Demokraté strana 5 z 5

Data jsou jasná: Amerika je čím dál rozmanitější. To by v nadcházejících volbách na první pohled mohlo nahrávat demokratům, které menšiny čím dál víc vnímají jako své ochránce proti představě bělošské nadřazenosti stále živé v mnoha oblastech země. Ostatně z řad demokratů pochází plných 90 procent nebělošských kongresmanů. Situace je však složitější a vstupuje do ní také náboženství, což se nejvýrazněji projevuje u Hispánců.

Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.

Americké prezidentské volby se blíží. Občané Spojených států si první listopadové úterý zvolí budoucí hlavu státu. Systém volby je ale složitější než prosté přímé hlasování a může se stát, že v Bílém domě usedne ten, kdo získal méně hlasů. Nabízíme přehled toho, co se stane 3. listopadu a jak si Američané volí prezidenta.

Demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden se ve čtvrtek na začátek své návštěvy města Kenosha ve Wisconsinu potkal s rodinou Jacoba Blakea. Černošský mladík byl těžce zraněn poté, co jej předminulý týden střelil sedmkrát do zad bělošský policista. Incident spustil ve státu novou vlnu demonstrací a nepokojů, kvůli níž navštívil město Kenosha před několika dny i prezident Donald Trump. Ten se však s Blakeovou rodinou nesešel a nezmínil ani mladíkovo jméno, poznamenává agentura Reuters.

Politici Demokratické strany kritizují amerického prezidenta Donalda Trumpa za rozdmýchávání násilí a rozdělování společnosti. Konkrétně se takto vyjádřil Joe Biden, který ho vyzve v listopadových prezidentských volbách, a starostové měst Portland a Kenosha. Jimi otřásají protesty proti rasismu a policejní brutalitě doprovázené násilnostmi. Trump oznámil, že se do Kenoshi vydá.

Sjezd Demokratické strany oficiálně nominoval senátorku Kamalu Harrisovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států. Harrisová nominaci přijala. V projevu zkritizovala úřadování Donalda Trumpa, který podle ní během pandemie selhal. „Neschopnost Donalda Trumpa vést nás stála životy i živobytí,“ řekla. Harrisová zdůraznila, že nadcházející volby jsou klíčové. Podle ní jde o budoucnost Američanů.

Američtí demokraté chtějí zastavit úsporná opatření ve státní poštovní službě. Ta varovala, že by kvůli škrtům nemusela včas doručit některé korespondenční hlasy při listopadových volbách, kdy Američané budou volit hlavu státu, Kongres či guvernéry. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová svolá hlasování o opatření, které by prý ochránilo poštu před „sabotáží“ ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu už kvůli kauze čelí první žalobě, právní kroky avizovaly také některé státy, které řídí demokraté.

Za Kaneyho Westa v jeho přání stát se šéfem Bílého domu se postavil například miliardář Elon Musk, naopak manželka Kim Kardashianová vyzvala média, aby byla shovívavá. Podle ní slavný raper trpí bipolární poruchou. Jedno je jisté: pokud West získá do pondělí v Západní Virginii 7144 podpisů oprávněných voličů, stane se oficiálním kandidátem.

Za půl roku už budou američtí občané znát jméno (staro)nového prezidenta. Obhájce úřadu Donalda Trumpa vyzývá demokrat Joe Biden a ústřední témata jeho kampaně jsou jasná –⁠ zdravotnictví a kritika hlavy státu. Kandidáta už podpořili přední straníci, přesto kampaň skýtá úskalí, například nesnáze spojené s koronavirovými omezeními. Kvůli nákaze musel plány měnit i Trump. Prosperující ekonomika USA padá a země eviduje 30 milionů nezaměstnaných. Prezident má pro voliče jasný vzkaz: „Postavili jsme nejlepší ekonomiku na světě, uděláme to znovu.“

Před zákonodárným sborem amerického státu Michigan ve čtvrtek demonstrovaly stovky lidí proti karanténním opatřením vyhlášeným demokratickou guvernérkou Gretchen Whitmerovou. Někteří nosili viditelně střelné zbraně a část z nich poté i se zbraněmi v protestu pokračovala přímo v budově michiganského Kapitolu, kde zákonodárci sídlí. To je v Michiganu legální.

