Syrské město Rakká, považované dříve za neformální metropoli radikálů ze samozvaného Islámského státu v Sýrii, se i pět let po pádu islamistických fundamentalistů jen těžce vrací k normálu a pořád žije v nejistotě. Nebezpečí je stále blízko.
Tečku za zdejším působením islámských radikálů udělali přesně před pěti lety – v říjnu 2017 – kurdští bojovníci zapojení do bojů proti IS. Podporovala je mezinárodní koalice pod vedením Spojených států.
Město, které mělo před válkou více než tři sta tisíc obyvatel, stále nese stopy intenzivních bojů. Řada lidí ještě dnes žije v poškozených čtvrtích a domech. Podobně jako Raghíb Abaíd. Toho navíc trápí i nedostatek práce. „Ještě nedávno měl práci každý. Když ale posílil dolar a stouply životní náklady, procento zaměstnaných začalo klesat,“ říká.
Nedostatek peněz brzdí obnovu. Hudba už ale zní
Obnova města se v poslední době výrazně zpomalila. „Schází finance především na obnovu infrastruktury. Ta byla v Rakká zničena z devadesáti procent. Jde zejména o vodovody, kanalizace, elektrické vedení a mosty,“ vysvětluje předseda městské samosprávy v Rakká Mohamed Núr Al-Dhajíb.
Přesto se do Rakká vrací normální život. Ulice, kde během čtyřleté vlády samozvaného chalífátu defilovali jeho bojovníci a kde pořádali veřejné popravy, už nesou znaky normálnosti. Lidé se dál postupně učí užívat si i toho, co vláda radikálů přísně zapovídala, například hudby.
„Nemohli jsme hrát na žádný nástroj. Tak jsem ho ukryl. Nemohl jsem s ním ani vyjít ven. Protože být s ním jen viděn, mohl být problém. Natož provozovat samotnou hudbu,“ vzpomíná místní hudebník Chámis Tomech.
Dnes osmačtyřicetiletý Chámis a jeho kolegové muzikanti nejen veřejně hrají, ale ve městě, v němž na mnoha místech stále ještě nefunguje elektřina ani tekoucí voda, učí umění hudby a zpěvu místní děti. Ty nejmenší si temnou vládu islamistů pamatovat už nebudou.
Nebezpečí stále číhá blízko
Ke skutečné stabilitě má však Rakká hodně daleko. Dnes funguje pod správou opozičních demokratických sil i místních rodových klanů.
Pozice konkurenčních jednotek věrných režimu Bášara Asada ale nejsou příliš vzdálené. A v regionu se pohybují i zbytky poražených extremistů. Své zájmy zde tak či onak střeží také Turecko, Rusko i Spojené státy.
