Demokraté strana 3 z 5

Obvinění Donalda Trumpa z trestného činu způsobí politickou krizi, která už tak rozdělenou společnost Spojených států silně zasáhne, uvedl Tomáš Klvaňa z New York University in Prague. Americkému exprezidentovi však může paradoxně zvýšit podporu, domnívá se komentátor a publicista Jefim Fištejn. O reakcích na obvinění i jeho možných důsledcích spolu debatovali v pořadu Události, komentáře.

Americká spisovatelka a politická aktivistka Marianne Williamsonová v sobotu oznámila, že se bude ucházet o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb v roce 2024. Pro současného prezidenta Joea Bidena je tak první demokratickou vyzyvatelkou. Informuje o tom agentura AP, podle níž má tato autorka spirituálně zaměřených knih jen malou šanci nominaci získat.

Americká Sněmovna reprezentantů ovládaná Demokratickou stranou v pátek zveřejnila daňové záznamy bývalého šéfa Bílého domu Donalda Trumpa za roky 2015 až 2020. Krok představuje vyvrcholení několikaleté snahy rozkrýt finance někdejšího prezidenta, který na rozdíl od svých předchůdců daňová přiznání sám neposkytl a proti dohledu se bránil u soudů.

Americký nejvyšší soud ponechal v platnosti opatření o jednodušším vracení migrantů. Nařízení zavedl bývalý prezident Donald Trump, který ho hájil jako nástroj proti šíření covidu. Úřady dekret od března 2020 uplatnily zhruba u dvou a půl milionu případů. Republikáni rozhodnutí vítají, avšak Bidenova administrativa dál mluví o reformě migrační politiky.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila návrh zákona o vládních výdajích v objemu 1,66 bilionu dolarů (37,9 bilionu korun). Zahrnuje i pětačtyřicet miliard dolarů pro Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters řekl, že návrh podepíše, jakmile ho dostane na stůl.

Demokratická strana se těšila na začátek příštího roku, kdy složí přísahu nově zvolená třetina členů amerického Senátu. Původně počítali s 51 členy komory, což by o hlas navýšilo jejich současnou nejtěsnější možnou většinu, kterou jim zajišťoval hlas viceprezidentky. Svůj rozchod s partají ale tento týden oznámila arizonská senátorka Kyrsten Sinemaová a demokraté mají po ztrátě většiny ve Sněmovně reprezentantů další potíž. O obsazení arizonského senátorského křesla – stejně jako o tom, kdo bude pobývat v Bílém domě – budou voliči rozhodovat už za necelé dva roky.

Americká senátorka Kyrsten Sinemaová v pátek oznámila, že opustí řady Demokratické strany. Zároveň ale zdůraznila, že se nehodlá stát členkou Republikánské strany; chce být nezávislou senátorkou. Informuje o tom agentura Reuters, která připomíná, že Sinemaová stranu, za niž byla před čtyřmi lety zvolena, opouští jen pár dnů poté, co demokraté v Senátu získali většinu v poměru 51 ku 49.

Spojené státy čeká velmi důležité volební úterý. Stovky milionů Američanů během něj mají možnost ovlivnit podobu třetiny Senátu a celé Sněmovny reprezentantů. Voliči budou vybírat i guvernéry, starosty, státní úředníky a hlasovat v referendech o zákazu potratů nebo legalizaci marihuany. Demokraté hrají o to, jestli si udrží, nebo naopak ztratí většinu v Senátu. Jeden z klíčových soubojů se odehrává ve státě Georgie.

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Ohio patří v Americe mezi státy, kde se tradičně o vítězství ve volbách přetahují demokrati s republikány. I letos se na něj upírá pozornost celé země. Už příští týden se totiž rozhodne, jestli senátorské křeslo za Ohio připadne demokratům, což by bylo vzpruhou pro prezidenta Joea Bidena, nebo jednomu z nejhlasitějších republikánských stoupenců bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Předčasná možnost volit do Kongresu je ve Spojených státech stále oblíbenější. Některé státy zaznamenávají rekordní zájem, týden před oficiálním termínem voleb má odhlasováno více než 21 milionů Američanů. Předvolební boj na Floridě ovlivňují i možné prezidentské ambice.

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Pokračoval tak ve vystoupeních, která mají posílit šance demokratů před listopadovými volbami do Kongresu. Republikáni současnému prezidentovi naopak vyčítají, že svojí rétorikou stále více rozděluje Ameriku.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Dvě desítky amerických senátorů, demokratů i republikánů v neděli oznámily, že se dohodly na ustanoveních ohledně regulace používání střelných zbraní. Jde o minimální opatření po posledních krveprolitích, která otřásla Spojenými státy, uvedla agentura AFP.

Ministerstvo vnitra USA navrhuje změnu zhruba 660 zeměpisných názvů, které obsahují historický výraz hanlivě označující původní obyvatele Severní Ameriky. Seznam míst federální vláda představila poté, co ministryně Deb Haalandová loni v listopadu oficiálně označila slovo „squaw“ za urážlivé a vyzvala úřady, aby pro ně vymyslela alternativní označení.

Ve Spojených státech se rozhořela obří politická bitva o volební zákony. Demokraté obviňují republikány, že se snaží omezit možnosti hlasování a tím docílit menšího počtu odevzdaných hlasů od černochů a hispánců, kteří většinou volí demokraty. Republikáni naopak kritizují demokraty za jimi prosazované změny, které volby otevírají například i pro občany cizích států.

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Pro americké demokraty dopadly úterní volby špatně: ve Virginii jejich kandidát na guvernéra překvapivě prohrál a v New Jersey vyhrál jen těsně, přestože byl považován za jasného favorita. Ve straně to proto vyvolalo obavy z opakování katastrofického scénáře z roku 2009. Tehdy demokraté rovněž přišli o guvernérské křeslo ve Virginii a o rok později v kongresových volbách zaznamenali zdrcující porážku, když ve Sněmovně reprezentantů ztratili 63 křesel.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Americký Senát ve středu schválil nejtěsnější možnou většinou nezávazné rozpočtové opatření, které má sloužit jako základ pro investice v objemu 3,5 bilionu dolarů, jež prosazuje prezident Joe Biden. Návrh putuje do Sněmovny reprezentantů, která by ho měla schválit bez problémů. Demokraty ale následně čekají měsíce diskuzí o finální podobě investic, proti nimž hlasitě protestují opoziční republikáni.

Republikánský předseda texaské Sněmovny reprezentantů pověřil policii, aby předvedla na jednání zákonodárného sboru desítky demokratických poslanců, kteří se už řadu týdnů snaží svou nepřítomností zablokovat schválení republikány prosazované volební reformy. Vedení sněmovny hrozí demokratům i zatykačem, do vězení však nepůjdou, protože jde o občanskoprávní spor, uvedla agentura AP.

Jednomu ze tří liberálních soudců Stephenu Breyerovi bude brzy 83. Část demokratů na něj tlačí, aby se doživotní funkce vzdal. V Senátu totiž v této chvíli mají dost hlasů pro schválení jeho nástupce. Čeká se, že vládnoucí strana příští rok ve volbách většinu v Senátu ztratí. Republikáni pak hodlají liberální soudce blokovat.