Danuše Nerudová strana 2 z 5

Potřetí za sebou vyhrálo v Česku ve volbách do Evropského parlamentu hnutí ANO, druhá skončila vládní koalice SPOLU, na třetí příčku vystoupalo dosud neparlamentní hnutí Přísaha v koalici se stranou Motoristé. Do Bruselu zamíří vyslanci sedmi různých uskupení, kteří diskutovali v Událostech, komentářích nejen o výsledcích voleb, ale také o prioritách jejich uskupení nebo o tom, kdo byl měl být českým eurokomisařem.

Do letošních eurovoleb kandidovala za hnutí STAN z prvního místa na kandidátce Starostové a osobnosti pro Evropu. Jejími hlavními cíli jsou podpora regionů a vzdělání. Chtěla by se zasadit například o navýšení rozpočtu programu Erasmus+ nebo prohloubit spolupráci mezi členskými státy EU v oblasti obrany. Nerudová usiluje také o post eurokomisařky. Navrhnout ji chce hnutí STAN, rozhodovat ale bude vláda.

Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu v Česku slaví ANO, získalo sedm mandátů. Druhá koalice SPOLU bude mít v europarlamentu šest zástupců, třetí Přísaha a Motoristé dva, stejně jako Stačilo! a Starostové. Po jednom křesle získali Piráti a SPD s Trikolorou. Češi o právě skončené eurovolby projevili velký zájem, volební účast byla v tuzemsku dosud nejvyšší.

Konkurence ve volbách do Evropského parlamentu byla značná. O jedenadvacet mandátů se ucházelo 674 kandidátů. Svým favoritům mohli voliči pomoct až dvěma preferenčními hlasy na jedné kandidátce, čehož také využívali. Velké překvapení se nekonalo, přesto s pořadím zamíchali.

Volby do Evropského parlamentu znají své vítěze i poražené. Ze stran, které mají své zastoupení v českém parlamentu, může úspěch slavit zejména hnutí ANO, naopak strany vládní koalice většinově ztrácely. Mnozí politici budou hovořit o úspěších, přesto pohled na výsledky z voleb 2019 ukazuje, že vyjma hnutí ANO a STAN si ostatní strany pohoršily.

Za velké zadostiučinění označil vítězství ANO v evropských volbách předseda hnutí Andrej Babiš. Představitelé SPOLU mluvili o slušném výsledku a touze být u vyjednávání o budoucí podobě Evropské komise. Spokojený s výsledkem je Filip Turek, lídr kandidátky koalice Přísahy a Motoristů, která skončila na třetím místě.

Do evropských voleb zbývá týden. Ve třetí tematické debatě České televize o evropské budoucnosti a vizi diskutovali Ivan David (SPD a Trikolora), Klára Dostálová (ANO), Marcel Kolaja (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Danuše Nerudová (Starostové a osobnosti pro Evropu), Filip Turek (Přísaha a Motoristé), Alexandr Vondra (SPOLU) a Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Debatu o Green Dealu, migraci i nových technologiích moderoval Martin Řezníček.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Kandidátka strany Starostové a osobnosti pro Evropu Danuše Nerudová poznamenala, že věří, že Česko v dohledné době zahájí přijetí eura. Nejprve je třeba ale učinit reformy, aby bylo za další vlády možné vstoupit do systému ERM II, dodala. Zmínila také důležitost ochrany vnějších hranic EU před proudem nelegálních migrantů. Reforma migrační politiky, jež má platit od roku 2026, podle ní není dostatečná. Co se týče takzvaného Green Dealu, ten podle ní neposkytuje dostatečné financování zelené transformace.

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo „destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území“. Podporu Izraeli vyjádřili i další čeští politici.

Volby do Evropského parlamentu by nyní v Česku vyhrálo podle průzkumu agentury STEM/MARK ANO s 27,5 procenta hlasů před koalicí SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), kterou by volila pětina lidí. Zhruba po deseti procentech hlasů by dostala koalice Starostové a osobnosti pro Evropu, kterou tvoří hnutí STAN a SLK, a koalice SPD a Trikolory. Podobný zisk by měli i Piráti. Pětiprocentní hranici by ještě překročila koalice Stačilo! v čele s komunisty a koalice Přísahy a Motoristů sobě. S ohledem na očekávanou nízkou volební účast je ale třeba brát výsledky průzkumu s obezřetností, upozornila agentura.

Zástupci tří ze čtyř stran, které jsou spolu se Starosty a nezávislými ve vládní koalici, vystoupili na jejich sobotním republikovém sněmu. Osobně však nepřišel pouze nikdo z Pirátů, s nimiž sice Starostové spolupracovali ve sněmovních volbách, ale nyní se mimo jiné přou o nominaci eurokomisaře. Předseda STAN Vít Rakušan zopakoval, že je přesvědčen, že komisaře má nominovat jeho hnutí. V úvodním projevu na sněmu vyjádřil mínění, že se vláda dokázala vyrovnat s problémy, které postihly Česko. Také řekl, že se k moci snaží dostat nebezpeční populisté a že na politické scéně sílí extrémní proudy.

