Kurdové strana 4 z 5

Česká republika v pondělí pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Informoval o tom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) už dříve zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou Evropské unie je diplomatické řešení situace v Sýrii, a vyzval Turecko k zastavení vojenské akce. Podle vyslance Ankary je tureckým základním právem podniknout kroky proti teroristické hrozbě ze Sýrie.

Jednotky vládních vojsk syrského prezidenta Bašára Asada se přesouvají do kurdských oblastí na severu země. Mají zde čelit ofenzivě, kterou proti zdejším Kurdům vede turecká armáda. Uvedla to syrská vládní agentura SANA. Syrští Kurdové večer podle agentury AFP potvrdili dohodu s Damaškem, podle níž budou armádní síly rozmístěny poblíž syrsko-turecké hranice.

Kvůli protikurdské ofenzivě tureckých vojsk v Sýrii zakázala Francie vývoz zbraní do Turecka. Stejný krok už dříve během soboty oznámilo také Německo. Cílem turecké operace je vytvořit v severní Sýrii nárazníkové pásmo pro návrat uprchlíků a vytlačit z něj kurdské milice. Proti ofenzivě v sobotu v Kolíně nad Rýnem demonstrovaly tisíce Kurdů. Tureckou operaci na mimořádném setkání v Káhiře odsoudili také ministři zahraničí Ligy arabských států.

Turecká armáda ve středu zahájila vojenskou operaci proti kurdským milicím YPG v Sýrii. Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali argumentuje, že je tato skupina odnoží Strany kurdských pracujících (PKK), což je teroristická organizace, na níž tak pohlíží i Evropská unie. Cílem turecké operace je zajistit bezpečnost na hranicích, poznamenal diplomat v pořadu Události, komentáře s tím, že Ankara nemá ambici v oblasti severní Sýrie setrvat.

Turecké síly postupují proti Kurdům na severu Sýrie. Po leteckém úderu zahájily i pozemní ofenzivu. Kurdové slibují tvrdou obranu, dobře však vědí, že stojí proti velké přesile. Situaci na bitevním poli pro ČT shrnul bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z Baltic Defense College.

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mikdád obvinil Kurdy, že svým separatismem dali Turecku záminku k invazi. Syrská vláda se podle nejmenovaného oficiálního zdroje z diplomacie hodlá turecké agresi bránit všemi legálními prostředky, informovala syrská státní agentura SANA. Rada bezpečnosti OSN se neshodla na společném prohlášení, evropští členové chtěli, aby Ankara vojenskou akci zastavila. Americký prezident hovoří o možné zprostředkovatelské roli.

Kurdové jsou indoevropský národ, který má v současnosti kolem 30 milionů příslušníků. Asi třetina všech Kurdů žije v jihovýchodním Turecku, významnou komunitu tvoří také v severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Bývají označováni za největší národ bez vlastního státu. Uznané autonomní území s vlastní správou, tedy regionální vládou a parlamentem, mají od roku 1991 na severu Iráku. Syrská vláda autonomii Kurdů odmítá.

Americký prezident Donald Trump nechal Turecku volné ruce v Sýrii, čímž zradil své kurdské spojence a proměnil Spojené státy v zemi, které nelze důvěřovat. V reakci na tureckou intervenci to píší evropské deníky. Vývoj v Sýrii se teď může změnit v noční můru pro Evropu, která by se měla připravit na případný návrat radikálů z takzvaného Islámského státu (IS) i na novou uprchlickou vlnu, upozorňují média.

Turecká armáda zahájila operaci Pramen míru proti kurdským ozbrojencům na severu Sýrie. Francie útok odsoudila a spolu s Velkou Británií a Německem požádala o schůzku Rady bezpečnosti OSN. Ta se uskuteční ve čtvrtek. Operace se nelíbí ani šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, který přitom Turkům nechal volnou ruku, když stáhl z oblasti vojáky. Erdogan chce zřídit v Sýrii bezpečné pásmo, kam se budou moci vrátit uprchlíci. Kurdské milice nyní ovládají čtvrtinu země.

Kurdské úřady v severní Sýrii vyhlásily třídenní všeobecnou mobilizaci a požádaly občany, aby vzdorovali hrozícímu tureckému vpádu. Turecká armáda a oddíly, které Ankara podporuje, jsou připraveny překročit hranici. Turecko u ní chce vytvořit takzvanou bezpečnostní zónu, z níž zřejmě vytlačí Kurdy a přesune tam syrské uprchlíky ze svého území. Dosud Kurdy chránila přítomnost amerických spojenců, kteří spolu s nimi pomáhali porazit teroristický Islámský stát (IS). Američtí vojáci se ale z kurdských oblastí přemisťují na jiná místa v Sýrii.

Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Informoval o tom turecký tisk. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie. V noci Turci udeřili na hranici s Irákem, aby Kurdy odřízli od zásobování a posil.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyjádřil obavy z možného tureckého zásahu proti Kurdům v Sýrii. Vyzval k respektování mezinárodního práva, podle něj lze řešit situaci pouze diplomaticky. Turecko chce vojensky vystoupit proti kurdským milicím YPG, které považuje za teroristickou organizaci. Milice společně s Američany bojovaly v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát. Prezident Miloš Zeman podle svého mluvčího situaci analyzuje.

