„Tuto kapitolu můžeme uzavřít.“ Po dvanácti letech končí evropský dohled nad řeckým hospodařením

Evropská komise oficiálně ukončila zpřísněný dohled nad hospodařením řeckého státu. Ten měl zajistit zavedení reforem, které Řecko slíbilo výměnou za úvěrovou pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise Řecko získá díky ukončení zpřísněného dohledu větší svobodu v hospodářské politice.

„Uzavírá se dvanáctileté období, které přineslo bolest občanům, stagnaci ekonomiky a rozdělení společnosti,“ uvedl řecký premiér. „Opuštění zpřísněného dohledu znamená větší volnost v našich ekonomických rozhodnutích,“ dodal.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila odhodlání Řecka a jeho obyvatel. „Tato země tak může uzavřít tuto kapitolu a dívat se do budoucnosti s důvěrou,“ napsala na Twitteru. „EU bude vždy stát na vaší straně," dodala.

Současnou podobu mechanismu zpřísněné kontroly Evropská komise zavedla v roce 2018, kdy se Řecko začalo znovu financovat na mezinárodních trzích. Řecko si od MMF a EU půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (dnes kolem 6,4 bilionu Kč) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi. Poslední část dluhu vůči MMF Atény splatily na jaře.

Zpřísněná kontrola měla zaručit, že Řecko bude pokračovat ve svých hospodářských reformách a že vláda nezavede opatření, která by výrazně zhoršila rozpočtovou disciplínu země. V rámci poskytnutí půjček od EU a MMF se Atény zavázaly ke škrtům ve státních výdajích, privatizacím a jiným opatřením, která vyvolala opakované protesty obyvatelstva.

Zlepšit si rating

Řecká vláda nyní doufá, že se jí podaří zlepšit hodnocení úvěrové spolehlivosti ze strany mezinárodních ratingových agentur. Hodnocení se nyní nachází mimo investiční pásmo, což znemožňuje některým investorům kupovat řecké státní dluhopisy. Podle premiéra ukončení mechanismu zpřísněné kontroly pomůže Řecku dosáhnout návratu ratingu do investičního pásma.

Analytik Wolfango Piccoli z poradenské společnosti Teneo nicméně předpokládá, že ukončení zpřísněného dohledu nebude mít žádné velké dopady. „Je to především technická záležitost, kterou bude většina investorů zřejmě ignorovat,“ uvedl.

Ani třiadvacetiletá Efthymia Paidiová z Atén, která během řecké dluhové krize vyrostla, si nemyslí, že by došlo k výraznějším změnám. „Myslím si, že krize v podstatě pokračuje, nikdy neskončila,“ řekla agentuře AP. „Nezaměstnanost je stále vysoká a mzdy jsou nízké, zatímco životní náklady jsou vysoké.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vyšší americká cla na evropská auta by dopadla i na české dodavatele

Evropská komise připravuje odpověď na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že příští týden zvýší cla na osobní a nákladní auta dovážená z Evropské unie na 25 procent. Přímý vývoz aut z Česka do Spojených států je sice nízký, tuzemských firem by se ale opatření mohlo dotknout nepřímo. Tuzemský autoprůmysl je totiž silně napojený na německé automobilky, kterým dodává součástky v řádech miliard korun.
před 11 hhodinami

VideoFirmy kvůli nedostatku lidí hledají „posily“ v zahraničí. I mezi Filipínci

Rozvoj tuzemských firem stále brzdí nedostatek pracovníků. Dělníky, řemeslníky a další kvalifikované lidi hledají proto podniky v zahraničí. Každý desátý obyvatel Česka už je cizinec. K nejrychleji rostoucím menšinám se řadí třeba Filipínci, kterých takto přijíždí do tuzemska stovky ročně.
před 12 hhodinami

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Juchelka chce upravit superdávku. Změny mají cílit třeba na samoživitelky

Novou superdávku čekají další změny. Po schváleném odkladu pro současné příjemce podpor chce ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představit ještě úpravy systému. Podle šéfa resortu se totiž ukázalo, že návrh nepočítal se všemi potřebnými. Mimo nově definovanou pomoc státu zůstaly třeba některé samoživitelky. Ministerstvo se ale chce zaměřit také na situaci pěstounských rodin. Celý balík opatření plánuje vláda představit do konce května.
1. 5. 2026

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
1. 5. 2026Aktualizováno1. 5. 2026

Začala prozatímně platit dohoda mezi EU a skupinou Mercosur

Od půlnoci začala prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes čtvrt století a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít ujednání uplatňovat, ačkoliv ho ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončením ratifikace kritizovala například Francie.
1. 5. 2026

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
1. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o stavebním zákoně

Vláda Andreje Babiše (ANO) si od nového stavebního zákona slibuje, že rozhýbe stavební trh. Opozice tvrdí, že je ušitý horkou jehlou a způsobí víc škody než užitku. „Ten zákon napsali developeři, a to ještě developeři pražští. (...) Máme tady zákon, který ne, že ruší razítka, ale vypíná kontrolu veřejných zájmů. (...) Národní památkový úřad si ani nesáhne na ty chráněné zóny,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Neřešíme jenom problémy Prahy,“ oponovala poslankyně Zuzana Ožanová (ANO). „To, že se snažíme, aby bylo nějakým způsobem (k dispozici) bydlení, aby se rozrůstal bytový fond a aby lidé měli kde bydlet, to je pravda. Ale to jen jedna z drobných věcí, jsou tam (ve stavebním zákoně) i další,“ dodala.
1. 5. 2026
Načítání...