Fyzické tresty

Krajský soud v Brně poslal třiatřicetiletého muže za dlouhodobé týrání dvou jeho nezletilých synů a za pokus těžkého ublížení na zdraví na osm let do vězení. Každému také musí uhradit jako nemajetkovou újmu sto tisíc korun. Muž hochy podle rozsudku fyzicky trestal i za drobné prohřešky, bil je násadou paličky na maso, chlapce někdy krmil i jídlem pro psy. Muž vinu dříve popřel, trestal hochy prý jen mírně. Rozsudek není pravomocný, muž se na místě odvolal. Hrozilo mu pět až dvanáct let vězení.

Soudy by podle návrhu nové legislativy neměly v budoucnu při rozvodech zjišťovat příčinu rozvratu manželství a mělo by se spojit rozvodové a opatrovnické řízení o děti. Ministerstvo spravedlnosti, které připravuje novelu občanského zákoníku zavádějící tyto změny, chce, aby začaly platit od počátku roku 2025. Součástí novely má být i zákaz fyzického trestání dětí nebo změny ve vymáhání výživného.

Používání fyzický trestů ve výchově znamená osobní selhání rodičů. Děti při nich zažívají stres, ponížení a bolest, upozornil Radek Ptáček, vedoucí výzkumného týmu Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Rodiče se sice domnívají, že fyzické tresty jsou rychlé a efektivní řešení, ale není tomu podle psychologa tak. Násilí v jakékoliv podobě do společnosti 21. století nepatří, řekl Ptáček. Podílel se na novém výzkumu, podle něhož víc než třetina rodičů v Česku používá fyzické tresty jako běžnou součást výchovy.