Euro strana 5 z 5

Chorvatsko a Bulharsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to v pátek Evropská centrální banka (ECB). V příštích nejméně dvou letech budou muset obě tyto země udržovat kurz svých měn ve stanoveném pásmu vůči euru a nesmějí své měny devalvovat. Pak teprve mohou zavést euro a rozšířit počet členů eurozóny.

Česká národní banka loni obdržela 174 podání veřejnosti s výhradami k praktikám směnáren. Je to pokles o téměř padesát procent proti roku 2018, kdy evidovala 338 podání. Stížnosti se týkaly zejména nevydání dokladu o provedení směnárenského obchodu a porušení práva zákazníka na storno směnárenského obchodu, informovala ČNB.

České akcie podobně jako ostatní světové akciové trhy smazaly většinu ztrát, které vykázaly v únoru a březnu v době šíření pandemie koronaviru. Pražská burza byla letos na svém vrcholu 24. ledna a do 18. března klesla o 34 procent. Od tohoto data do 4. června naopak stoupla o 26 procent. V letošním roce je pražský index PX ale stále v minusu 15 procent, uvedli analytici.

V Česku bylo loni zadrženo 1828 padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, meziročně o 14 procent méně. Počet zjištěných padělků klesl pátým rokem po sobě.

Překážkou pro brzké přijetí eura je nadále nedokončený proces dlouhodobého sbližování úrovně České republiky a vyspělých zemí eurozóny. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila Česká národní banka. Jako další rizikový faktor uvádí i nesladěnost finančních cyklů Česka a eurozóny a otázku dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí kvůli stárnutí populace a růstu mandatorních (povinných) výdajů rozpočtu. Takzvaná maastrichtská konvergenční kritéria nicméně Česko už v současnosti v podstatě splňuje.

Svaz průmyslu a dopravy České republiky se vyslovil pro přijetí eura. Upozorňuje, že po odchodu Velké Británie, kde se platí librou, poroste vliv zemí eurozóny na budoucnost Evropské unie. Podle viceprezidenta svazu Radka Špicara je proto na místě do eurozóny vstoupit, abychom na její vývoj měli vliv. O tématu s ním v pořadu Události, komentáře diskutoval bývalý ministr financí Ivan Pilný. Ten zdůraznil, že je v prvé řadě nutné dát do pořádku veřejné rozpočty.

Markéta Pekarová Adamová v pořadu Interview ČT24 oznámila, že se hodlá ucházet o post předsedkyně TOP 09. Současná první místopředsedkyně strany chce vyrazit do regionů a přesvědčovat voliče o tom, že Česko má chránit své životní zdroje, tradiční strany a že má přijmout euro. Pekarová Adamová zdůraznila, že má na restart TOP 09 dostatek energie, zkušeností i podpory svých straníků.

Slovensko slaví deset let s eurem a podle někdejší viceguvernérky Národní banky Slovenska Eleny Kohútikové se obyvatelé s novou měnou sžili. Euro proto doporučuje i Čechům. Na Slovensku se podařilo debatu o euru dobře vést, lidé ztráceli obavy, to by se mělo stát i v Česku, hodnotí Kohútiková. Podle hlavního analytika týdeníku Euro Miroslava Zámečníka se ale Češi cítí chudými, proto evropskou měnu odmítají. Řekli to v pořadu Události, komentáře.

Vztah k evropským dotacím, (ne)přijetí eura či digitální daň na velké internetové firmy. To byla další témata, o kterých ve čtvrtek diskutovali  předsedové politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně – v ekonomické části debaty České televize. Tu moderovala Světlana Witowská.

Plastika Entropa Davida Černého zobrazovala stereotypy o unijních zemích. Výtvarník ji vytvořil roce 2009 u příležitosti českého předsednictví Evropské unii. Velká Británie však v díle chyběla. Chybět se pak rozhodla i ve skutečnosti. To je jedna ze změn, jimiž EU prošla od českého vstupu. Chronologicky první byla Lisabonská smlouva, která měla adaptovat Unii na rozšíření. Pak už Evropa reagovala na turbulentní vývoj událostí. Politici hledali odpovědi na ekonomickou krizi, na nebývale velké množství lidí klepajících na evropské dveře a na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

Před dvěma roky přišel český průmysl o měkký polštář. ČNB skončila s intervencemi, kterými oslabovala českou měnu vůči euru na úrovni 27 korun za euro. Zatímco pro exportní firmy je slabší domácí měna výhodou, pro nakupování v zahraničí je to naopak. Ovšem výraznější posílení měny od té doby nenastalo. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.

