V Ankaře začal proces se 108 lidmi, kteří jsou obžalovaní z terorismu, vražd či narušení jednoty státu kvůli prokurdským demonstracím z podzimu 2014. Tehdy při střetech s bezpečnostními složkami zemřely přes tři desítky osob. Většina obžalovaných jsou členové prokurdské Lidově demokratické strany (HDP), jsou mezi nimi i dva její bývalí šéfové Selahattin Demirtaş a Figen Yüksekdagová. Podle opozice jde o další politickou perzekuci této strany, která je třetí největší v parlamentu.
Turecko soudí více než stovku lidí kvůli prokurdským demonstracím
Advokáti některých obžalovaných nebyli vpuštěni do soudní síně, což předseda soudu zdůvodnil protikoronavirovými opatřeními. Také obhájci ostatních obžalovaných solidárně na protest opustili síň, do níž se vrátili poté, co obžalovaní bez svých obhájců odmítli vypovídat. Podle zpravodajského serveru Duvar policie před soudní budovou utvořila kordon a bránila novinářům v přístupu k protestujícím advokátům.
Někteří z obžalovaných, jimž hrozí až doživotní vězení, jsou ve vazbě, včetně Demirtaşe, který je za mřížemi už od listopadu 2016 a je souzen i v jiných kauzách. K jeho propuštění z vězení přitom vyzval i Evropský soud pro lidská práva (ESLP).
V pondělí zahájený proces v Ankaře se týká demonstrací z října 2014, které se konaly na řadě míst Turecka na podporu kurdského města Kobani, ležícího v Sýrii u turecké hranice. Protestující požadovali, aby turecká vláda pomohla Kurdům, kteří bránili Kobani před ozbrojenci z teroristické organizace Islámský stát (IS).
Turecké bezpečnostní složky proti demonstrantům použily slzný plyn a vodní děla a podle některých zdrojů i střelbu. Při střetech s policií tehdy zemřelo nejméně 34 lidí. Vojenskou pomoc Kurdům, kteří bránili Kobani před IS, požadovali tehdy i lidé na demonstracích v řadě evropských měst, například v Haagu, Vídni, Paříži či Berlíně.
Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana označuje HDP za politické křídlo zakázané organizace Strana kurdských pracujících (PKK), která od 80. let minulého století bojuje za autonomii a práva Kurdů. HDP odmítá, že je křídlem PKK.
V předchozích letech byla v Turecku zatčena řada kurdských politiků pro obvinění z terorismu kvůli vazbám na PKK. Letos v březnu prokuratura podala stížnost k ústavnímu soudu se žádostí o pětiletý zákaz politické činnosti pro nejméně 680 činitelů HDP, které viní z rozvracení jednoty tureckého státu.
Erdoganova vláda od voleb v roce 2019 kvůli údajnému napojení na PKK zbavila úřadů starosty z téměř všech 65 radnic, které po volbách obsadila HDP. Vláda tam pak dosadila zástupce vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).
