Demokraté strana 4 z 5

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v americkém Senátu podle očekávání zablokovali návrh demokraty prosazované volební reformy, která měla přinést největší změny volebních pravidel za několik desetiletí. Informovala o tom agentura AP. Norma měla podle představ demokratů usnadnit hlasování širokým vrstvám Američanů, podle republikánů by však zasahovala do pravomocí jednotlivých států. Osud navrhované reformy, která patřila k vlajkovým lodím demokratického programu, je nejistý, napsala agentura AP.

Americký Senát hlasy demokratů a republikánů schválil čtvrt bilionu dolarů na výzkum a vývoj technologií, které budou konkurovat těm čínským. Týká se to hlavně telekomunikačních součástek a čipů pro autoprůmysl. Jde o jednu z mála věcí, na nichž se obě strany shodnou. V Kongresu totiž zároveň zkrachovala jednání o podpoře masivních investic do infrastruktury.

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Republikáni v americkém Senátu v pátek podle očekávání zablokovali návrh na vytvoření vyšetřovací komise, která by se zabývala okolnostmi nepokojů ze 6. ledna. Společnou schůzi Kongresu k podzimním volbám hlavy státu tehdy narušil dav stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, odmítajícího výsledek voleb.

Z areálu amerického Kapitolu se stahují poslední jednotky Národní gardy. V centru Washingtonu působily od šestého ledna, kdy stovky lidí do Kongresu násilně pronikly. Šlo o příznivce Donalda Trumpa, kteří chtěli zabránit vyhlášení Joea Bidena vítězem voleb. Náklady na bezpečnostní opatření šplhají ke dvěma miliardám dolarů.

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.

Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek odvolala ze dvou svých výborů republikánskou kongresmanku Marjorie Taylorovou Greeneovou. Podle agentury AP jde o bezprecedentní postih, který si zástupkyně státu Georgia podle většinových demokratů zasloužila za násilnou rétoriku z minulých let a za šíření konspiračních teorií včetně prvků hnutí QAnon. Vyloučení z výborů podpořilo také jedenáct republikánských kongresmanů.

Prezident Spojených států Joe Biden by se měl v pondělí setkat se zástupci republikánů, aby společně diskutovali například o strategii boje proti pandemii koronaviru i o připravovaném záchranném ekonomickém balíčku.

Joe Biden si jako svou viceprezidentku vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Pětapadesátiletá politička, která má indicko-jamajské kořeny, má za sebou dlouhou kariéru ve státním zastupitelství.

Čtyřletý prezidentský mandát Donalda Trumpa končí. Ve středu v poledne tamního času složí prezidentskou přísahu Joe Biden a Trumpa v Bílém domě vystřídá. Republikánský politik touží po tom, aby se na něj vzpomínalo jako na obhájce amerických zájmů ve světě či strůjce mírových dohod na Blízkém východě. Do historie ale vstoupí také jako první prezident, který v mandátu čelil hned dvěma impeachmentům. Opozice mu také vytýká rozdělení americké společnosti.

Už v příštím týdnu se uskuteční v hlavním městě Spojených států Washingtonu inaugurace nového prezidenta Joea Bidena. Blížící se událost ale v posledních dnech za Atlantikem zastiňuje hrozba ústavní žaloby na prezidenta odcházejícího – Donalda Trumpa. „Na potvrzení impeachmentu v senátu je potřeba dvoutřetinová většina. V rukou to mají zcela republikáni. Šance tam nepochybně je,“ myslí si amerikanista z New York univerzity v Praze Jakub Lepš, který je kromě pedagogického působení také místostarostou Prahy 11 za TOP 09.

V listopadu 2020 byla americká Georgie jedním z klíčových států v prezidentských volbách. Po téměř třech dekádách tam neuspěl republikán, ale demokrat. Navzdory očekávání dokázali demokraté v tomto státě získat i obě senátní křesla. Z bezpečné republikánské bašty se rázem stal takzvaný swing state. Může za to dlouhodobě se měnící obyvatelstvo, dominantní hlavní město i mobilizace voličů. A také některé chyby republikánských politiků.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Joe Biden je zvoleným prezidentem a demokraté se připravují na čtyři roky vládnutí. Stále jasno ale není v jedné podstatné věci – složení amerického Senátu. Ten má silnou roli v legislativním procesu a prezidenta může značně omezit. O posledních dvou křeslech a tím, kdo v horní komoře Kongresu získá většinu, rozhodne druhé kolo voleb v Georgii na začátku ledna. Že jsou tyto volby klíčové, ukazují i částky, které do Georgie míří – dárci už kandidátům věnovali stovky milionů dolarů.

