Turečtí zdravotníci podle oficiálních dat aplikovali více než sto milionů dávek vakcíny proti koronaviru a vláda třiaosmdesátimilionové země tvrdí, že plně naočkované jsou dvě třetiny dospělé populace. Od minulého týdne je důkaz o očkování nebo negativní test nutný pro vnitrostátní veřejnou dopravu a také návštěvu kulturních akcí. Neočkovaní zaměstnanci ve školství musí testy absolvovat dvakrát týdně. Nejpomalejší tempo očkování je na jihovýchodě země.
Vakcín má Turecko dost, ubývá ale lidí, kteří je chtějí. Ve městě Van na východě země se lze nechat očkovat bez registrace přímo na ulici. Nejmenší zájem mají ti nejmladší. „Máme velké potíže s vakcinací lidí ve věku 18 až 30 let. Jedni myslí, že pak budou neplodní, druzí zas, že předčasně zemřou,“ poukazuje medik Tolgahan Kaygusuz.
Průměrný věk v regionu je zhruba pětadvacet let. Platí to i pro milionový Van. „Vakcínu nechci. Kvůli možným potížím, které kvůli tomu můžu mít za pár let,“ hlásí místní obyvatelka Cubar Taskinová.
Kurdové mají z vakcíny obavu
Jihovýchod Turecka je nejen nejmladší částí země, co se průměrného věku týče, ale také oblast převážně obývaná Kurdy. Místní úřady ale odmítají, že by pomalejší tempo očkování mělo co do činění s etnicitou. „Úřední oznámení vydáváme v kurdštině. Většina našich zdravotnických týmů jsou místní a hovoří kurdsky,“ ujišťuje Mehmet Emin Bilmez, guvernér provincie Van.
Podle lékařů a představitelů prokurdské opozice doplňují neochotu mladých nechat se očkovat místní specifika. „Kurdská populace roste rychleji a vždy tu byly obavy, že někdo něco dává do vakcín, aby tomu zamezil,“ vysvětluje předseda lékařské komory v provincii Van Ridvan Sin. „Není to jen o konspiracích. Je to výsledek hluboké nedůvěry ve vládu,“ dodává předseda prokurdské HDP v Istanbulu Erdal Avci.
Nedůvěru mohou převážit přibývající restrikce. Očkování či testy jsou povinné pro vnitrostátní přepravu, kulturní akce a pracovníky ve školství. Po zaměstnancích je požadují i některé soukromé firmy.
