Gdyně

České dráhy získají od státu novou zakázku. Ministerstvo dopravy u nich objedná novou expresní linku z Prahy do Vratislavi. Na rozhodnutí, které ministerstvo zveřejnilo na úřední desce, upozornil web Zdopravy.cz. Linka označená Ex32 by měla začít jezdit koncem příštího roku, České dráhy budou vlaky na ní vypravovat nejméně deset let.

Popadané stromy, místní záplavy i komplikace v dopravě zapříčinila tlaková níže Nadia, která v sobotu a v noci na neděli zasáhla především severní část Německa. Kvůli větru, který dosahoval i více než 125 kilometrů v hodině, museli ve stovkách případů zasahovat hasiči. Nepříznivé počasí si podle agentury DPA vyžádalo jeden lidský život a několik těžce zraněných. Jednoho mrtvého hlásí také Polsko, kde Nadia připravila o život muže, na jehož auto spadl strom. Oběti za sebou vichr nechal i v Dánsku a ve Skotsku.

Proč a jak Poláci odcházeli z vlasti, podrobně vypráví stálá expozice v polském Muzeu emigrace. Na pozadí událostí posledních dvou staletí popisuje, jak se tvořila dnes dvacetimilionová polská diaspora. Muzeum v Gdyni za expozici obdrželo už několik ocenění.

Přesně před půlstoletím – 14. prosince 1970 – začaly v Polsku rozsáhlé protesty proti rozhodnutí komunistického režimu o skokovém zvýšení cen masa a dalších potravin. Vlna demonstrací a stávek tehdy ochromila hlavně průmyslový sever Polska a k potlačení občanských nepokojů nasadili komunisté kromě policie i armádu. Výsledkem byly podle odhadů čtyři desítky mrtvých a stovky zraněných.

Varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, který v neděli těsně prohrál souboj o prezidentské křeslo, v pátek ohlásil, že založí nové široké občanské hnutí, usilující o Polsko „tolerantní a evropské“. Klasické politické strany podle něj nestačí na úkol porazit ve volbách vládnoucí národně konzervativní stranu Právo a spravedlnost (PiS), využívající podle něj sílu státní mašinérie a veřejnoprávních médií.

Před pětasedmdesáti lety v Baltském moři potopila sovětská torpéda někdejší chloubu německého námořnictva, loď Wilhelm Gustloff. Místo vojáků ovšem přetížené plavidlo převáželo z Gdyně do Kielu přes deset tisíc běženců, z nichž 9400 našlo smrt v ledových vodách Baltu. S takovou bilancí (jež asi šestinásobně převyšuje počet obětí Titanicu) představuje zánik Wilhelma Gustloffa největší námořní tragédii v dějinách.