Mezi prvními státníky blahopřál Joeu Bidenovi ke zvolení prezidentem USA kanadský premiér Justin Trudeau. Z tradičních amerických spojenců se vyjádřil třeba také ministerský předseda Velké Británie Boris Johnson, který věří, že společně budou pracovat na tématech klimatické změny, obchodu a bezpečnosti. Bidenovi pogratulovali také český premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Miloš Zeman, podle kterého občané USA ukázali, že mají vůli ke změně.

Několik posledních procent hlasů stačí spočítat v rozhodujících státech letošní prezidentské volby v USA. Podle odhadu agentury AP a stanice Fox Trump dosud získal na svou stranu 214 a Biden 264 volitelů z 270 potřebných pro vítězství, podle CNN je poměr 213 ku 253. Biden už vede v Nevadě, Georgii i Pensylvánii a jeho náskok tam roste. V Severní Karolíně, kde vede Trump, má sčítání pauzu. V Arizoně, kterou AP a Fox považují za rozhodnutou pro Bidena, se náskok demokrata snižuje.

Nedílnou součástí předvolebního boje v USA jsou takzvané „endorsementy“. Mediálně známé osobnosti a vlivné novinové tituly se veřejně staví za jednoho z kandidátů na budoucího prezidenta. Náklonnost Hollywoodu i většiny celostátních deníků by mohla napomoci demokratu Joeu Bidenovi. Obhajující prezident Donald Trump má zase výhodu „hlasu“ své administrativy.

První listopadové úterý se hlavní pozornost upře k prezidentské volbě, v níž úřad obhajuje Donald Trump a postaví se mu Joe Biden. Kromě hlavy exekutivy ale Američané také obmění většinu zákonodárců v Kongresu – konkrétně rozhodnou o novém obsazení Sněmovny reprezentantů a vymění také třetinu senátorů. Možná ještě důležitější jsou pro běžné životy amerických občanů volby na státní úrovni, kde vzniká naprostá většina zákonů. Volit se budou také soudci nejvyšších soudů a několik států pořádá referenda – třeba v Mississippi si vybírají novou vlajku.

Americké prezidentské volby se nachylují ke konci, sčítání do brzkých čtvrtečních ranních hodin středoevropského času zatím vítěze neodhalilo. Blíže se zdál být demokratický kandidát. AP přisuzovala Bidenovi 264 volitelů a Trumpovi 214. Demokratickému kandidátovi by tedy k vítězství chybělo šest hlasů. Ty jsou k mání v Nevadě, která své výsledky oznámí ve čtvrtek ráno místního času. Současný prezident se předčasně prohlásil za vítěze, jeho kampaň navíc požádala soud o přepočet hlasů ve Wisconsinu a pozastavení sčítání hlasů v Michiganu a Pensylvánii.

Do amerických prezidentských voleb zbývá méně než týden. Republikánský prezident Donald Trump a jeho demokratický protikandidát Joe Biden finišují kampaň a na mítincích v pro ně klíčových státech se snaží získat poslední politické body. Čtvrtek je zaslíbený Floridě, která už několik voleb rozhodla. Trump i Biden vystoupí v Tampě a každý po svém.

Kvůli nespokojenosti s moderátorkou ukončil americký prezident Donald Trump v úterý večer (místního času) předčasně rozhovor v televizi CBS. Následně pohrozil jeho předčasným zveřejněním a novinářce oblíbeného pořadu slíbil odvetu. Rozhovor s moderátorkou Lesley Stahlovou označil jako „podvod“ a „předpojatost“.

Peníze hýbou světem, alespoň tím „americkým“ v době, kdy se blíží prezidentské volby. Vlivní podnikatelé, skupiny, korporace a třeba herci nebo režiséři zpod kopců Hollywoodu utrácejí každé čtyři roky nemalé částky na podporu svých favoritů v duelu o křeslo v oválné pracovně. Důležití jsou také občané, kteří se rozhodli oblíbeného kandidáta podpořit symbolickým příspěvkem.