Bagry v ulicích i stěhování mešity. Bourání starobylého tureckého města budí vášně

Turecké úřady pokračují v demolici starobylého města Hasankeyf na jihovýchodě země. Obec osídlenou 12 tisíc let brzy zatopí voda z nedaleké přehrady. Proti výstavbě vodního díla bezvýsledně protestovali tamní obyvatelé, historici i sousední Irák. Turecko tvrdí, že mu vedle výroby elektřiny jde také o rozvoj regionu, který obývají hlavně Kurdové.

Bagry už zdemolovaly centrální bazar, aby uvolnily místo převozu středověké mešity před stoupající hladinou. Demolice odhalila základy staveb z dob římské říše, archeologové však nebudou mít dost času na podrobný průzkum, než kolébku lidské civilizace zaplaví voda nedaleké přehrady.

Kdo mohl, již Hasankeyf opustil. Ve městě zůstalo jen pár rodin. Lidé zatím nemají nárok na odškodnění ani náhradní dům. „Dokud to tu nezatopí voda, dokud nedostanu nový dům, tak zůstanu,“ říká obyvatelka Nilüfer. „Nikdo nám nedává žádné informace. Prostě jen čekáme,“ stěžuje si další z místních žen Sittiye.

Přesídlené obyvatele spojuje smutek

Většina obyvatel odešla na protější břeh do nového města Hasankeyf, kde si za výhodných podmínek mohli koupit jeden z domů vystavěných úřady. „Nic tu není. Nemáme se kde potkat, promluvit s ostatními. Je tu jediná kavárna,“ podotkl jeden z vysídlených Turků Emin Tekeş.

Ten si už před půl rokem stěžoval štábu České televize na závady v novostavbě. Některé už dělníci opravili, život v nedokončeném městě na dohled zdemolovaného rodiště to ale o mnoho nezlepšilo. „Nedávno jsem se šel do starého města podívat a rozbrečel jsem se. Je to pro mě velmi těžké. Dveře, okna, všechno pryč,“ říká Tekeş.

Nahrávám video
Bourání tureckého starobylého města budí vášně
Zdroj: ČT24

Na břeh mytické řeky v oblasti někdejší Mezopotámie stále přijíždějí skupinky turistů. Dominantou jejich snímků se stala masivní zeď, která má před zřícením ochránit citadelu a skalní město nad ní.

„Jsem právnička, a když jsme s kolegy o osudu města slyšeli poprvé, snažili jsme se něco dělat. Bylo ale nemožné zatopení zabránit,“ konstatovala turistka Zeynep.

Turecká vláda tvrdí, že obří jezero pomůže rozvoji převážně Kurdy obývaného regionu a spolu s několika zachráněnými památkami bude dál lákat turisty. Řada místních je ale s pohledem na mizející historii k tomuto scénáři skeptická.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 3 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 3 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 3 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 3 hhodinami
Načítání...