Vláda se dohodla s asociací pojišťoven na vybudování dvacítky domovů pro seniory

Nahrávám video

V Česku by mělo vzniknout dvacet nových domovů pro seniory s 2500 lůžky. Vybuduje je Česká asociace pojišťoven (ČAP). Při podpisu memoranda mezi vládou a ČAP o spolupráci v zajištění dlouhodobé péče to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Služeb pro seniory je už teď nedostatek a se stárnutím společnosti poptávka ještě vzroste. Fiala chybějící péči označil za palčivý problém, na jehož řešení se budou podílet společně veřejný a soukromý sektor.

„Tlak na zajištění péče bude růst. Stát se snaží, ale sám by potřebné kapacity zajistit nedokázal. Bude potřeba, aby se kombinovaly soukromé a veřejné prostředky, abychom skutečně dokázali seniorům zajistit kvalitní stáří,“ je přesvědčený předseda vlády.

Podle něj asociace pojišťoven přislíbila v krajích vybudovat dvacet zařízení, díky čemuž vzniknou i nová pracovní místa. Kabinet asociaci podpoří při vyjednávání s kraji a samosprávami. Připravit chce legislativní úpravy ke snížení překážek pro investice do dlouhodobé péče, nastínil premiér. Podotkl, že spolupráce vládního sektoru s privátním při řešení společenských problémů a výzev by měla být v budoucnu častější.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vybudování sítě sociálních služeb bez partnerství se soukromým sektorem neobejde. Podotkl, že zařízení se z peněz pojišťoven budovala už za první republiky. „Neobjevujeme nic nového a vracíme se k tomu, co v minulosti fungovalo,“ prohlásil.

Jurečka také zmínil, že Česko zatím nezískalo zhruba čtyři miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO) na dlouhodobou péči, protože ještě nedokončilo potřebné reformy. O uvolnění sumy jedná s Evropskou komisí. Dodal, že předpokládá, že Česko požadované milníky splní v prvním čtvrtletí příštího roku, poté by zadržené peníze mohlo dostat. Na rozvoj a modernizaci péče může z NPO podle webu resortu práce přitéct přes 8,58 miliardy.

Podle Jurečky se posledního jednání se zástupci Komise účastnili před deseti dny vedle něj i ministři financí a průmyslu. „Popsali jsme, které kroky teď běží, že je ukončené druhé čtení zákona. Milníky jsou do něj promítnuty včetně pozměňovacích návrhů. Teď nám běží lhůta, abychom Komisi dokázali říct, že v okamžiku nabytí účinnosti legislativy milníky Národního plánu obnovy v dlouhodobé péči plníme. Poté budou peníze znovu uvolněny,“ nastínil vicepremiér.

Potřeba koordinace

Podle něj je největší poptávka po domovech pro seniory a se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi a bude potřeba přípravy koordinovat, aby zařízení vznikala v místech s největší potřebou péče. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že dvacítka domovů se vybuduje „bez nároku na státní rozpočet“.

Podle šéfa ČAP Martina Diviše by firmy a pojišťovny, které v tuzemsku podnikají a vydělávají, měly část zisků společnosti vracet. Investici do domovů označil za stabilní. „Není to žádným způsobem zvýšení profitu. Je to dlouhodobý krok, kdy chceme zvýšit počet lůžek,“ podotkl. Ujistil, že nová zařízení nebudou jen pro „horních deset tisíc“. Podle výkonného ředitele ČAP Jana Matouška už práce na prvních dvou zařízeních začínají.

Do poloviny století by mohl podle projekce statistického úřadu počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 na 3,1 milionu. Podíl seniorů a seniorek se tak dostane z nynější pětiny na 30 procent. Přibýt by mělo hlavně lidí nad 85 let. Zatímco teď je jich kolem 200 tisíc, v roce 2051 by jich podle střední varianty mohlo v Česku žít 520 tisíc. Život se postupně prodlužuje. Doba dožití by se mohla do půlky století protáhnout u mužů o více než pět let na 82,2 roku a u žen zhruba o čtyři roky na 87,1 roku.

Podle nedávné studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) pro ministerstvo práce by při zachování dosavadního tempa rozšiřování služeb pro seniory mohlo v roce 2035 chybět 15 tisíc lůžek v seniorských domovech a šestnáct tisíc pečujících pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 2 mminutami

ŽivěPoslanci interpelují členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 46 mminutami

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 57 mminutami

Bezpečnostní rada státu jedná za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády za účasti prezidenta Petra Pavla začala ráno jednat Bezpečnostní rada státu o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 13 hhodinami

Evropský pohled