Kurdové strana 3 z 5

Početná kurdská komunita žije kromě Sýrie, kde čelí turecké ofenzivě, také v sousedním Iráku. Po porážce Islámského státu a částečné stabilizaci země se část iráckých Kurdů upíná k jiné víře než k islámu. Řada z nich hledá svou národní identitu, a tak se rozhodla konvertovat ke starověkému náboženství zoroastrismu.

Strategickým cílem syrské vlády je podle prezidenta Bašára Asada dostat zpět pod kontrolu severovýchod země ovládaný Syrskými demokratickými silami pod velením Kurdů. Z části této oblasti u hranic s Tureckem se na začátku října stáhli američtí vojáci, což umožnilo tureckou invazi. Od pátku začaly v oblasti ofenzivy hlídkovat společné ruské a turecké jednotky. Ty mají zajistit, že se do regionu nevrátí kurdské milice. Asad úsilí svého ruského spojence ocenil.

Více než 12 tisíc členů Islámského státu stále drží Kurdové ve svých věznicích na severu Sýrie. Do jednoho z takových zařízení, kde hlídají bojovníky z víc než padesáti zemí, nyní pustili novináře. Cely jsou přeplněné a řadu mužů trápí nemoci. Po turecké ofenzivě do Sýrie navíc nikdo neví, co se zajatci bude. Kurdové varují, že se vězni pokusí utéct.

Členové syrských kurdských milic YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z třicetikilometrové zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusové o stažení YPG zpravili i nejvyšší turecké představitele, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký ministr obrany Hulusi Akar jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do 16:00 našeho času.

Řada evropských zemí se kvůli současnému dění v Sýrii bojí, že se na jejich území dostanou islamističtí teroristé. Kurdové, kteří v zemi zadrželi tisíce islamistů, nedokážou kvůli probíhající turecké operaci své vězně hlídat. Jen z Německa odešla na syrská bojiště tisícovka lidí a hrozí, že se řada z nich bude snažit dostat zpátky domů.

Krize na severu Sýrie se rychle přenáší i do Německa, kde přibývá násilných střetů mezi tamními Kurdy a Turky. V zemi jich žije dohromady přes tři miliony. Policie eviduje mimo jiné napadené obchody i útok na mešitu. Podle Kurdů navíc dorazí do Německa nová vlna uprchlíků ze Sýrie, kteří prozatím utekli před Turky do sousedních zemí.

Arabsko-kurdská koalice SDF tvrdí, že Turecko a jeho syrští spojenci zahájili v severovýchodní Sýrii velkou pozemní ofenzivu, při které útočí na tři vesnice. Ankara naopak tvrdí, že na turecké vojáky útočí Kurdové. Syrská státní tisková agentura SANA oznámila, že turečtí vojáci a jejich spojenci zaútočili na vojáky prezidenta Bašára Asada a několik jich zabili. Všechny strany konfliktu trvají na tom, že dodržují prodloužené příměří, které má v oblasti na syrsko-turecké hranici platit do úterý.

Americký prezident Donald Trump nařídil zrušit veškeré sankce, které Spojené státy minulý týden uvalily na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu do Sýrie. Trump věří, že Ankara splní své sliby a ukončí bojové operace. Klid zbraní má být trvalý. Kurdští ozbrojenci už podle USA vyklidili sever Sýrie, kam Turecko plánuje poslat uprchlíky.

Spojené státy oznámily Turecku, že kurdské milice se stáhly z oblasti na severu Sýrie, kde chce Ankara zřídit takzvanou bezpečnou zónu. Informovalo o tom turecké ministerstvo obrany, podle kterého není potřeba žádná další operace v této oblasti. Moskva ovšem naznačila, že Spojené státy povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli. Ve středu Rusové zahájili hlídky ve městě Manbidž a později dorazili také do Kobani.

Kurdské milice v Sýrii dostanou podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších 150 hodin, tedy zhruba šest dnů. Erdogan to oznámil dvě hodiny před plánovaným koncem pětidenního příměří. Podle Moskvy ruští a syrští vojáci ve středu vstoupí do oblasti turecké operace. Rusko a Turecko tam budou společně monitorovat situaci, píše Reuters.

Na začátku října zaútočilo Turecko v severní Sýrii na Kurdy. Umožnil to postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dal rozkaz ke stažení svých vojáků, kteří v oblasti působili. Především na bedrech Kurdů přitom spočívala pozemní operace v boji proti takzvanému Islámskému státu, k čemuž je Američané vycvičili a vyzbrojili. Současnou situaci proto Kurdové vnímají jako zradu. Do místa bojů se vypravily novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová, které natáčely pro pořad Reportéři ČT.

V úterý vyprší lhůta určená ke stažení kurdských milic YPG ze syrsko-tureckého pohraničí. Turecko hrozí, že pokud se tak nestane, obnoví boje. Ankara chce na severu Sýrie vytvořit sto kilometrů dlouhou zónu, která má podle prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana zajistit zemi bezpečí. Tento plán má podporu celého politického spektra v Turecku – s výjimkou prokurdské strany HDP.

