Český statistický úřad strana 4 z 5

Meziroční inflace v únoru dál zpomalila na dvě procenta z lednových 2,3 procenta a splnila tak dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB). Zároveň je na nejnižší úrovni od roku 2018. Příznivý vývoj odhadovala většina analytiků, ceny podle nich tlačily dolů hlavně potraviny. Meziměsíčně ceny v únoru vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici ale upozorňují na vyšší růst cen ve službách, podle nich tak zatím nelze mluvit o plošném překonání inflace.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 6,3 procenta na 46 013 korun, tedy o 2734 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 7,6 procenta, se ale mzda reálně snížila o 1,2 procenta. Klesla tak podeváté za sebou, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Podle analytiků reálná mzda klesla na úroveň roku 2017, letos má ale začít růst.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nově zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků. Ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo lépe, než čekala Česká národní banka (ČNB).

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Ceny průmyslových výrobců v Česku v lednu meziročně klesly o 1,8 procenta, byly tak nižší poprvé za víc než tři roky. V zemědělství se výrobní ceny snížily o 19,8 procenta. Ceny stavebních prací se ve srovnání s loňským lednem zvýšily o dvě procenta a u tržních služeb pro podniky vzrostly o 4,6 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Ceny většiny potravin v Česku dál klesají, ukázaly únorové kontrolní nákupy statistiků v obchodech. Levnější než dříve při nich bylo zejména máslo, mléko nebo cukr. Co se ovšem nemění, je, že se zboží nejčastěji prodává ve slevových akcích a základní ceníkové částky zůstávají podle analytiků často docela vysoké.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta, uvedl Český statistický úřad. Inflace je tak nejnižší od března 2021. Důvodem pozitivního trendu jsou i zlevňující potraviny, také ceny energií už ustoupily z rekordních hodnot. Lednová inflace do značné míry předznamenává cenový vývoj v celém roce. Loni v lednu spotřebitelské ceny v Česku meziročně stouply o 17,5 procenta. Meziměsíčně ceny letos v lednu vzrostly o 1,5 procenta, nejvíce za poslední rok. Někteří analytici upozorňují, že lednová inflace nic nemění na extrémním nárůstu cenové hladiny v posledních dvou letech.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 6,25 procenta, informoval ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Banka tak zrychlila uvolňování měnové politiky, které zahájila v prosinci snížením sazeb o čtvrt procentního bodu. Koruna po rozhodnutí ČNB oslabila o více než půl procenta na hodnotu 25,10 Kč/EUR. ČNB také zhoršila výhled vývoje ekonomiky. Letos čeká růst HDP 0,6 %, v listopadu přitom předpokládala dvojnásobek. Odhad letošní inflace ponechala na 2,6 %.

V České republice se loni ubytovalo přibližně 22 milionů turistů, meziročně o 13,5 procenta více. Počet hostů také mírně, o dvě destiny procenta, překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na úroveň roku 2019 naopak nedosáhl počet přenocování, byl nižší o 1,8 procenta. Loni hosté v Česku strávili 56 milionů nocí, což bylo meziročně o 10,7 procenta více.

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Tržby v maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni navzdory růstu v závěru roku meziročně klesly o 4,1 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Za samotný prosinec tržby meziročně stouply o 1,6 procenta. Mírně podle revidovaných údajů úřadu loni rostly tržby obchodníků ještě v listopadu, a to o 0,1 procenta, ale ve všech ostatních měsících ve srovnání s rokem 2022 klesaly.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Předběžný odhad v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 0,2 procenta, naopak mezikvartálně o 0,2 procenta vzrostl.

Tento týden bylo proti loňskému prosinci levnějších 11 ze 13 potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál 20 korun a 40 haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Na potraviny se od začátku letošního roku vztahuje sazba DPH 12 procent, když dříve to bylo 15 procent.

Tržby v maloobchodě v Česku loni v listopadu poprvé po osmnácti měsících poklesu meziročně vzrostly. Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci byly vyšší o procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst maloobchodních tržeb v listopadu je podle analytiků překvapením.

