„Tuto kapitolu můžeme uzavřít.“ Po dvanácti letech končí evropský dohled nad řeckým hospodařením

Evropská komise oficiálně ukončila zpřísněný dohled nad hospodařením řeckého státu. Ten měl zajistit zavedení reforem, které Řecko slíbilo výměnou za úvěrovou pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise Řecko získá díky ukončení zpřísněného dohledu větší svobodu v hospodářské politice.

„Uzavírá se dvanáctileté období, které přineslo bolest občanům, stagnaci ekonomiky a rozdělení společnosti,“ uvedl řecký premiér. „Opuštění zpřísněného dohledu znamená větší volnost v našich ekonomických rozhodnutích,“ dodal.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila odhodlání Řecka a jeho obyvatel. „Tato země tak může uzavřít tuto kapitolu a dívat se do budoucnosti s důvěrou,“ napsala na Twitteru. „EU bude vždy stát na vaší straně," dodala.

Současnou podobu mechanismu zpřísněné kontroly Evropská komise zavedla v roce 2018, kdy se Řecko začalo znovu financovat na mezinárodních trzích. Řecko si od MMF a EU půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (dnes kolem 6,4 bilionu Kč) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi. Poslední část dluhu vůči MMF Atény splatily na jaře.

Zpřísněná kontrola měla zaručit, že Řecko bude pokračovat ve svých hospodářských reformách a že vláda nezavede opatření, která by výrazně zhoršila rozpočtovou disciplínu země. V rámci poskytnutí půjček od EU a MMF se Atény zavázaly ke škrtům ve státních výdajích, privatizacím a jiným opatřením, která vyvolala opakované protesty obyvatelstva.

Zlepšit si rating

Řecká vláda nyní doufá, že se jí podaří zlepšit hodnocení úvěrové spolehlivosti ze strany mezinárodních ratingových agentur. Hodnocení se nyní nachází mimo investiční pásmo, což znemožňuje některým investorům kupovat řecké státní dluhopisy. Podle premiéra ukončení mechanismu zpřísněné kontroly pomůže Řecku dosáhnout návratu ratingu do investičního pásma.

Analytik Wolfango Piccoli z poradenské společnosti Teneo nicméně předpokládá, že ukončení zpřísněného dohledu nebude mít žádné velké dopady. „Je to především technická záležitost, kterou bude většina investorů zřejmě ignorovat,“ uvedl.

Ani třiadvacetiletá Efthymia Paidiová z Atén, která během řecké dluhové krize vyrostla, si nemyslí, že by došlo k výraznějším změnám. „Myslím si, že krize v podstatě pokračuje, nikdy neskončila,“ řekla agentuře AP. „Nezaměstnanost je stále vysoká a mzdy jsou nízké, zatímco životní náklady jsou vysoké.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 16 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 1 hhodinou

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 14 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...