Český statistický úřad strana 5 z 5

Hrubý domácí produkt České republiky byl ve třetím čtvrtletí o 0,6 procenta nižší než loni. Byl také o 0,3 procenta nižší než v letošním druhém čtvrtletí. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu. Ekonomika v létě mírně zeslábla hlavně proto, že méně utrácely domácnosti, podle analytiků k tomu přispěl i útlum průmyslu. Zatímco česká ekonomika pozvolna klesá, celá Evropská unie je na tom lépe. Ve třetím kvartálu vzrostl její HDP podle odhadu Eurostatu meziročně i mezičtvrtletně o 0,1 procenta.

Žebříček nejoblíbenějších dětských jmen za rok 2022 opět ovládli Jakub a Eliška. Jakub je nejpopulárnějším jménem už dvanáct let po sobě, Eliška o jeden rok méně. Na dalších místech se u chlapců objevila jména Jan a Matyáš, u dívek pak Viktorie a Anna. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Svateb v Česku ubývá. Oproti loňské svatební sezóně, která trvá od května do září, hlásí matriky v Česku pokles počtu svatebních obřadů až o dvacet pět procent. České televizi to sdělily oslovené matriční úřady. Trend potvrzují i poslední dostupná data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle demografů už pro mladé lidi není vstup do manželství dostatečně atraktivní, zároveň nechtějí investovat do oslavy. Oslovení svatební dodavatelé se také shodují, že páry letos odkládaly svatby i kvůli všeobecnému zdražování.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v září zpomalil na 6,9 procenta ze srpnových 8,5 procenta. Inflace zpomaluje osmý měsíc v řadě a její zářijová hodnota je nejnižší od prosince 2021. Nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem České národní banky (ČNB). V porovnání se srpnem klesly v září ceny o 0,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Inflace byla o 0,3 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB v srpnové prognóze. Podle analytiků vývoj cen posílí argumenty, aby centrální banka ještě letos přistoupila ke snížení úrokových sazeb ze současných sedmi procent.

Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v srpnu zrychlil na 2,8 procenta z červencových revidovaných 2,1 procenta. Snížení tržeb proti loňskému srpnu bylo ovlivněno nižším prodejem nepotravinářského zboží i potravin. Tržby obchodníků klesají šestnáct měsíců v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání tržby v srpnu klesly o 0,8 procenta.

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

Deficit státního rozpočtu se na konci září snížil na 180,7 miliardy korun, oznámilo ministerstvo financí. V srpnu byl o necelých čtrnáct miliard vyšší. Schodek je nižší i oproti loňskému září, tehdy přesáhl 270 miliard. Zadlužení českých vládních institucí nicméně stoupá, podle Českého statistického úřadu se do konce druhého čtvrtletí meziročně zvýšilo o 0,8 procentního bodu na 44,3 procenta hrubého domácího produktu. Nominálně za rok vzrostl vládní dluh o 357 miliard korun na 3,151 bilionu.

Česká ekonomika klesla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) stagnoval. Zpřesněné údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledky jsou horší, než statistici odhadovali koncem srpna. Tehdy uváděli meziroční pokles o 0,4 procenta a mezičtvrtletní růst o 0,1 procenta.

Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.

Důvěra v českou ekonomiku je nejmenší od doby, kdy v zemi vrcholila covidová epidemie. Letos v září klesla na 89,2 bodu, což je o 4,2 bodu méně než v srpnu, uvedl Český statistický úřad. Menší důvěru v hospodářství mají oproti konci prázdnin podnikatelé i spotřebitelé.  Nižší je důvěra i meziročně, loni v září byla na 90,3 bodu.

Pro zavedení spoluúčasti pacientů podle premiéra Petra Fialy (ODS) teď není politická podpora. ODS to už zkusila a zaplatila za to, řekl na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024. Podle průzkumu Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) vyšší spoluúčast odmítá jedenatřicet procent obyvatel. Dobrovolné připojištění za vyšší kvalitu služeb podporuje šedesát devět procent Čechů. Za zásadní problémy, se kterými se zdravotnictví potýká, označil Fiala nedostatek léčiv a nespokojenost mladých lékařů s novelou zákoníku práce.

Ceny většiny výrobců v srpnu meziročně vzrostly, naopak v zemědělství se dál prohloubil pokles, činil 16,4 procenta. V průmyslu ceny proti loňskému srpnu stouply o 1,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ceny tržních služeb vzrostly o 5,3 procenta. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.

Obyvatel České republiky v prvním pololetí přibylo o 46 tisíc na 10,87 milionu. Za nárůstem je zahraniční migrace, zejména z Ukrajiny. Více lidí zemřelo, než se narodilo. Meziročně klesl počet narozených dětí, zemřelých obyvatel, sňatků i rozvodů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla oproti předchozímu měsíci o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet lidí bez práce meziměsíčně stoupl o 1870 na 260 803. Pracovních míst naopak ubylo, ke konci letních prázdnin jich zaměstnavatelé nabízeli 281 207, ve srovnání s červencem o zhruba 4400 méně. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Úřad práce (ÚP). Loni v srpnu dosáhla nezaměstnanost v zemi 3,4 procenta, bez práce bylo téměř 252 tisíc lidí a volných pozic přes 312 tisíc.

Tržby v maloobchodu byly v červenci nižší než před rokem. Meziroční pokles ale zpomalil z červnových čtyř procent na 1,8 procenta, informoval Český statistický úřad. Meziměsíčně tržby nepatrně stouply o 0,1 procenta. I když meziroční pokles tržeb postupně zpomaluje, pokles to stále je – a to již patnáctý měsíc v řadě.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Průměrná mzda v tuzemsku se ve druhém čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,7 procenta na 43 193 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 11,1 procenta, se ale mzda reálně snížila o 3,1 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla sedmé čtvrtletí v řadě. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika stagnuje, jak v úterý znovu potvrdila data Českého statistického úřadu. Důvodů, proč tomu tak je, je podle ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominika Stroukala mnoho. Roli hraje vysoká inflace a nízká nezaměstnanost, které v kombinaci znemožňují silněji podpořit růst veřejnými výdaji. Ty jsou navíc už velmi vysoké z doby pandemie, což mění strukturu ekonomiky, prohlásil v Interview ČT24.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Počet potratů v Česku klesl na rekordní minimum. V loňském roce jich bylo 27 a půl tisíce, vůbec nejméně od roku 1956. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle odborníků může být důvodem zodpovědnější chování lidí, kteří těhotenství více plánují.

Rozvodů v Česku dále ubývá. Vloni Češi ukončili bezmála 20 tisíc manželství, meziročně o šest procent méně. Pokračuje tak trend posledních deseti let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Řada sociologů nižší rozvodovost přisuzuje faktu, že se častěji berou lidé s vyšším vzděláním, kteří mají více finančních závazků.