Kurdové strana 4 z 5

Turečtí zdravotníci podle oficiálních dat aplikovali více než sto milionů dávek vakcíny proti koronaviru a vláda třiaosmdesátimilionové země tvrdí, že plně naočkované jsou dvě třetiny dospělé populace. Od minulého týdne je důkaz o očkování nebo negativní test nutný pro vnitrostátní veřejnou dopravu a také návštěvu kulturních akcí. Neočkovaní zaměstnanci ve školství musí testy absolvovat dvakrát týdně. Nejpomalejší tempo očkování je na jihovýchodě země.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

V Ankaře začal proces se 108 lidmi, kteří jsou obžalovaní z terorismu, vražd či narušení jednoty státu kvůli prokurdským demonstracím z podzimu 2014. Tehdy při střetech s bezpečnostními složkami zemřely přes tři desítky osob. Většina obžalovaných jsou členové prokurdské Lidově demokratické strany (HDP), jsou mezi nimi i dva její bývalí šéfové Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová. Podle opozice jde o další politickou perzekuci této strany, která je třetí největší v parlamentu.

Turecký soud nařídil propustit novináře a spisovatele Ahmeta Altana, který strávil posledních téměř pět let ve vězení. Odsouzen byl v souvislosti s pokusem části armády o převrat z roku 2016. Soud uvedl, že přihlédl k době, jakou Altan už strávil za mřížemi. Rozsudek vynesl jen den po verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), podle něhož Turecko porušilo Altanova práva.

Uplynuly dva roky od porážky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Džihádisté sice ztratili souvislé území, jejich ideologie ale stále přežívá v přeplněných táborech a vězeních na severovýchodě země. Oblast je pod nadvládou kurdských sil. Po pádu samozvaného chalífátu se v tamních zařízeních nachází více než šedesát tisíc lidí. Velkou většinu z nich tvoří ženy a děti.

Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 roku propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe. Neuvědomila si ale, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na Facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.

Turecký ústavní soud rozhodl, že dlouhé věznění kurdského politika Selahattina Demirtaşe znamená porušení jeho práv. O rozsudku informovala agentura Reuters. Jeden z nejznámějších tureckých politiků je vězněn od listopadu 2016. Obviněn je mimo jiné z terorismu. Podle rozsudku ústavního soudu vazba pro kurdského předáka přesáhla opodstatněnou dobu.

Policejní zásah poznamenal start protestního pochodu turecké prokurdské strany HDP. Opozice chce upozornit na to, že úřady dál zatýkají její řadové členy, starosty i poslance. Ankaru za to opakovaně kritizovali evropští politici včetně šéfa diplomacie EU.

Na hřbitově u Istanbulu objevili ostatky stovek lidí, kteří byli původně pohřbeni na převážně kurdském východě země. Do města je úřady převezly bez vědomí pozůstalých. Některé z kostí patří někdejším členům zakázané PKK a milic YPG, které Turecko zařadilo mezi teroristické organizace. Kauza má potenciál zhoršit už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Kurdy –⁠ ti už věc začali řešit právně.

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni podezřelí z účasti na teroristické síti Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct. Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí kurdsko-arabské koalice SDF. Její ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

Turecké úřady pokračují v demolici starobylého města Hasankeyf na jihovýchodě země. Obec osídlenou 12 tisíc let brzy zatopí voda z nedaleké přehrady. Proti výstavbě vodního díla bezvýsledně protestovali tamní obyvatelé, historici i sousední Irák. Turecko tvrdí, že mu vedle výroby elektřiny jde také o rozvoj regionu, který obývají hlavně Kurdové.

Ve vězeních na severu Sýrie jsou tisíce bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS). Hlídají je Kurdové, kteří měli značnou zásluhu na porážce IS loni v dubnu. Zajatci se nyní vydávají za nevinné oběti a chtěli by se vrátit do svých původních zemí, které je však nechtějí. Do jedné z ostře střežených věznic se dostaly reportérky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Zprávy o válečných zločinech spáchaných v Tureckem okupované severní Sýrii proti tamním Kurdům se množí. Většinu mají na svědomí syrsko-arabské milice, které za tureckou armádu dělají špinavou práci. Před v pořadí již třetím tureckým vpádem do země letos v říjnu uteklo z oblasti 300 tisíc Kurdů.

