Demokraté strana 2 z 5

Páteční roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě je podle politologa a odborníka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Zdeňka Kříže prohrou pro obě strany. Spojené státy mohou ukončit svou vojenskou podporu Ukrajině, mnohem horší scénář by však podle politologa byl, kdyby USA začaly blokovat podporu, kterou napadené zemi poskytují evropské státy.

O konci Západu, noži na krku Ukrajiny i vítězství pro ruského vůdce Vladimira Putina píší evropské noviny po páteční schůzce prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která skončila bezprecedentní roztržkou před kamerami.

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.

Anonymní skupina agentů a zaměstnanců amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v úterý zažalovala americké ministerstvo spravedlnosti ve snaze zabránit prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho spojencům ve zveřejnění jmen několika pracovníků FBI. Ti vyšetřovali případy spojené s útokem Trumpových stoupenců na Kapitol ze 6. ledna 2021. Podle agentury AP stojí za žalobou agenti, kteří se na vyšetřování těchto případů podíleli. Podle informací New York Times (NYT) se vyšetřování případu účastnilo až šest tisíc lidí.

Skupina generálních prokurátorů v demokraty vedených státech USA zažaluje nařízení administrativy republikánského prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vládní dotace a půjčky. Informovala o tom podle agentury Reuters demokratická generální prokurátorka za stát New York Letitia Jamesová. Demokratická strana už dříve uvedla, že postup Trumpovy vlády je protizákonný. Ve středu pořádají demokraté ve Sněmovně reprezentantů krizové jednání, na kterém chtějí zvážit kroky proti Trumpovu rozhodnutí.

Obchodní válka mezi Spojenými státy americkými a Evropou je podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nevýhodná pro obě strany. Proto je potřeba, aby evropské státy ukázaly, v čem jsou pro USA důležité, podotkl v Interview ČT24. V pořadu Lipavský hovořil také o vlivu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení rusko-ukrajinské války nebo zvýšení výdajů na zbrojení v rámci NATO.

Mnozí republikánští senátoři ještě před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu nesouhlasili s možným omilostněním a zmírněním trestů pro patnáct set útočníků na Kapitol, kde 6. ledna 2021 zemřelo několik lidí. Poté, co Trump po své inauguraci obviněné skutečně omilostnil, ale řada republikánů otočila a proti rozhodnutí se zpravidla nijak nevymezuje. Někteří se ho dokonce snaží obhájit.

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na inauguraci 47. prezidenta Donalda Trumpa. Ten se funkce ujme už za necelý den. Oproti zvyku však nesloží přísahu venku před budovou Kongresu, kvůli mrazivému počasí proběhne ceremonie uvnitř Kapitolu. Změn doznaly také akce v okolí – desítky tisíc Američanů, které chtěly sledovat průvod nové hlavy státu od Kapitolu k Bílému domu, o program nepřijdou. Slavnost se přesune do sportovní haly v centru.

Končícího amerického prezidenta Joea Bidena čekají poslední dny mandátu. Zatímco jeho administrativa dokončuje předání moci nastupujícímu šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, Biden se před pondělní inaugurací republikánského prezidenta ohlédl za svou vládou. Na setkání se starosty amerických měst připomněl třeba vysoké investice, které vyčlenil na ochranu klimatu. Bilancování Bidenových čtyř let ve funkci amerického prezidenta se věnoval pořad Horizont ČT24. Připomněl i to, že Biden dohromady v politice strávil přes padesát let.

Republikán Donald Trump se před nadcházejícím návratem do Bílého domu těší většinové podpoře. Podle aktuálního průzkumu televize CNBC souhlasí s jeho prioritami 54 procent Američanů. A s tím, aby na hranici s Mexikem nasadil armádu, která by bránila pašování drog i lidí, souzní rovnou 60 procent.

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Zvolený americký prezident Donald Trump a jeho spojenci se během voleb distancovali od konzervativního Projektu 2025, jelikož ho považovali za přítěž poté, co jej demokraté využili k útokům na Trumpovu kampaň. Někteří blízcí příštího prezidenta dokonce naznačovali, že osoby spojené s projektem budou z případné administrativy vyloučeny. Po skončení kampaně se však Trumpův přechodný tým k projektu znovu vrací a chce si jím s personálním obsazením příští administrativy vypomoci.

Za neúspěch Demokratické strany v úterních volbách je zodpovědný nynější americký prezident Joe Biden, naznačila někdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) kritizovala pozdní rozhodnutí hlavy státu odstoupit z volebního klání i jeho rychlou podporu viceprezidentky Kamaly Harrisové, která se stala demokratickou kandidátkou do prezidentského hlasování.

Sčítaní výsledků amerických voleb postupně pokračuje, a zatímco o novém prezidentovi a většině v Senátu je už jasno, to, kdo ovládne dolní komoru amerického Kongresu, mohou úřady vyhlásit až za několik dní, napsala agentura AP. Zatím mají demokraté ve Sněmovně reprezentantů jistých 197 křesel, zatímco konkurenční republikáni dosáhli 210 postů. K zisku nadpoloviční většiny je třeba 218 křesel.

Interview ČT24 vyzpovídalo netradičně postupně dva hosty – Čechy s americkým občanstvím, kteří v prezidentských volbách v USA volili každý jinak. Zatímco jazzový kytarista Rudy Linka prý nezná nikoho, kdo by vítal vítězství republikána Donalda Trumpa, publicista a komentátor Jefim Fištejn naopak pozoruje po porážce demokratky Kamaly Harrisové „úlevu ze všech stran“.

Musíme přijmout výsledky těchto prezidentských voleb, prohlásila před svými příznivci neúspěšná kandidátka na prezidentku USA Kamala Harrisová. Současná viceprezidentka uznala svou porážku a příštímu šéfovi Bílého domu, republikánovi Donaldu Trumpovi, slíbila spolupráci při předávání moci. Zároveň prohlásila, že bude nadále bojovat za ideály, které prosazovala – ať už to je demokracie, vláda práva, nebo rovný přístup ke spravedlnosti.

Donald Trump bude 47. prezidentem USA. Očekávanému úspěchu odpovídala i atmosféra v jeho volebním štábu. Hned na začátku volební noci jí výrazně napomohlo Trumpovo jasné a nečekaně výrazné vítězství na Floridě, kde se „hlavní stan“ republikánského kandidáta nacházel. Optimismus zpočátku panoval i ve volebním štábu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. S rostoucí pravděpodobností porážky se tam ale nálada zhoršovala.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Republikánský uchazeč o Bílý dům Donald Trump si za kandidáta na viceprezidenta vybral senátora JD Vance. Bývalý mariňák, finanční spekulant, podnikatel a spisovatel ještě před pár lety svého aktuálně nejbližšího spolupracovníka ostře kritizoval. Dnes je naopak považovaný za Trumpova možného nástupce a zastává často tvrdší postoje než Trump sám. Oba kandidáti spolu sdílí skepsi k pomoci Ukrajině, prosazují volný trh a zároveň protekcionismus.