Demokraté strana 2 z 4

Desítky republikánských kandidátů na kongresmany, guvernéry i další vysoké funkce ve státních správách dosud odmítají uznat porážku Donalda Trumpa v předloňských volbách. Někteří také odmítli potvrdit, že uznají výsledek letošních voleb. Regulérnost se tak stává hlavním tématem kampaně trumpistického křídla republikánů. Z druhé strany na ni upozorňují i demokraté. A to s důrazem na nová omezení volebního práva posvěcená Nejvyšším soudem.

Američtí demokraté usilují v listopadových průběžných volbách o udržení většiny v obou komorách Kongresu. Jejich největší zbraní k mobilizaci voličů se stalo po červnovém zrušení precedentu téma potratů. Šéf Bílého domu Joe Biden slíbil, že pokud jeho strana zvítězí, zajistí, aby bylo právo na interrupce dané ze zákona. Šance demokratů se ale snižují; výbušné téma potratů sice dál hýbe společností, Američany však mnohem víc trápí zdražování a další ekonomická témata, která se daří vyzdvihnout republikánům. Klíčová zůstává otázka potratů hlavně ve státech, kde hrozí kvůli změně guvernéra výrazné zpřísnění zákonů. V dalších státech lidé rozhodnou o interrupcích sami v referendech.

Ohio patří v Americe mezi státy, kde se tradičně o vítězství ve volbách přetahují demokrati s republikány. I letos se na něj upírá pozornost celé země. Už příští týden se totiž rozhodne, jestli senátorské křeslo za Ohio připadne demokratům, což by bylo vzpruhou pro prezidenta Joea Bidena, nebo jednomu z nejhlasitějších republikánských stoupenců bývalého prezidenta Donalda Trumpa.

Předčasná možnost volit do Kongresu je ve Spojených státech stále oblíbenější. Některé státy zaznamenávají rekordní zájem, týden před oficiálním termínem voleb má odhlasováno více než 21 milionů Američanů. Předvolební boj na Floridě ovlivňují i možné prezidentské ambice.

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Pokračoval tak ve vystoupeních, která mají posílit šance demokratů před listopadovými volbami do Kongresu. Republikáni současnému prezidentovi naopak vyčítají, že svojí rétorikou stále více rozděluje Ameriku.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Dvě desítky amerických senátorů, demokratů i republikánů v neděli oznámily, že se dohodly na ustanoveních ohledně regulace používání střelných zbraní. Jde o minimální opatření po posledních krveprolitích, která otřásla Spojenými státy, uvedla agentura AFP.

Ministerstvo vnitra USA navrhuje změnu zhruba 660 zeměpisných názvů, které obsahují historický výraz hanlivě označující původní obyvatele Severní Ameriky. Seznam míst federální vláda představila poté, co ministryně Deb Haalandová loni v listopadu oficiálně označila slovo „squaw“ za urážlivé a vyzvala úřady, aby pro ně vymyslela alternativní označení.

Ve Spojených státech se rozhořela obří politická bitva o volební zákony. Demokraté obviňují republikány, že se snaží omezit možnosti hlasování a tím docílit menšího počtu odevzdaných hlasů od černochů a hispánců, kteří většinou volí demokraty. Republikáni naopak kritizují demokraty za jimi prosazované změny, které volby otevírají například i pro občany cizích států.

Americký prezident Joe Biden vyzval k obejití klíčového pravidla Senátu, které podporuje legislativní kompromis. Zrušení takzvaného filibusteru dříve označoval za nebezpečné. Jeho současná ochota pojistku obejít svědčí o enormním zájmu prosadit federální revizi volebních zákonů.

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Pro americké demokraty dopadly úterní volby špatně: ve Virginii jejich kandidát na guvernéra překvapivě prohrál a v New Jersey vyhrál jen těsně, přestože byl považován za jasného favorita. Ve straně to proto vyvolalo obavy z opakování katastrofického scénáře z roku 2009. Tehdy demokraté rovněž přišli o guvernérské křeslo ve Virginii a o rok později v kongresových volbách zaznamenali zdrcující porážku, když ve Sněmovně reprezentantů ztratili 63 křesel.

Sedmačtyřicet lidí stanulo před hongkongským soudem. Jsou mezi nimi bývalí prodemokratičtí zákonodárci, sociální pracovníci, učitelé a členové občanské společnosti, kteří jsou již měsíce vězněni. Souzeni jsou za organizaci neoficiálních primárních voleb. Očekávají se tvrdé exemplární tresty.

