Kalifornský guvernér Gavin Newsom oznámil, že podává žalobu na amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli údajnému nasazení tří set příslušníků kalifornské Národní gardy ve státě Oregon. Napsal o tom list The Guardian. Podle guvernéra Trump „ignoruje rozhodnutí soudu“. V noci na pondělí SELČ pak Pentagon oznámil, že do místa vyšle dvě stě příslušníků. Federální soudkyně Karin Immergutová v americkém státu Oregon přitom dočasně zablokovala rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vyslat jakoukoliv Národní gardu do Portlandu.
„Jsou na cestě tam,“ napsal Newsom. Trumpova administrativa podle něj „útočí na právní stát, ignoruje soudní příkazy a jedná se soudci“ – včetně těch, které jmenoval sám Trump – jako s politickými oponenty. Podle Newsoma Trumpův záměr nasadit Národní gardu nemá nic společného se zajištěním veřejného pořádku, jedná se podle něj o moc.
Veřejnost podle kalifornského guvernéra nemůže přehlížet bezohledné a autoritářské jednání prezidenta Spojených států.
Soudkyně zablokovala vyslání Národní gardy
Soudkyně federálního soudu v Oregonu Karin Immergutová dočasně zablokovala rozhodnutí americké administrativy vyslat jakoukoliv Národní gardu do města Portland. Trump vyslání jednotek oznámil 27. září. Její rozhodnutí následovalo po společné žalobě států Oregon a Kalifornie, jejíž příslušníky této jednotky nařídilo ministerstvo obrany do Oregonu vyslat. V sobotu soudkyně dočasně zablokovala vyslání dvou set vojáků oregonské Národní gardy do Portlandu.
Rozhodnutí soudkyně Immergutové je dočasné, vyprší 18. října. „Jak by mohlo nasazení federální národní gardy z Kalifornie nebýt v přímém rozporu s (rozhodnutím), které jsem vydala včera?“ zeptala se Immergutová právníka Trumpovy administrativy při slyšení v neděli večer. Trumpova administrativa tak nemůže příslušníky kalifornské Národní gardy do tohoto severozápadního státu poslat, dokud nebude soudní spor vyřešen, píše Reuters.
Guvernérka státu Oregon Tina Koteková uvedla, že o nasazení příslušníků Národní gardy Trumpova administrativa dopředu oficiálně neinformovala. Bílý dům ani Pentagon se k rozhodnutí soudkyně zatím nevyjádřily.
Immergutová rozhodla na základě žaloby podané státem Oregon, městem Portland a státem Kalifornie. Podle ministerstva obrany mělo dvě stě příslušníků oregonské Národní gardy chránit federální majetek v místech, kde se konají nebo se pravděpodobně uskuteční protesty. Žalobci podle soudkyně ale dokázali, že demonstrace u imigračních zařízení nebyly ve dnech nebo týdnech předcházejících prezidentovu nařízení o nasazení Národní gardy výrazně násilné ani rušivé.
Oba státy původně požádaly o užší nařízení, které by zabránilo vyslání pouze kalifornské Národní gardy do Oregonu, ale poté, co bylo soudu předloženo memorandum ministra obrany Petea Hegsetha, v němž se uvádělo, že až čtyři sta příslušníků texaské národní gardy bylo povoláno k nasazení v Oregonu, Illinois a případně i jinde, požádaly o nařízení platné pro všechny jednotky Národní gardy.
Pentagon vyšle do Oregonu dvě stě příslušníků Národní gardy
Americké ministerstvo obrany nakonec převelí asi dvě stě federálních členů Kalifornské národní gardy z oblasti Los Angeles do Portlandu v Oregonu, píše agentura Reuters.
„Na pokyn prezidenta je přibližně dvě stě federálních členů Kalifornské národní gardy převeleno ze služby v oblasti Los Angeles do Portlandu v Oregonu, aby podpořili americkou imigrační a celní službu a další federální zaměstnance při výkonu jejich úředních povinností, včetně prosazování federálních zákonů, a aby chránili federální majetek,“ uvedl v prohlášení mluvčí ministerstva Sean Parnell.
Guvernérka zmíněného severozápadního státu USA Koteková ale podle agentury AP uvedla, že přibližně sto z avizovaného počtu příslušníků Kalifornské národní gardy dorazilo do Oregonu už v sobotu, dalších sto bylo podle ní v neděli na cestě.
Už v neděli agentura AFP oznámila, že Trump schválil vyslání tří set příslušníků Národní gardy do Chicaga. Proti tomu v pondělí podal žalobu stát Illinois, který řídí demokratický guvernér Jay Robert Pritzker. „Američtí občané, ať bydlí kdekoli, by neměli žít pod hrozbu okupace armádou Spojených států, obzvláště ne pak kvůli tomu, že vedení jejich města či státu přišlo o prezidentovu přízeň,“ citovala stanice ABC News z žaloby.