Dvě největší armády NATO, Turecko a Spojené státy, stále rozděluje ustavení takzvané bezpečné zóny na severovýchodě Sýrie. Jejich jednotky tam sice o víkendu zahájily společné patroly, Ankara ale není s dosavadním naplňováním dohody o zóně spokojená. Hrozí proto, že vezme věci do vlastních rukou. Damašek dohodu odsuzuje jako porušení své suverenity.

Po dvouměsíčním zajetí propustily syrské úřady třicetiletého amerického občana Sama Goodwina, který se vydal do válečné země zřejmě kvůli tomu, že chce poznat všechny země světa. K jeho osvobození přispěli libanonští představitelé.

Přestože se mezi Washingtonem a Ankarou stupňuje napětí, český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý se nedomnívá, že by kvůli sporu o raketový systém S-400 a stíhačky F-35 vážně hrozil odchod Turecka ze Severoatlantické aliance. Uzavřený obchod Turecka s Ruskem ale vidí jako problematický, byť vnímá prodej ruského raketového systému nejenom z pohledu vojensko-zpravodajských rizik, ale také jako marketingový tah Moskvy vůči blízkovýchodním státům. O turecko-amerických sporech hovořili Jiří Šedivý a exministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích.

V Turecku skončila jedna z nejrozsáhlejších protestních hladovek historie. Na tři tisíce lidí z řad kurdských politiků a vězňů žádaly konec izolace Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest. Lídr zakázané Strany kurdských pracujících (PKK) vyzval k ukončení protestu poté, co ho za mřížemi mohli po letech navštívit právníci. Na jihovýchodě země v Diyarbakiru ale dál každý den demonstrují matky vězněných Kurdů.

Spojené státy a jimi podporovaná arabsko-kurdská koalice SDF oznámily před pár dny porážku teroristické organizace Islámský stát (IS). „Nemůžeme si ale myslet, že jsme vymýtili IS jako takový,“ varoval v pořadu 90′ ČT24 bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Analytik Pavel Novotný zase upozornil, že válka v Sýrii bude pokračovat, a to na severu země, v Kurdistánu.

Islámský stát byl poražen na posledním zbytku svého území v Baghúz na východě Sýrie. S odvoláním na vyjádření mluvčího arabsko-kurdské koalice SDF podporované Spojenými státy Mustafy Bálího o tom informovala agentura Reuters. Vítězství SDF znamená podle mluvčího definitivní konec samozvaného chalífátu, který kdysi zabíral třetinu Sýrie a Iráku.

Prezident Miloš Zeman označil Turecko za faktického spojence teroristické organizace Islámský stát. Ankara se podle něj podílela na zásobování radikálů. Řekl to při setkání s obyvateli Vintířova na Sokolovsku, kam přijel na začátek své návštěvy Karlovarského kraje. Podpořil také decentralizaci Ukrajiny.

Poslední obyvatelé území ovládaného organizací Islámský stát přecházejí pod správu jeho protivníků ze Syrských demokratických sil (SDF). Iráčané, Syřané i stovky cizinců z celého světa říkají, že jsou civilisté. Někteří si život v samozvaném chalífátu pochvalují, jiní raději nechtějí vůbec mluvit. Jejich první setkání se světem po letech natáčely pro Reportéry ČT novinářky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová.

Do Francie se během několika týdnů vrátí desítky radikálů, kteří byli zajati v Sýrii. Právě Francouzi tvoří největší skupinu zahraničních bojovníků původem z Evropy. Jejich návrat výrazně zvyšuje bezpečnostní hrozby v zemi i na kontinentu, varují experti. Hrozbu představují i „nevěsty džihádistů“, které strávily roky v samozvaném chalífátu Islámského státu (IS). Francouzská vláda proto s jejich repatriací nespěchá.

Syrští Kurdové nesouhlasí s tím, aby byla na severu Sýrie, tedy na území obývaném hlavně Kurdy, zřízena bezpečnostní zóna zajišťovaná Tureckem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý uvedl, že zřízení takové zóny navrhl americký prezident Donald Trump. Má být až 30 kilometrů široká a zřídit ji má Turecko. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva s návrhem nesouhlasí. Z města Manbidž u turecké hranice mezitím exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) ohlásila útok u mezinárodně obsazené hlídky. Na místě je nejméně 14 mrtvých.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan jednoznačně odmítl, že by jeho země po stažení amerických sil ze Sýrie poskytla jakékoli záruky ohledně bezpečnosti kurdských milic, které patří ke spojencům USA. Ankara považuje kurdské milice YPG za teroristickou organizaci a hodlá proti nim zasáhnout během připravované ofenzivy na severu Sýrie. O souhlas s touto operací prý spojence žádat nebude, své akce však s nimi bude koordinovat, řekl prezidentův mluvčí.

Podmínkou pro stažení americké armády ze Sýrie je poražení zbytků teroristické organizace Islámský stát (IS). Oznámil to poradce Bílého domu pro národní bezpečnost John Bolton. Během návštěvy Izraele také zdůraznil, že Turecko musí poskytnout záruky k ochraně Kurdů. Podle agentury AP Boltonova slova vůbec poprvé veřejně potvrzují, že proces stažení americké armády z oblasti zpomaluje.