Prezident Petr Pavel se ve čtvrtek 28. března sejde se zástupci koalice a opozičního hnutí ANO k diskusi o důchodové reformě. Poradce prezidenta a bývalý předseda důchodové komise Vladimír Bezděk řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, že z některých koaličních návrhů nelze ustupovat, protože bez nich by nebyl důchodový systém za dvacet třicet let „ufinancovatelný". Jmenoval zejména zvyšování věku odchodu do penze. Také bývalá předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová varovala, že bez změn by v roce 2050 činil deficit důchodového systému pět procent hrubého domácího produktu.

Vládní politici uvítali rozhodnutí Ústavního soudu ohledně snížené valorizace penzí. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) argumenty vlády obstály, nález soudu je důležitý pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Ministr vnitra Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poznamenali, že vysvětlení soudu bylo velmi srozumitelné. Předsedu opozičního ANO Andreje Babiše verdikt zklamal, ANO podle něj udělalo pro důchodce maximum. Podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury rozhodnutí soudu není lidsky správné.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil podobu změn systému penzí. Důchodový věk by se podle ní měl postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má minimální penze ve výši dvaceti procent průměrné mzdy. Výpočet nových důchodů by se měl postupně snížit. Za dobu péče o děti a blízké by se měl při stanovení penze započítávat fiktivní příjem ve výši průměrné mzdy.

Zástupci koalice SPOLU, vítěze posledních sněmovních voleb, stále nevědí, zda bude spolupráce pokračovat i pro volby do Evropského parlamentu. Kolektivní kandidátku odmítá přinejmenším část ODS. Vyjednávání pokračují.

Lídrem pirátské kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude stejně jako v roce 2019 Marcel Kolaja, nynější první místopředseda strany a europoslanec. Rozhodli o tom členové Pirátů při sobotním jednání celostátního fóra. Získal 299 hlasů z celkového počtu 543. Dvojkou kandidátky bude současná europoslankyně Markéta Gregorová, trojkou moravskoslezská zastupitelka Zuzana Klusová.

Hnutí Starostové a nezávislí povedou do evropských voleb ekonomka a bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová spolu s exposlancem hnutí Janem Farským. Jejich nominaci ve čtvrtek podle očekávání schválil celostátní výbor STAN, oznámil předseda hnutí Vít Rakušan. Podle Farského chce hnutí kompletní kandidátku, na niž pozve další liberální proevropské osobnosti, představit v lednu příštího roku, kdy také určí, kdo bude na kandidátce na prvním místě.

Bývalá prezidentská kandidátka Danuše Nerudová chce příští rok kandidovat do Evropského parlamentu na listině hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Její nominaci do čela listiny schválilo ve čtvrtek předsednictvo STAN. Hnutí by do voleb do Evropského parlamentu měl vést také bývalý šéf poslanců hnutí Jan Farský (STAN) z druhého místa. Definitivně o lídrech bude rozhodovat celostátní výbor STAN.

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že Ústavní soud (ÚS) bude pod vedením Josefa Baxy garancí ústavnosti a bude chránit základní práva a svobody. Končícímu šéfovi Pavlu Rychetskému poděkoval za dlouhodobou práci pro justici i Českou republiku. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) doufá, že Baxa naplní, co avizoval, tedy že se z ÚS nestane aktivistický tvůrce práva.

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Ve vládních stranách by mohlo dojít k dalšímu střetu, tentokrát kvůli příštímu eurokomisaři. Post má podle dohody připadnout koalici Pirátů a STAN, zájem mají obě uskupení. Neoficiálně už politici mluví i o možných jménech kandidátů, například o ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN) nebo o neúspěšné kandidátce na prezidentku Danuši Nerudové.

Přezkumná komise Národního akreditačního úřadu (NAÚ) z procesních důvodu zrušila rozhodnutí Rady NAÚ o odebrání dvou doktorských programů Mendelově univerzitě v Brně. Rozhodnutí se týkalo studijních programů ekonomika a management v českém a anglickém jazyce na Provozně ekonomické fakultě (PEF). Na Twitteru o rozhodnutí komise informoval předseda akreditačního úřadu Robert Plaga. „Předmětem odvolání nebylo odebrání institucionální akreditace pro doktorské studijní programy v ekonomických vědách, které je pravomocné od 15. března,“ dodal. Bývalá rektorka školy Danuše Nerudová rozhodnutí uvítala.

Vláda hodlá v rámci úsporného balíčku zrušit přes dvě desítky daňových výjimek, dosavadní snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) deset a patnáct procent se sloučí na dvanáct procent. Základní jednadvacetiprocentní sazba zůstane beze změny. Více zdaněný má být alkohol či tabák, méně naopak třeba zdravotnické prostředky či bydlení. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že konsolidační balíček musí být platný a účinný k lednu 2024. Chce, aby návrhy prošly prvním čtením před sněmovními prázdninami. Kompletní reforma penzí by měla plně „naběhnout“ po 1. lednu 2025.

Úsporný balíček a reforma penzí by podle Davida Marka, ekonomického poradce prezidenta, mohly přinést likvidaci strukturního rozpočtového salda v dalších třech letech. Většinu vládních opatření vnímá jako důležitý krok. Ekonomka Danuše Nerudová varuje před blížícím se „nárazem do zdi“ a apeluje na dlouhodobou strategii. Sociolog Stanislav Biler v Událostech, komentářích řekl, že kabinet by nemusel přistupovat k drastickým krokům, kdyby strany koalice i opozice nezrušily superhrubou mzdu.