Turecké úřady stupňují tlak na prokurdskou Lidově demokratickou stranu HDP. Na základě obvinění ze spolupráce s teroristy zbavily funkce dva tucty jejích starostů, stíhání čelí i část vedení strany a tisíce jejích řadových členů. HDP je jedinou parlamentní stranou, která odmítla vojenskou ofenzivu Turecka v Sýrii.

Severoatlantická aliance se shodla na plánu posil pro Pobaltí a Polsko. Po summitu NATO to oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Plán přitom dosud blokovalo Turecko, které žádalo, aby Aliance výměnou za jeho podporu uznala jako teroristické kurdské milice YPG, proti nimž Ankara bojuje v Sýrii. O YPG se ale nakonec na summitu nemluvilo, dodal Stoltenberg. Lídři se také shodli, že ruské agresivní akce jsou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost a že rostoucí vliv Číny představuje příležitost a výzvu.

Lídři Velké Británie, Francie, Německa a Turecka se na okraj summitu NATO v Londýně shodli na nutnosti vytvořit v Sýrii podmínky pro bezpečný návrat uprchlíků. Útoky proti civilistům podle nich musejí skončit. Ankara svým nesmlouvavým postojem drží v šachu řadu partnerských zemí. Členy Aliance podráždila útokem na kurdské milice v Sýrii, ale i nákupem ruských raketových systémů.

Šéf Bílého domu Donald Trump přijal ve Washingtonu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Stalo se tak poprvé od začátku turecké intervence v Sýrii. Podle Trumpa příměří funguje a Kurdové se zdají spokojení. Turecko po jednání označil za skvělého spojence v NATO, zejména pokud jde o spolupráci v boji proti terorismu. Problémem však zůstává smlouva na dodávku ruského protiraketového systému S-400 do Turecka, zdůraznil šéf Bílého domu.

Početná kurdská komunita žije kromě Sýrie, kde čelí turecké ofenzivě, také v sousedním Iráku. Po porážce Islámského státu a částečné stabilizaci země se část iráckých Kurdů upíná k jiné víře než k islámu. Řada z nich hledá svou národní identitu, a tak se rozhodla konvertovat ke starověkému náboženství zoroastrismu.

Strategickým cílem syrské vlády je podle prezidenta Bašára Asada dostat zpět pod kontrolu severovýchod země ovládaný Syrskými demokratickými silami pod velením Kurdů. Z části této oblasti u hranic s Tureckem se na začátku října stáhli američtí vojáci, což umožnilo tureckou invazi. Od pátku začaly v oblasti ofenzivy hlídkovat společné ruské a turecké jednotky. Ty mají zajistit, že se do regionu nevrátí kurdské milice. Asad úsilí svého ruského spojence ocenil.

Více než 12 tisíc členů Islámského státu stále drží Kurdové ve svých věznicích na severu Sýrie. Do jednoho z takových zařízení, kde hlídají bojovníky z víc než padesáti zemí, nyní pustili novináře. Cely jsou přeplněné a řadu mužů trápí nemoci. Po turecké ofenzivě do Sýrie navíc nikdo neví, co se zajatci bude. Kurdové varují, že se vězni pokusí utéct.

Členové syrských kurdských milic YPG v úterý ještě před stanoveným termínem dokončili stahování z třicetikilometrové zóny u turecko-syrských hranic, jak jim to ukládala rusko-turecká dohoda. Informoval o tom ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusové o stažení YPG zpravili i nejvyšší turecké představitele, řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký ministr obrany Hulusi Akar jen několik hodin předtím tvrdil, že milice YPG u tureckých hranic stále operují. Podle dohody z minulého týdne se měli Kurdové stáhnout do 16:00 našeho času.

Řada evropských zemí se kvůli současnému dění v Sýrii bojí, že se na jejich území dostanou islamističtí teroristé. Kurdové, kteří v zemi zadrželi tisíce islamistů, nedokážou kvůli probíhající turecké operaci své vězně hlídat. Jen z Německa odešla na syrská bojiště tisícovka lidí a hrozí, že se řada z nich bude snažit dostat zpátky domů.

Krize na severu Sýrie se rychle přenáší i do Německa, kde přibývá násilných střetů mezi tamními Kurdy a Turky. V zemi jich žije dohromady přes tři miliony. Policie eviduje mimo jiné napadené obchody i útok na mešitu. Podle Kurdů navíc dorazí do Německa nová vlna uprchlíků ze Sýrie, kteří prozatím utekli před Turky do sousedních zemí.