři vesnice. Ankara naopak tvrdí, že na turecké vojáky útočí Kurdové. Syrská státní tisková agentura SANA oznámila, že turečtí vojáci a jejich spojenci zaútočili na vojáky prezidenta Bašára Asada a několik jich zabili. Všechny strany konfliktu trvají na tom, že dodržují prodloužené příměří, které má v oblasti na syrsko-turecké hranici platit do úterý.

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu do Sýrie. Trump věří, že Ankara splní své sliby a ukončí bojové operace. Klid zbraní má být trvalý. Kurdští ozbrojenci už podle USA vyklidili sever Sýrie, kam Turecko plánuje poslat uprchlíky.

Spojené státy oznámily Turecku, že kurdské milice se stáhly z oblasti na severu Sýrie, kde chce Ankara zřídit takzvanou bezpečnou zónu. Informovalo o tom turecké ministerstvo obrany, podle kterého není potřeba žádná další operace v této oblasti. Moskva ovšem naznačila, že Spojené státy povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli. Ve středu Rusové zahájili hlídky ve městě Manbidž a později dorazili také do Kobani.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

Na začátku října zaútočilo Turecko v severní Sýrii na Kurdy. Umožnil to postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dal rozkaz ke stažení svých vojáků, kteří v oblasti působili. Především na bedrech Kurdů přitom spočívala pozemní operace v boji proti takzvanému Islámskému státu, k čemuž je Američané vycvičili a vyzbrojili. Současnou situaci proto Kurdové vnímají jako zradu. Do místa bojů se vypravily novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová, které natáčely pro pořad Reportéři ČT.

V úterý vyprší lhůta určená ke stažení kurdských milic YPG ze syrsko-tureckého pohraničí. Turecko hrozí, že pokud se tak nestane, obnoví boje. Ankara chce na severu Sýrie vytvořit sto kilometrů dlouhou zónu, která má podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zajistit zemi bezpečí. Tento plán má podporu celého politického spektra v Turecku – s výjimkou prokurdské strany HDP.

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.

Turecko a kurdsko-arabská koalice SDF se vzájemně obviňují z porušování příměří, které by na severu Sýrie mělo platit do úterý. Od syrsko-turecké hranice nicméně není v sobotu slyšet střelba – na rozdíl od pátku, kdy již měl klid zbraní dojednaný americkým viceprezidentem Mikem Pencem platit.