Vlažný postoj České národní banky a ministerstva financí k přijetí jednotné evropské měny ztrácí opodstatnění a připomíná spíš apriorní zahořklost. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom Petr Zahradník, podle kterého je tuzemská ekonomika na euro připravená – a případné členství v eurozóně by navíc pro zahraniční investory představovalo punc kvality.

Většina centrálních bank eurozóny od neděle přestává dávat do oběhu bankovky v nejvyšší hodnotě 500 eur, v přepočtu zhruba 12 750 korun. Výjimkou jsou pouze centrální banky Německa a Rakouska, které je budou vydávat do 26. dubna. Bankovky však i nadále zůstávají platným platidlem, uvedl na internetu list Le Parisien.

Prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi kdysi přirovnal euro ke čmelákovi – záhadě přírody, která by neměla být schopna létat, a přesto létá. Draghi tuto metaforu použil v roce 2012 v době vrcholící řecké dluhové krize, kdy se mnozí domnívali, že se blíží bezprostřední zánik jednotné evropské měny. Teď, dvě desetiletí po svém zrození, se euro znovu zotavuje a podle některých ukazatelů dokonce sílí. Píše to agentura Bloomberg, která se zaměřuje na ekonomické zpravodajství.

Nákupy v zahraničí jsou opět dražší. Česká měna uprostřed listopadu oslabila až nad hranici 26 korun za euro. A neposiluje. Oproti očekávání nepomohlo ani to, že Česká národní banka už čtyřikrát za sebou zvýšila úrokové sazby. Podle analytiků jsou důvodem zprávy o zpomalení ekonomiky. Koruna by tak mohla oslabovat dál.

Evropská komise odmítla plán italské vlády na podobu rozpočtu pro rok 2019 a dala Římu tři týdny na představení nového návrhu. Ve Štrasburku to potvrdil místopředseda Evropské komise pro euro, sociální dialog, finanční stabilitu a kapitálové trhy Valdis Dombrovskis. Negativní postoj k rozpočtu se schodkem 2,4 procenta při vysokém zadlužení země podle něj nezměnilo ani pondělní vysvětlení italského kabinetu.

Italské ministerstvo financí sdělilo Evropské komisi, že se hodlá držet svých rozpočtových plánů, i když jsou považovány za kontroverzní. Ministr financí Giovanni Tria v dopise adresovaném Komisi uvedl, že si je vědom, že návrh rozpočtu na příští rok není v souladu s Paktem stability a růstu, který má koordinovat rozpočtovou politiku zemí eurozóny.

Evropská centrální banka (ECB) v pondělí představila nové bankovky v nominální hodnotě 100 a 200 eur (zhruba 2500 a 5000 korun), které budou uvedeny do oběhu 28. května příštího roku. Bankovky podle ECB obsahují nové a inovativní ochranné prvky, které znesnadňují jejich padělání.

Euro ve čtvrtek zamířilo prudce dolů poté, co Evropská centrální banka (ECB) slíbila, že bude přinejmenším do konce léta příštího roku držet své základní úrokové sazby na rekordních minimech. Jednotná evropská měna tak zažila nejhorší den od referenda o odchodu Británie z Evropské unie před téměř dvěma roky.

Hrubý domácí produkt zemí používajících euro se loni zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. V roce 2007, tedy před světovou finanční a hospodářskou krizí, stoupl HDP o tři procenta.

Posilující koruna před pár dny prolomila k euru hranici 25,40 korun. Většina analytiků se domnívá, že posilování bude dál pokračovat. Nebude však podle nich tak rychlé, aby se běžným spotřebitelům vyplatilo na její kurz spekulovat a oddalovat tak nákupy dováženého zboží či dovolených.