Euro strana 3 z 5

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nebude mít zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura. Po úterním večerním jednání koaličních špiček to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ekonom Petr Zahradník, kterého Dvořák do funkce zmocněnce jmenoval v pondělí, bude nadále působit jako ministrův poradce. Ještě odpoledne před jednáním koaličního dohodovacího řízení Dvořák uvedl, že post svého zmocněnce pro euro nemá v úmyslu rušit.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považoval jmenování vlastního zmocněnce pro euro, kterým se stal ekonom Petr Zahradník, za potřebný krok. Nemyslí si, že tím udělal něco špatně, řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ale namítl, že to vyvolá pnutí v koalici. Podle něj Dvořákovi nejde ve skutečnosti ani o euro, ale o politickou kampaň hnutí STAN.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) svolal po jmenování ekonoma Petra Zahradníka novým zmocněncem pro zavedení eura koaliční dohodovací řízení. Stalo se tak na základě žádosti jedné z koaličních stran, informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Zahradník není „velkým“ koordinátorem vybraným vládou, člena Národní ekonomické rady vlády jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nad tím se pozastavila opozice, podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka Dvořák takovým krokem hrozí zesměšněním premiéra, od nějž nyní očekává rázný krok vůči ministrovi.

Vláda je ve sporu o národního zmocněnce pro zavedení eura. Obsazení tohoto postu požadují Starostové, Piráti, TOP 09 i lidovci. Podle nich by měl otevřeně vysvětlovat výhody i nevýhody přijetí společné evropské měny. ODS se naopak staví jednoznačně proti. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je funkce v tuto chvíli zbytečná. Starostové a Piráti zároveň chtějí přijímání eura zrychlit a prosazují, aby vláda už příští rok rozhodla o částečném navázání kurzu koruny na společnou evropskou měnu. Brzký vstup do systému takzvaných směnných kurzů ERM II ale ODS zásadně odmítá.

Pokud není datum vstupu do eurozóny, nemá smysl ani obsazovat místo národního koordinátora pro přijetí unijní měny, podotkla v Otázkách Václava Moravce viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Stanovení data navíc podle ní vyžaduje širokou politickou shodu, aby příští vláda třeba proces nezastavila. Také náměstek ministra financí Marek Mora míní, že pokud nejsme rozhodnuti o přijetí eura, nemělo by smysl mít koordinátora.

Přijetí eura je dle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) politická záležitost, vůli jej jednoho dne přijmout prý vnímá u většiny politických stran. „Proč se nemůžeme začít připravovat teď?“ táže se. Závazek, který trvá dvacet let, je podle ní potřeba naplnit. O vstupu do eurozóny by dle europoslance Ivana Davida (SPD) měli rozhodnout občané v referendu na základě objektivních informací. „Lidé musí vědět, jaká to přináší rizika, výhody a nevýhody. Pak se mohou rozhodovat,“ řekl v pořadu Události, komentáře.

Dvě z pěti koaličních stran, Starostové a Piráti, chtějí urychlit cestu Česka k přijetí eura. Ve vládě hodlají prosadit, aby země už v příštím roce vstoupila do systému takzvaných směnných kurzů ERM II. V něm už by koruna byla zčásti navázaná na euro. A je to jakýsi předpokoj, ve kterém musí před zavedením společné evropské měny setrvat všichni zájemci nejméně dva roky. Premiér Petr Fiala (ODS) ale během konference o dvaceti letech Česka v EU řekl, že s navázáním koruny na euro do konce tohoto volebního období nepočítá.

Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj za ANO Klára Dostálová v nedělních Otázkách Václava Moravce mimo jiné velmi silně naznačila, že za aktuální obstrukce při projednávání korespondenční volby ze zahraničí v dolní komoře si může pětikoalice sama, protože se o návrhu neporadila s opozicí a snaží se ho prosadit na sílu jako „hurá akci na bázi 15 poslanců“. To důrazně odmítl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zároveň připomněl, že volbu poštou ze zahraničí mělo v minulosti v programu i ANO, ale „účelově mění svůj pohled“. Projednávání sporné normy má ve sněmovně pokračovat v následujících dnech, do rozpravy jsou přihlášeny desítky zákonodárců.

Hnutí ANO připravilo dva návrhy, jak organizovat celostátní referendum. První přichází s možností hlasovat o důležitých otázkách v obecné rovině, druhý ošetřuje konkrétní témata, mezi nimi přijetí eura. Mimořádně se kvůli nim sejde sněmovna, ani jeden z návrhů přitom nemá šanci na úspěch. Souhlasí jen hnutí SPD, a i to v předlohách požaduje úpravy.

Někdejší koordinátor pro euro Oldřich Dědek si myslí, že je dobré začít s přípravami na jeho přijetí. Neohlížel by se na současnou situaci, díval by se do budoucna. Prognózy jsou od toho, aby nám řekly, jaká bude kondice České republiky za dva až tři roky, pokud by byla dobrá, potom se to sejde, řekl Dědek v Interview ČT24.

Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Proti tomu se však vymezil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle Jurečky rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve.

Debata o zavedení společné měny v tomto volebním období není dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na místě. Nejprve je třeba zlepšit veřejné finance, aby Česko splňovalo maastrichtská kritéria, řekl v pořadu Události, komentáře. Poté to bude rozhodnutí čistě politické, nesouhlasí tak s názory, že by občané měli o vstupu do eurozóny rozhodovat v referendu. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová je proti přijetí eura, existuje podle ní řada ekonomických důvodů, proč to nedělat. Referendu se podle ní hnutí ANO nebrání. „Bylo by na místě, aby se takto závažná záležitost v referendu rozhodla,“ podotkla.

Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.

TOP 09 chce společně s hnutím Starostové a nezávislí (STAN) letos vytvořit pozici vládního zmocněnce pro přijetí eura a debatovat o vstupu Česka do systému směnných kurzů ERM II., což je předstupeň pro přijetí společné evropské měny. Ve prospěch přijetí eura se vyslovují i zástupci KDU-ČSL a Pirátů. Naopak ODS jako jediná stana vládní koalice trvá na koruně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto považuje debatu o euru v současné době za zbytečnou.

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.

Vedení účetnictví v eurech, amerických dolarech nebo britských librách představuje od příštího roku pro české firmy novou možnost přijatou v rámci úsporného balíku. Mnohé podniky se ale na změnu nechystají. Překážkou je pro ně hlavně nepřipravenost státní správy – daňové přiznání nebo hlášení sociální správě a zdravotním pojišťovnám budou totiž nadále zpracovávat v korunách.

Rusku, na nějž Západ po obnovené invazi Moskvy na Ukrajinu uvalil sankce, největší čínské banky půjčily miliardy dolarů, napsal list Financial Times (FT). Zatímco západní věřitelé většinou pod tlakem regulátorů a politiků působení v Rusku omezují nebo z něj odcházejí, na jejich místo nastupuje Peking, který se snaží propagovat jüan jako alternativní světovou měnu vedle dolaru. Expozice čtyř největších čínských bank vůči ruskému bankovnímu sektoru se za čtrnáct měsíců do letošního března zvýšila čtyřnásobně, ukazují data Kyjevské ekonomické školy (KSE).

Česká koruna dál oslabuje. Euro Češi v pátek kupovali až o třicet haléřů dráž než ve čtvrtek. Důvodem je rozhodnutí centrální banky ukončit režim intervencí, který měl bránit českou měnu před velkým oslabováním. Část oslovených analytiků odhaduje, že kurz může v následujících měsících vystoupat až k pětadvaceti korunám za euro.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Jedno euro se prodává za více než 24 korun. Česká měna v poslední době oslabila, a to na hodnotu, kde byla naposledy začátkem ledna. Tento týden znovu mírně zpevňuje asi o deset haléřů. Ekonomové ale předpokládají, že v dalším období bude křivka spíše opačná a evropské platidlo bude zdražovat. Do konce roku by se vzájemný kurz mohl dostat na hranici 24,50.

Kurz české koruny zůstával celé první pololetí na silné úrovni. Díky tomu Čechům zlevňují třeba dovolené. Výhodnější je také dovoz drahých surovin a zboží. Naopak hůře jsou na tom firmy, které exportují do ciziny. Tuzemské platidlo ale podle analytiků i centrální banky nejspíše dosáhlo svého vrcholu a dále posilovat nebude. Tento týden česká měna oslabila na nejnižší hodnoty za poslední čtyři měsíce, euro tak bylo skoro za 24 korun.

Už za tři týdny vyrazí do Chorvatska tisíce českých turistů. Letošní sezona u Jadranu přináší hned dvě důležité změny. Po deseti letech v Evropské unii vstoupilo Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušilo tedy kontroly na hranicích. Zároveň se stalo součástí eurozóny, a tak po 29 letech přešlo z kun na eura.

Silný hospodářský vzestup Číny je už několik desetiletí nezpochybnitelný. Země se stala mocností číslo dvě s ambicí dostat se ještě výše. Peking se snaží posilovat i pozici své měny, jüanu. Ta je zatím zdánlivě daleko za vedoucím dolarem, coby hlavní globální měnou. Ale vzestup jüanu se nemusí projevovat jen v rezervách centrálních bank, ale i ve stále významnější roli v mezinárodním obchodě. A válka na Ukrajině jeho přitažlivost v některých koutech světa ještě posiluje.

Meziroční míra inflace v eurozóně v březnu výrazně klesla a s hodnotou 6,9 procenta je nejníže za poslední rok. Proti únoru se snížila o 1,6 procentního bodu, uvedl v rychlém odhadu evropský statistický úřad Eurostat. Loni v březnu ceny v zemích používajících společnou evropskou měnu vzrostly meziročně o 7,4 procenta. Stejně jako v minulých měsících se na růstu cen podílelo především zdražování potravin. Naopak ceny energií po dlouhé době meziročně klesly.