Americký Senát ve středu schválil nejtěsnější možnou většinou nezávazné rozpočtové opatření, které má sloužit jako základ pro investice v objemu 3,5 bilionu dolarů, jež prosazuje prezident Joe Biden. Návrh putuje do Sněmovny reprezentantů, která by ho měla schválit bez problémů. Demokraty ale následně čekají měsíce diskuzí o finální podobě investic, proti nimž hlasitě protestují opoziční republikáni.

Republikánský předseda texaské Sněmovny reprezentantů pověřil policii, aby předvedla na jednání zákonodárného sboru desítky demokratických poslanců, kteří se už řadu týdnů snaží svou nepřítomností zablokovat schválení republikány prosazované volební reformy. Vedení sněmovny hrozí demokratům i zatykačem, do vězení však nepůjdou, protože jde o občanskoprávní spor, uvedla agentura AP.

Jednomu ze tří liberálních soudců Stephenu Breyerovi bude brzy 83. Část demokratů na něj tlačí, aby se doživotní funkce vzdal. V Senátu totiž v této chvíli mají dost hlasů pro schválení jeho nástupce. Čeká se, že vládnoucí strana příští rok ve volbách většinu v Senátu ztratí. Republikáni pak hodlají liberální soudce blokovat.

Přes padesát demokratických členů texaského zákonodárného sboru v pondělí hromadně odletělo do Washingtonu ve snaze přerušit projednávání republikánského návrhu změny volebních zákonů ve státní legislativě. Podobný krok tamní tradičně menšinoví demokraté provedli naposledy v roce 2003. Americká média však poznamenávají, že zákonodárcům za útěk ze státu hrozí zatčení, přičemž není jisté, že se jim schválení kontroverzního návrhu podaří skutečně zablokovat.

Americký nejvyšší soud rozhodl, že omezení hlasování, která prosadili republikáni v Arizoně, neporušují zákon o volebním právu z roku 1965. Podle amerických médií tím usnadnil i dalším státům přijímání podobných opatření, která podle demokratů a řady nevládních organizací nepoměrně více zasahují příslušníky etnických menšin. Republikáni argumentují tím, že je potřeba zasáhnout proti případným volebním podvodům, které jsou však podle expertů v USA velice vzácné.

Republikáni v americkém Senátu podle očekávání zablokovali návrh demokraty prosazované volební reformy, která měla přinést největší změny volebních pravidel za několik desetiletí. Informovala o tom agentura AP. Norma měla podle představ demokratů usnadnit hlasování širokým vrstvám Američanů, podle republikánů by však zasahovala do pravomocí jednotlivých států. Osud navrhované reformy, která patřila k vlajkovým lodím demokratického programu, je nejistý, napsala agentura AP.

Americký Senát hlasy demokratů a republikánů schválil čtvrt bilionu dolarů na výzkum a vývoj technologií, které budou konkurovat těm čínským. Týká se to hlavně telekomunikačních součástek a čipů pro autoprůmysl. Jde o jednu z mála věcí, na nichž se obě strany shodnou. V Kongresu totiž zároveň zkrachovala jednání o podpoře masivních investic do infrastruktury.

Snaha amerických republikánů o omezení rozšířených možností hlasovat ve volbách se blíží do finále. Strana se zaměřuje hlavně na korespondenční hlasování nebo volbu v předtermínech. Demokraté jim v tom chtějí zabránit federálním zákonem, protože jejich voliči právě tyto možnosti hojněji využívají. Před změnami varují také američtí akademici.

Republikáni v americkém Senátu v pátek podle očekávání zablokovali návrh na vytvoření vyšetřovací komise, která by se zabývala okolnostmi nepokojů ze 6. ledna. Společnou schůzi Kongresu k podzimním volbám hlavy státu tehdy narušil dav stoupenců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, odmítajícího výsledek voleb.

Z areálu amerického Kapitolu se stahují poslední jednotky Národní gardy. V centru Washingtonu působily od šestého ledna, kdy stovky lidí do Kongresu násilně pronikly. Šlo o příznivce Donalda Trumpa, kteří chtěli zabránit vyhlášení Joea Bidena vítězem voleb. Náklady na bezpečnostní opatření šplhají ke dvěma miliardám dolarů.

Američanů za uplynulou dekádu přibylo nejméně od hospodářské krize ve třicátých letech minulého století, v zemi žije 331 milionů lidí. Ukazují to výsledky sčítání lidu, podle nějž se mimo jiné rozdělují křesla ve Sněmovně reprezentantů. Poprvé v historii si pohorší Kalifornie, o jednoho kongresmana přijde New York. Naopak se rozrostou delegace z Floridy nebo Texasu.