Nová Muskova strana může být „určitým škůdcem“, míní amerikanista Kozák

Nahrávám video

Americký miliardář Elon Musk o víkendu oznámil na své sociální síti X založení nové politické strany, která má nést název Amerika. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy může Muskovo uskupení „odčerpat hlasy“ i Republikánské straně prezidenta Donalda Trumpa. Výhodné by to dle Kozáka mohlo být pro demokraty, pro které by bylo snazší porazit rozdělené republikány.

Musk založení nové strany zdůvodnil mimo jiné zadlužováním Spojených států. Podle Kozáka má Musk „určitou základnu své popularity“, nicméně založení velké strany vidí amerikanista spíše skepticky. Cílem Muska je prý zaměřit se na některé klíčové kongresové obvody a získat alespoň pár mandátů.

„V situaci polarizace mezi Republikánskou a Demokratickou stranou – kdyby se mu podařilo získat alespoň pár stoupenců v Kongresu – tak může působit jako určitý jazýček na vahách při prosazování nejdůležitějších zákonů,“ míní.

Současně vnímá Muskovu stranu Amerika jako „poměrně nebezpečnou zprávu pro republikány a Donalda Trumpa“. I když bude mít Musk podporu například pěti, deseti či patnácti procent voličů, pak hlavním efektem podle něj bude rozdělení republikánských hlasů a odčerpání hlasů Trumpovi.

Nahrávám video

S ohledem na americký volební systém by tak bylo pro demokraty jednodušší porazit rozdělené republikány, podotknul Kozák.

Možný odliv Trumpových příznivců

Zmínil také otázku financování a vlivů podporovatelů dvou největších stran. „Americká politika a její financování ze strany nejbohatších vede k tomu, že ti nejmocnější lidé s největším vlivem dokáží výrazným způsobem ovlivňovat zákonodárný proces,“ nastínil. V otázce Trumpova „velkého, krásného zákona“ pak třeba připomněl řadu výjimek – například pro aljašské rybáře.

Musk podle Kozáka cílí na to, že tyto principy uplatňují jak republikáni, tak demokraté, když jsou u moci. Systém je tak podle miliardáře nefunkční, což se pak ukazuje právě na vládních deficitech.

„Peníze Elona Muska budou republikánům chybět,“ podotkl Kozák. Nicméně se dle něj ukazuje, že republikánských „megadonorů“ je mnohem více. Je také možné, že mladí lidé začnou být „znechuceni“ Trumpovými kroky, byť významnou část této voličské skupiny přitáhnul Trumpovi právě Musk.

Strana Amerika dle Kozáka trochu oslabí Trumpovu pozici v Republikánské straně. „Je to spíše nepříjemné z hlediska volební matematiky. I když Elon Musk získá pár procent hlasů, tak ta procenta hlasů budou Trumpovým republikánům ve volbách chybět,“ podotknul.

„Třetí strany“ nicméně v americké politice hrají spíše roli „určitých škůdců, než že by dokázaly konstruktivně něco prosazovat“, uzavřel Kozák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. Íránská státní televize krátce poté informovala o amerických úderech na město Bandar Abbás na jihu země, které se nachází u Hormuzského průlivu.
před 8 mminutami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
14:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
14:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 4 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.