V Sýrii je kvůli turecké ofenzivě bez dozoru dvanáct věznic s islámskými radikály. Řekl to v pondělí ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ostrahu těchto věznic je podle něj třeba naléhavě vyřešit. Ankara 9. října zahájila ofenzivu na severu Sýrie proti kurdským oddílům, které do té doby věznice a tábory se zajatci z teroristické organizace Islámský stát (IS) zajišťovaly. Od čtvrtka jsou boje na pět dní přerušeny. Klid zbraní skončí v úterý ve 22:00 tureckého času (21:00 našeho času). Turecko je připraveno obnovit boje.

Turecko a kurdsko-arabská koalice SDF se vzájemně obviňují z porušování příměří, které by na severu Sýrie mělo platit do úterý. Od syrsko-turecké hranice nicméně není v sobotu slyšet střelba – na rozdíl od pátku, kdy již měl klid zbraní dojednaný americkým viceprezidentem Mikem Pencem platit.

Belgie se chystá využít současné křehké příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie. Podle britského deníku Guardian se k podobnému kroku chystají i další evropské země.

Pokud Kurdové zcela nevyklidí oblast na severovýchodě Sýrie, Turecko bude podle prezidenta Recepa Tyyipa Erdogana pokračovat v ofenzivě ještě tvrději než doposud. Erdogan odmítl, že by turecké jednotky porušovaly pětidenní klid zbraní, na kterém se dohodly se Spojenými státy. Ankara chce, aby Kurdové vyklidili pohraniční oblast dlouhou 440 kilometrů a sahající až 32 kilometrů do hloubi Sýrie.

Turecko na pět dnů pozastaví ofenzivu v severní Sýrii a dovolí kurdským silám stáhnout se z oblasti, oznámil americký viceprezident Mike Pence. Šéf Bílého domu Donald Trump v souvislosti s příměřím hovoří o skvělých zprávách, budou prý ušetřeny miliony životů. USA po naplnění dohody o klidu zbraní zruší hospodářské sankce proti Turecku. Podle Ankary však operace skončí až poté, co kurdské milice YPG opustí své pozice a odevzdají těžké zbraně. Prezident Miloš Zeman si myslí, že Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů.

Na severu Sýrie, kde operuje turecká armáda, se šíří informace o použití chemických zbraní. Arabsko-kurdská koalice SDF, proti které je operace namířena, již dříve obvinila Turky z použití fosforu při bombardování. Agentura SANA nyní citovala kurdské lékaře, podle kterých mohli být lidé z města Rás al-Ajn, které ošetřili, zasaženi chemikáliemi. Ankara ale odmítla použití chemických zbraní, naopak obvinila z jejich využití Kurdy. SDF ohlásila, že se nadále soustředí jen na boj s tureckými silami a ukončí operace proti organizaci Islámský stát. Ta tvrdí, že již situaci využila pro osvobození několika internovaných radikálů.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ostře odmítl výzvu Spojených států k okamžitému zastavení operace proti Kurdům v severní Sýrii. Příměří označil za nemožné, boje prý plní svůj účel. Během turecké ofenzivy, která trvá už týden, zemřely desítky civilistů a na 160 tisíc lidí muselo opustit domovy, uvádí OSN. Podle tureckého ministerstva obrany bylo zabito či zajato na 640 „teroristů“ z řad kurdských milic.

Syrská armáda vstoupila do severosyrského města Manbidž, odkud se stáhla mezinárodní koalice, která tam doposud působila. Rusko je odhodláno zabránit střetu syrské a turecké armády a ruské síly začaly hlídkovat na linii mezi jednotkami obou zemí. Americký prezident Donald Trump vyzval svého tureckého protějška Recepa Tayyipa Erdogana k okamžitému zastavení bojů proti Kurdům. Ministerstvo financí USA zařadilo na sankční seznam turecká ministerstva obrany a energetiky a také šéfy těchto resortů včetně ministra vnitra.

Americký prezident Donald Trump brzy vydá příkaz k uvalení sankcí na současné i dřívější turecké vládní představitele a další osoby zodpovědné za destabilizační akce na severovýchodě Sýrie. Trump to oznámil na Twitteru s tím, že Spojené státy rovněž opět uvalí až padesátiprocentní clo na dovoz turecké ocele a okamžitě zastaví jednání s Ankarou o obchodní dohodě. Američtí vojáci, kteří se kvůli turecké ofenzivě stahují ze severovýchodu Sýrie, podle Trumpa zůstanou v regionu, aby zabránili možnému návratu teroristického hnutí Islámský stát.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Tureckem podporovaní syrští rebelové následně oznámili, že bitva o Manbidž už začala. V řadě severosyrských měst ovládaných Kurdy se rozmisťují syrští vládní vojáci, aby postup Turecka zastavili.

Česká republika v pondělí pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Informoval o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) už dříve zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou Evropské unie je diplomatické řešení situace v Sýrii, a vyzval Turecko k zastavení vojenské akce. Podle vyslance Ankary je tureckým základním právem podniknout kroky proti teroristické hrozbě ze Sýrie.

Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.