Český statistický úřad strana 4 z 5

Stavební výroba v České republice v červnu v meziročním srovnání po čtyřech měsících poklesu stoupla. Vzrostla o jedno procento, přičemž nárůst zaznamenalo pozemní i inženýrské stavitelství. Meziměsíčně byla stavební produkce vyšší o 2,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí informoval také o tom, že růst průmyslové výroby v Česku v červnu zpomalil. Český zahraniční obchod mezitím skončil v červnu v přebytku 18,2 miliardy korun.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v červnu zpomalil na 4,1 procenta z květnových 6,3 procenta. Na výsledku se podílel nižší prodej potravin i nepotravinářského zboží. Tržby klesají čtrnáct měsíců za sebou. Vyplývá to z revidovaných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání stouply maloobchodní tržby o 0,3 procenta.

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v červnu zůstala na květnové úrovni 5,9 procenta, oznámil v úterý Evropský statistický úřad Eurostat. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykázala Malta, a to 2,6 procenta. Za ní následovaly Česká republika a Polsko, obě s hodnotou 2,7 procenta. Česko se tak poprvé od listopadu 2015 neobjevilo mezi unijními zeměmi na první příčce. Údaje Eurostatu ukázaly v Česku také na výrazný vzestup nezaměstnanosti mezi mladými lidmi.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,6 procenta. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,1 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ekonomika je tak meziročně v poklesu druhý kvartál za sebou.

Meziroční růst cen většiny výrobců v Česku v červnu dál zpomaloval. V průmyslu ceny proti loňskému červnu stouply o 1,9 procenta, stavební práce zdražily o šest procent a tržní služby pro podniky o 6,1 procenta. Ceny v zemědělství v meziročním srovnání klesly poprvé po více než dvou letech v květnu, a to o 10,2 procenta, v červnu byly meziročně nižší o 13,8 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Vedro podle záchranářů zvyšuje riziko pracovních úrazů. Zaměstnanci mohou být v horkém počasí unavení a méně pozorní. Ty nejzávažnější, smrtelné, úrazy se podle údajů inspekce práce nejčastěji stávají řidičům, obsluze strojů nebo řemeslníkům a pracovníkům ve výškách.

Porodnost v Česku se podle dat porodnic ve velkých městech blíží nejslabší úrovni z druhé poloviny 90. let. V prvním letošním pololetí ubylo novorozenců ve srovnání s minulým rokem téměř o desetinu. Naopak je v republice více cizinců než kdy dříve. Jejich počet již překročil milion, což je především důsledkem ruské agrese, která vyhnala velké množství Ukrajinců. Na některých místech, kde je přírůstek obyvatel nejrychlejší, není připravena potřebná infrastruktura.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021, pod deset procent se dostala poprvé od loňského ledna. Před tím se ale pod deseti procenty držela nepřetržitě od července roku 1998, a to většinou výrazně. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s letošním květnem spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 procenta. Analytici pokles meziroční inflace pod deset procent očekávali.

Maloobchodní tržby v Česku klesly třináctý měsíc v řadě. V květnu jejich meziroční pokles zpomalil na 6,1 procenta z dubnových 8,4 procenta, vyplývá z revidovaných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně se tržby obchodníků zvýšily o půl procenta. Podle analytiků zůstávají Češi s utrácením opatrní a jejich důvěra v tuzemskou ekonomiku je otřesená.

Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala podle oslovených analytiků pod deset procent. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta.

Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta. Stavební výroba naopak v květnu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně ale o procento vzrostla.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.

Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění hlubší, než Český statistický úřad uvedl v květnu, kdy informoval o meziročním snížení hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně ekonomika v prvních třech měsících roku stagnovala, potvrdil na svém webu ČSÚ dřívější čísla.

Loni v tuzemsku zemřelo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 120 219 obyvatel, nejméně od začátku covidu-19. Úmrtnost ale doznívající pandemie dál ovlivňovala, covid-19 byl příčinou úmrtí pěti procent zemřelých. Projevila se také silná vlna respiračních onemocnění na konci roku, v prosinci na chřipku zemřelo více lidí než v předchozích letech. Nejvíce lidí podlehlo ischemické chorobě srdeční, srdečnímu selhání a cévním nemocem mozku, informoval ČSÚ.

Ceny výrobců v zemědělství začaly v květnu klesat. Oproti loňskému květnu byly o desetinu nižší, uvedl Český statistický úřad. Ceny v průmyslu a stavebnictví i ceny tržních služeb pro podniky ještě meziročně rostly, zdražování bylo ale mírnější než v předchozích měsících.

Tendence poklesu je jasná a očekáváme, že v nejbližších měsících, možná už v červnu nebo červenci, by inflace měla dosáhnout jednociferných hodnot, uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ředitele měnové sekce České národní banky Jakub Matějů v souvislosti s nejnovějším údajem o spotřebitelských cenách v Česku. Růst cen v květnu zpomalil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek podotkl, že očekával rychlejší pokles, ale jde o dobrou zprávu. Optimismus nesdílí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, podle něhož je také otázkou, jaký vliv budou mít vládní úsporná opatření.

Při výběru letní dovolené budou muset Češi sáhnout hlouběji do kapsy. Meziročně zdražilo vstupné, jídlo i ubytování. Ceny dovolených v tuzemsku vzrostly dle Českého statistického úřadu v porovnání s loňským květnem o 17,8 procenta. Zatímco některé prázdninové destinace se plní, jinde mají obsazeno jen částečně. Lze proto očekávat, že někde provozovatelé ceny pobytů ještě budou upravovat. Letní dovolená podraží i ve Středozemí, v průměru asi o desetinu. Zatímco v Itálii, Španělsku nebo Řecku stouply ceny o šest až osm procent, v Chorvatsku je to až o čtrnáct. Finančně nejlépe v porovnání s uplynulým rokem tak vychází Bulharsko a Turecko, kde stojí dovolená zhruba stejně jako loni.

Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu dál zpomaloval. Ceny se zvýšily o 11,1 procenta, tedy o 1,6 procentního bodu méně než v dubnu. Zůstaly ale na dvouciferné hodnotě. Nad deset procent se inflace dostala již počátkem loňského roku, na celkové zdražování mají vliv hlavně ceny potravin. Meziměsíčně rostly ceny o 0,3 procenta, informoval Český statistický úřad.

V Česku žije 10,85 milionu lidí. V prvním čtvrtletí přibylo v zemi přes 23 tisíc obyvatel. Přírůstek byl výhradně zásluhou migrace – konkrétně hlavně válečných uprchlíků z Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Přirozenou cestou obyvatel naopak ubylo – zemřelo více lidí, než se narodilo, uvedl Český statistický úřad.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v dubnu zpomalil na 7,7 procenta z březnových 9,5 procenta. Tržby obchodníků klesají dvanáctý měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby v maloobchodě v dubnu snížily o 0,3 procenta.

O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce o tom jednat se školskými odbory. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident.