Demokraté strana 3 z 4

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odvolala ze dvou svých výborů republikánskou kongresmanku Marjorie Taylorovou Greeneovou. Podle agentury AP jde o bezprecedentní postih, který si zástupkyně státu Georgia podle většinových demokratů zasloužila za násilnou rétoriku z minulých let a za šíření konspiračních teorií včetně prvků hnutí QAnon. Vyloučení z výborů podpořilo také jedenáct republikánských kongresmanů.

Prezident Spojených států Joe Biden by se měl v pondělí setkat se zástupci republikánů, aby společně diskutovali například o strategii boje proti pandemii koronaviru i o připravovaném záchranném ekonomickém balíčku.

Joe Biden si jako svou viceprezidentku vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Pětapadesátiletá politička, která má indicko-jamajské kořeny, má za sebou dlouhou kariéru ve státním zastupitelství.

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa končí. Ve středu v poledne tamního času složí prezidentskou přísahu Joe Biden a Trumpa v Bílém domě vystřídá. Republikánský politik touží po tom, aby se na něj vzpomínalo jako na obhájce amerických zájmů ve světě či strůjce mírových dohod na Blízkém východě. Do historie ale vstoupí také jako první prezident, který v mandátu čelil hned dvěma impeachmentům. Opozice mu také vytýká rozdělení americké společnosti.

Už v příštím týdnu se uskuteční v hlavním městě Spojených států Washingtonu inaugurace nového prezidenta Joea Bidena. Blížící se událost ale v posledních dnech za Atlantikem zastiňuje hrozba ústavní žaloby na prezidenta odcházejícího – Donalda Trumpa. „Na potvrzení impeachmentu v senátu je potřeba dvoutřetinová většina. V rukou to mají zcela republikáni. Šance tam nepochybně je,“ myslí si amerikanista z New York univerzity v Praze Jakub Lepš, který je kromě pedagogického působení také místostarostou Prahy 11 za TOP 09.

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Joe Biden je zvoleným prezidentem a demokraté se připravují na čtyři roky vládnutí. Stále jasno ale není v jedné podstatné věci – složení amerického Senátu. Ten má silnou roli v legislativním procesu a prezidenta může značně omezit. O posledních dvou křeslech a tím, kdo v horní komoře Kongresu získá většinu, rozhodne druhé kolo voleb v Georgii na začátku ledna. Že jsou tyto volby klíčové, ukazují i částky, které do Georgie míří – dárci už kandidátům věnovali stovky milionů dolarů.

Mezi prvními státníky blahopřál Joeu Bidenovi ke zvolení prezidentem USA kanadský premiér Justin Trudeau. Z tradičních amerických spojenců se vyjádřil třeba také ministerský předseda Velké Británie Boris Johnson, který věří, že společně budou pracovat na tématech klimatické změny, obchodu a bezpečnosti. Bidenovi pogratulovali také český premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman, podle kterého občané USA ukázali, že mají vůli ke změně.

Několik posledních procent hlasů stačí spočítat v rozhodujících státech letošní prezidentské volby v USA. Podle odhadu agentury AP a stanice Fox Trump dosud získal na svou stranu 214 a Biden 264 volitelů z 270 potřebných pro vítězství, podle CNN je poměr 213 ku 253. Biden už vede v Nevadě, Georgii i Pensylvánii a jeho náskok tam roste. V Severní Karolíně, kde vede Trump, má sčítání pauzu. V Arizoně, kterou AP a Fox považují za rozhodnutou pro Bidena, se náskok demokrata snižuje.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.

Americké prezidentské volby se nachylují ke konci, sčítání do brzkých čtvrtečních ranních hodin středoevropského času zatím vítěze neodhalilo. Blíže se zdál být demokratický kandidát. AP přisuzovala Bidenovi 264 volitelů a Trumpovi 214. Demokratickému kandidátovi by tedy k vítězství chybělo šest hlasů. Ty jsou k mání v Nevadě, která své výsledky oznámí ve čtvrtek ráno místního času. Současný prezident se předčasně prohlásil za vítěze, jeho kampaň navíc požádala soud o přepočet hlasů ve Wisconsinu a pozastavení sčítání hlasů v Michiganu a Pensylvánii.

Do amerických prezidentských voleb zbývá méně než týden. Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický protikandidát Joe Biden finišují kampaň a na mítincích v pro ně klíčových státech se snaží získat poslední politické body. Čtvrtek je zaslíbený Floridě, která už několik voleb rozhodla. Trump i Biden vystoupí v Tampě a každý po svém.

Kvůli nespokojenosti s moderátorkou ukončil americký prezident Donald Trump v úterý večer (místního času) předčasně rozhovor v televizi CBS. Následně pohrozil jeho předčasným zveřejněním a novinářce oblíbeného pořadu slíbil odvetu. Rozhovor s moderátorkou Lesley Stahlovou označil jako „podvod“ a „předpojatost“.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.

Data jsou jasná: Amerika je čím dál rozmanitější. To by v nadcházejících volbách na první pohled mohlo nahrávat demokratům, které menšiny čím dál víc vnímají jako své ochránce proti představě bělošské nadřazenosti stále živé v mnoha oblastech země. Ostatně z řad demokratů pochází plných 90 procent nebělošských kongresmanů. Situace je však složitější a vstupuje do ní také náboženství, což se nejvýrazněji projevuje u Hispánců.

Americký Senát rozhoduje o budoucnosti tamního Nejvyššího soudu. Tento týden zahájil slyšení se soudkyní Amy Coneyovou Barrettovou, kterou do funkce jmenoval Donald Trump, aby nahradila zesnulou Ruth Baderovou Ginsburgovou. Prezident ale narazil na odpor – pro některé je kandidátka příliš konzervativní, jiným vadí, že šéf Bílého domu nepočkal, až bude po listopadových volbách.

Americké prezidentské volby se blíží. Občané Spojených států si první listopadové úterý zvolí budoucí hlavu státu. Systém volby je ale složitější než prosté přímé hlasování a může se stát, že v Bílém domě usedne ten, kdo získal méně hlasů. Nabízíme přehled toho, co se stane 3. listopadu a jak si Američané volí prezidenta.

Demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden se ve čtvrtek na začátek své návštěvy města Kenosha ve Wisconsinu potkal s rodinou Jacoba Blakea. Černošský mladík byl těžce zraněn poté, co jej předminulý týden střelil sedmkrát do zad bělošský policista. Incident spustil ve státu novou vlnu demonstrací a nepokojů, kvůli níž navštívil město Kenosha před několika dny i prezident Donald Trump. Ten se však s Blakeovou rodinou nesešel a nezmínil ani mladíkovo jméno, poznamenává agentura Reuters.

Politici Demokratické strany kritizují amerického prezidenta Donalda Trumpa za rozdmýchávání násilí a rozdělování společnosti. Konkrétně se takto vyjádřil Joe Biden, který ho vyzve v listopadových prezidentských volbách, a starostové měst Portland a Kenosha. Jimi otřásají protesty proti rasismu a policejní brutalitě doprovázené násilnostmi. Trump oznámil, že se do Kenoshi vydá.

Sjezd Demokratické strany oficiálně nominoval senátorku Kamalu Harrisovou kandidátkou na viceprezidentku Spojených států. Harrisová nominaci přijala. V projevu zkritizovala úřadování Donalda Trumpa, který podle ní během pandemie selhal. „Neschopnost Donalda Trumpa vést nás stála životy i živobytí,“ řekla. Harrisová zdůraznila, že nadcházející volby jsou klíčové. Podle ní jde o budoucnost Američanů.

Američtí demokraté chtějí zastavit úsporná opatření ve státní poštovní službě. Ta varovala, že by kvůli škrtům nemusela včas doručit některé korespondenční hlasy při listopadových volbách, kdy Američané budou volit hlavu státu, Kongres či guvernéry. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová svolá hlasování o opatření, které by prý ochránilo poštu před „sabotáží“ ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Šéf Bílého domu už kvůli kauze čelí první žalobě, právní kroky avizovaly také některé státy, které řídí demokraté.

Za Kaneyho Westa v jeho přání stát se šéfem Bílého domu se postavil například miliardář Elon Musk, naopak manželka Kim Kardashianová vyzvala média, aby byla shovívavá. Podle ní slavný raper trpí bipolární poruchou. Jedno je jisté: pokud West získá do pondělí v Západní Virginii 7144 podpisů oprávněných voličů, stane se oficiálním kandidátem.