Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Předseda Klubu angažovaných nestraníků (KAN) František Laudát v rozhovoru uvedl, že „Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo, a to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon“. KAN by tak dle něj chtěl podpořit jakékoliv aktivity směřující k reformě unijního práva. Strana prosazuje také ochranu přírody, nicméně k takzvanému Green Dealu má výhrady. Laudát rovněž podotkl, že Evropská unie by měla více pomáhat Ruskem napadené Ukrajině.
Chceme podpořit aktivity směřující k reformě práva EU, říká Laudát z Klubu angažovaných nestraníků
Studio ČT24: Předseda hnutí KAN František Laudát (zdroj: ČT24)
Jak hodnotíte naše členství v Evropské unii po dvaceti letech?
Samozřejmě pozitivně. Někdo říká, že jsme se nevrátili do Evropy, že jsme tam vždycky byli. Já si myslím, že jsme se vrátili do kultivované Evropy.
Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?
Klub angažovaných nestraníků má jedno silné téma, které nemá zřejmě nikdo. A to, že vychází z teze, že etika je silnější než zákon. To znamená, chtěli bychom podpořit jakékoliv aktivity, které by směřovaly k reformě práva. Přeci není normální, aby se tady řada expertů a politiků včetně těch, co projednávali například migrační pakt, hádali o tom, co vlastně schválili. V tom je Evropská unie nesrozumitelná, nikdo tomu nerozumí a pak lidé mají nedůvěru. A nestačí se divit, co se z toho nakonec vyvrbí.
Kromě této věci, co dalšího chcete v Evropském parlamentu prosazovat, případně čemu chcete bránit?
Tak samozřejmě, prosazování třeba ochrany přírody — o tom žádná, prostě to je bez diskuze. Klimatická změna již přišla, je velmi dramatická a je to otázka bytí a nebytí lidí na této planetě. Takže to je další silné téma. Chceme se stavět do pozice rozumné politiky, která nedevastuje naši ekonomiku a stejně tak ekonomiky několika dalších zemí. Ale na druhé straně je to existenční záležitost.
Chceme, aby se Evropská unie probrala z takové letargie a z jakéhosi sociálního inženýrství, ať jde o některé aspekty progresivismu, tak i zejména o to sociální inženýrství. Prostě lidé se musí v prvé řadě starat sami o sebe, nezvykat si, že je tady pečovatelský stát, který se postará plnohodnotně o všechny. O co více bude rozdávat, o to méně zbyde na potřebné. To platí nejenom pro naši zemi, ale pro celou Evropskou unii.
Velmi nás trápí ztracená dynamika ekonomiky a celkově rozvoje zemí Evropské unie. Je vidět, že ztrácíme ve světě ve vztahu k některým velmocem, zejména Spojených státům, ale i Číně a možná i některým rozvíjejícím se zemím.
Zmínil jste změnu klimatu. Podporujete tedy plán Evropské unie na záchranu klimatu, takzvaný Green Deal?
S velkými výhradami. Nejsme žádní euronadšenci pro některé politické projekty. Je jasně známo, že ty velké cíle, velmi razantní až často nepřátelské, které zazněly z právě končícího evropského vedení, jsou už teď samotnými aktéry zpochybněny. Takže teď se budou zmírňovat. Je třeba dát stranou ideologii a skutečně dělat konkrétní kroky, které té věci napomohou.
A potom si myslím, že více by se mělo dávat na budování odolnosti celé Evropské unie i jednotlivých zemí a společností před tím, že není zcela jasné, že se nám všechny aspekty klimatických změn podaří zvládnout.
Zmiňoval jste schvalování migračních pravidel. Dosud nefungovala žádná společná pravidla týkající se migrace v této souvislosti. Teď mě zajímá čistě obsahové hodnocení – jak hodnotíte reformu migrační politiky, která by měla platit od roku 2026?
Přiznám se, že z ní nejsem nadšený. Myslím si, že už jenom to, jak to bylo dohodnuto… Že nebylo zcela jasné, co se dalo napsat zcela jasně. A možná v tom byl i nějaký záměr. Myslím si, že evropské země by se měly nějakým rozumným způsobem dohadovat na ochraně schengenského prostoru, o řešení migrace, prostě mimo země Evropské unie. A samozřejmě i nějakým způsobem si to snížení migrace kupovat. Ale Evropa nemá na to, abychom přijali všechny uprchlíky ze zbídačených a rozpadajících se takzvaných padlých zemí.
Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, případně jakým způsobem?
Myslím si, že je to velká priorita. Prostě ten konflikt je velmi černobílý ve prospěch Ukrajiny. A myslím si, že děláme velmi málo a že je to otázka našich budoucích věcí a věcí našich nástupců. Takže my musíme Rusko zadržet za každou cenu.
Měla by se Evropská unie rozšiřovat? A případně koho přijmout, koho ne a proč?
Rozhodně bych při současném vývoji společenském i náboženském nedoporučoval přijmout Turecko. A na druhou stranu bych rozhodně usiloval o to, aby se Evropská unie prioritně rozšířila o Ukrajinu. Za další, aby přeci jenom Evropa podnikla pokus přijmout některé zakavkazské republiky a samozřejmě Balkán. Ten je nám velmi blízký.
Má Česká republika přijmout euro?
Myslím si, že to je otázka, která není tou nejklíčovější. Protože ať budeme nebo nebudeme mít euro, z chronických problémů naší ekonomiky to nepomůže. Nicméně myslím si, že teď to není prioritní téma, takže bych s tím asi počkal.
Dvacet let je Česká republika čistým příjemcem peněz z Evropské unie, nicméně v budoucnu se stane čistým plátcem. To znamená, že do rozpočtu Evropské unie bude víc odvádět než z něj dostávat. Jak byste lidem, voličům vysvětlil, že mají dotovat zaostalé regiony v jiných zemích na úkor těch svých?
Bylo nám pomoženo a je ve slušné společnosti pravidlem, že potom máme pomoct my těm chudším. Za další bych řekl, víte, jistě že začneme pomáhat a budeme mít negativní saldo platební bilance, tak už jsme tak bohatí jako jiné státy, takže si to můžeme dovolit.