Spotřebitelské ceny v Česku v prosinci meziročně stouply o 6,9 procenta, tempo růstu zpomalilo z listopadových 7,3 procenta. Meziměsíčně ceny klesly o 0,4 procenta. Průměrná míra inflace činila loni 10,7 procenta, což bylo o 4,4 procentního bodu méně než o rok dříve, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné České republiky, informovali statistici. Růst cen zpomalil více, než předpokládali analytici i Česká národní banka, zejména díky cenám potravin, které poprvé v loňském roce meziročně klesly.

Po říjnovém zlepšení se průmyslová výroba v Česku vrátila v listopadu k propadu. Meziročně byla o 2,7 procenta nižší, oproti předchozímu měsíci zeslábla o 1,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Tentokrát nepomohl ani nárůst výroby motorových vozidel, který hlavně přispěl k říjnovým příznivým číslům. Podle statistického úřadu táhne průmysl dolů hlavně slábnoucí výroba strojů a zařízení, která v minulosti vykazovala stabilní růst. V poklesu pokračovalo v listopadu stavebnictví, meziročně byla produkce o 6,5 procenta menší. Více než o desetinu klesl počet vydaných stavebních povolení.

Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku klesla meziročně o 0,8 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) nižší o 0,6 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici tím zhoršili svůj prvotní odhad ze začátku prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 procenta a mezikvartálním o 0,5 procenta.

Důvěra v českou ekonomiku podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) potřetí po sobě vzrostla, v prosinci se zvýšila stejně jako o měsíc dřív o 0,3 bodu a dostala se na 93,4 bodu. Podobně jako v listopadu stoupla důvěra podnikatelů, u spotřebitelů znovu klesla a sestoupila nejníže od letošního ledna.

Za první tři čtvrtletí letošního roku přibylo 54 700 obyvatel České republiky na 10,88 milionu. Víc lidí zemřelo, než se narodilo a za nárůstem tedy opět stála migrace. Ve srovnání s loňskem bylo narozených dětí o jedenáct procent méně, přičemž se porodnost snížila u žen všech věkových skupin do 45 let. O více než deset procent méně bylo proti loňskému roku i sňatků a rovněž ubylo zemřelých a rozvodů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Růst spotřebitelských cen v Česku zpomalil. V listopadu inflace meziročně zmírnila své tempo na 7,3 procenta z říjnových 8,5 procenta. Oproti loňsku klesly ceny plynu nebo tuhých paliv. Zdražování elektřiny sice zpomalilo, i tak ale lidé dále platí více než dvojnásobek loňských cen. U potravin zlevnily vejce nebo cukr, naopak dražší bylo pivo či brambory. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,1 procenta. Vyplývá to z dat, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výši inflace stejně jako v říjnu zkresluje statistický vliv vládního úsporného tarifu na energie.

Průmyslová výroba v tuzemsku v říjnu meziročně reálně stoupla o 1,9 procenta. Předtím tři měsíce v řadě klesala, v září to bylo o téměř pět procent. K říjnovému růstu přispěla hlavně výroba automobilů, informoval ve své zprávě Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,8 procenta, hodnota nových zakázek však meziročně klesla o čtyři procenta.

V Praze reálně žije asi o 200 tisíc lidí a v Brně o šedesát tisíc lidí víc než podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyplynulo to z analýzy geolokačních dat od operátorů, které získalo ministerstvo vnitra. Analýza rovněž ukázala v některých městech významné rozdíly v počtu obyvatel v závislosti na době, typicky v centrech cestovního ruchu. Změny také podle úřadu souvisejí i s dojížděním za prací či studiem, kdy se lidé nevracejí každý den domů, ale způsobuje je i nenahlášení změn bydliště do evidence obyvatel.

Průměrná mzda v Česku se ve třetím čtvrtletí letošního roku zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 42 658 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla osmi procent, se ale mzda reálně snížila o 0,8 procenta. Zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem. Reálná mzda klesla osmé čtvrtletí za sebou, tempo poklesu zmírnilo. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.