Bývalý viceprezident Joe Biden má na kontě další vítězství v amerických demokratických primárkách, tentokrát na Aljašce. Jde už ale o symbolický zápis, protože jeho stranický rival Bernie Sanders již boj o kandidaturu na prezidenta USA vzdal - na kandidátce však kvůli posílení vlivu u Demokratů zůstal. Biden tak vyhrál nakonec těsně, když získal 55 procent hlasů. K urnám přišlo hlasovat jen necelých 20 tisíc lidí.

Senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warrenová odstupuje z bojů o zisk demokratické nominace na prezidentku USA. S odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký její kampani to napsala agentura AP. Warrenová zaznamenala slabý výsledek při takzvaném volebním superúterý, kdy se hlasovalo ve 14 státech najednou. V nominačním klání tak nyní zůstávají z relevantních kandidátů pouze dva – bývalý viceprezident Joe Biden a senátor za Vermont Bernie Sanders. Senátorka uvedla, že zatím není připravena žádnému z nich vyjádřit podporu.

Primárky, výbory, delegáti, superdelegáti, kongresy, debaty, sbor volitelů. To je jen krátký seznam klíčových pojmů, o kterých se bude mluvit celý rok. Spojené státy si opět po čtyřech letech zvolí prezidenta. Funkci obhajuje Donald Trump, v táboře demokratů se zápas o stranickou nominaci teprve udá. Americký volební systém je na první pohled přímý, skrývá však mnoho záludností. Nabízíme průvodce děním, které letos ovládne americkou politiku.

Bývalý viceprezident Joe Biden ovládl demokratické primárky v Jižní Karolíně. Po sečtení valné většiny volebních okrsků získal 48,4 procenta hlasů. Senátor Bernie Sanders obsadil s odstupem druhé místo, když získal 19,9 procenta hlasů. Přes jedenáct procent získal miliardář Tom Steyer, jenž zároveň z boje o Bílý dům odstoupil.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Americká Sněmovna reprezentantů podle očekávání schválila ústavní žalobu na prezidenta Donalda Trumpa a podle týchž očekávání ho Senát viny zase zprostí. V reakci na středeční dění v Kongresu se na tom shoduje většina místních komentátorů. Upozorňují tím na fakt, že zatímco sněmovnu ovládají demokraté, v horní komoře mají většinu Trumpovi republikáni. A jak píší The New York Times: Polarizace se v americké politice zabydluje posledních 40 let, teď v ní ale vládne naprostý nihilismus.

Americký prezident Donald Trump zneužil svůj úřad k tomu, aby přinutil Ukrajinu pomoci mu v prezidentských volbách v roce 2020. V nově zveřejněné vyšetřovací zprávě to tvrdí demokraté z výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů. Šéfa Bílého domu kritizují za bezprecedentní zastrašování svědků. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve znamení útoků na senátorku Elizabeth Warrenovou se nesla čtvrtá debata uchazečů o nominaci Demokratické strany do prezidentských voleb. Kritiku si Warrenová vysloužila mimo jiné za plány v oblasti zdravotnictví a daní. Podle některých z jedenácti jejích soupeřů nedokáže senátorka za stát Massachusetts vysvětlit, jak hodlá své reformy financovat. Shodu uchazeči o demokratickou nominaci našli na tom, že prezident Donald Trump musí čelit za své jednání v takzvané ukrajinské aféře ústavní žalobě.

Uchazeči o demokratickou nominaci na prezidenta Spojených států se v debatě v Detroitu rychle rozdělili na přívržence radikálních reforem a umírněnější politiky, napsala agentura AFP o prvním kole druhé televizní debaty. Té se zúčastnila jen polovina kandidátů, favorit dosavadních průzkumů Joe Biden se představí ve druhém kole. Ohniskem sporu se podle agentury AP stal přístup ke zdravotní péči a migraci.

Americký prezident Donald Trump po čtvrthodině opustil středeční schůzku s lídry demokratů kvůli stavbě zdi na hranici s Mexikem. Jednání označil za „ztrátu času“ a znovu upozornil, že pokud nedostane na bariéru skoro šest miliard dolarů, má „absolutní právo“ vyhlásit stav nouze. Demokraté to odmítají a hodlají předložit návrh, který by ukončil takzvaný shutdown. Trump se ve čtvrtek vydá osobně na americko-mexickou hranici s cílem zjistit, jaká situace tam panuje.

Americká Sněmovna reprezentantů si na prvním zasedání v novém složení zvolila za předsedkyni demokratku Nancy Pelosiovou. Její návrat média hodnotí jako historický, protože je po více než 60 letech první, kdo předsednické křeslo ve sněmovně po návratu z opozice opět získal.