Vláda se dohodla s asociací pojišťoven na vybudování dvacítky domovů pro seniory

Nahrávám video

V Česku by mělo vzniknout dvacet nových domovů pro seniory s 2500 lůžky. Vybuduje je Česká asociace pojišťoven (ČAP). Při podpisu memoranda mezi vládou a ČAP o spolupráci v zajištění dlouhodobé péče to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Služeb pro seniory je už teď nedostatek a se stárnutím společnosti poptávka ještě vzroste. Fiala chybějící péči označil za palčivý problém, na jehož řešení se budou podílet společně veřejný a soukromý sektor.

„Tlak na zajištění péče bude růst. Stát se snaží, ale sám by potřebné kapacity zajistit nedokázal. Bude potřeba, aby se kombinovaly soukromé a veřejné prostředky, abychom skutečně dokázali seniorům zajistit kvalitní stáří,“ je přesvědčený předseda vlády.

Podle něj asociace pojišťoven přislíbila v krajích vybudovat dvacet zařízení, díky čemuž vzniknou i nová pracovní místa. Kabinet asociaci podpoří při vyjednávání s kraji a samosprávami. Připravit chce legislativní úpravy ke snížení překážek pro investice do dlouhodobé péče, nastínil premiér. Podotkl, že spolupráce vládního sektoru s privátním při řešení společenských problémů a výzev by měla být v budoucnu častější.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se vybudování sítě sociálních služeb bez partnerství se soukromým sektorem neobejde. Podotkl, že zařízení se z peněz pojišťoven budovala už za první republiky. „Neobjevujeme nic nového a vracíme se k tomu, co v minulosti fungovalo,“ prohlásil.

Jurečka také zmínil, že Česko zatím nezískalo zhruba čtyři miliardy korun z Národního plánu obnovy (NPO) na dlouhodobou péči, protože ještě nedokončilo potřebné reformy. O uvolnění sumy jedná s Evropskou komisí. Dodal, že předpokládá, že Česko požadované milníky splní v prvním čtvrtletí příštího roku, poté by zadržené peníze mohlo dostat. Na rozvoj a modernizaci péče může z NPO podle webu resortu práce přitéct přes 8,58 miliardy.

Podle Jurečky se posledního jednání se zástupci Komise účastnili před deseti dny vedle něj i ministři financí a průmyslu. „Popsali jsme, které kroky teď běží, že je ukončené druhé čtení zákona. Milníky jsou do něj promítnuty včetně pozměňovacích návrhů. Teď nám běží lhůta, abychom Komisi dokázali říct, že v okamžiku nabytí účinnosti legislativy milníky Národního plánu obnovy v dlouhodobé péči plníme. Poté budou peníze znovu uvolněny,“ nastínil vicepremiér.

Potřeba koordinace

Podle něj je největší poptávka po domovech pro seniory a se zvláštním režimem pro pacienty s demencemi a bude potřeba přípravy koordinovat, aby zařízení vznikala v místech s největší potřebou péče. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že dvacítka domovů se vybuduje „bez nároku na státní rozpočet“.

Podle šéfa ČAP Martina Diviše by firmy a pojišťovny, které v tuzemsku podnikají a vydělávají, měly část zisků společnosti vracet. Investici do domovů označil za stabilní. „Není to žádným způsobem zvýšení profitu. Je to dlouhodobý krok, kdy chceme zvýšit počet lůžek,“ podotkl. Ujistil, že nová zařízení nebudou jen pro „horních deset tisíc“. Podle výkonného ředitele ČAP Jana Matouška už práce na prvních dvou zařízeních začínají.

Do poloviny století by mohl podle projekce statistického úřadu počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 na 3,1 milionu. Podíl seniorů a seniorek se tak dostane z nynější pětiny na 30 procent. Přibýt by mělo hlavně lidí nad 85 let. Zatímco teď je jich kolem 200 tisíc, v roce 2051 by jich podle střední varianty mohlo v Česku žít 520 tisíc. Život se postupně prodlužuje. Doba dožití by se mohla do půlky století protáhnout u mužů o více než pět let na 82,2 roku a u žen zhruba o čtyři roky na 87,1 roku.

Podle nedávné studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) pro ministerstvo práce by při zachování dosavadního tempa rozšiřování služeb pro seniory mohlo v roce 2035 chybět 15 tisíc lůžek v seniorských domovech a šestnáct tisíc pečujících pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 3 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 40 mminutami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 1 hhodinou

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 2 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 5 hhodinami

V EU ubylo profesionálních hasičů. Čeští chtějí početní stavy navýšit

Data Evropské unie za loňský rok ukazují, že v roce, který byl z hlediska lesních požárů nejhorší v historii, klesl počet profesionálních hasičů napříč unijními státy o osmnáct tisíc. Podle Eurostatu se snížil i jejich počet v Česku, což ovšem nekoresponduje s čísly tuzemských hasičů. I ti však uvádějí, že Hasičskému záchrannému sboru (HZS ČR) chybí 1070 tabulkových míst hasičů, přičemž jejich navýšení je podle nich nezbytné.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.