Ceny energií

Energetický regulační úřad umožňuje nově načíst do svého srovnávače cen energií data přímo z vyúčtování od současného dodavatele. To by mělo odběratelům usnadnit srovnání svého tarifu a možných alternativ. Dodavatelé průběžně své ceníky upravují s tím, jak klesají ceny energií na trhu, úřad ovšem varoval před unáhlenými změnami. Každý by si měl nejprve podrobně přečíst smlouvu, kterou mu nabízí nový dodavatel, a také tu stávající.

Dopady vysoké inflace pociťuje 85 procent Čechů, na 44 procent dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 procent, před rokem to bylo 31 procent, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.

Stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny. Pomoc je určena pro téměř 25 tisíc odběrných míst. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Zvolňování meziročního růstu inflace je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dobrá zpráva. Očekává, že se v blízké době dá očekávat další pokles. Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček se v pořadu Události, komentáře ale nechal slyšet, že stávající tempo 7,3 procenta je „katastrofa“. Podle něj má vládní koalice v posledním průzkumu volebních preferencí agentury Kantar ještě překvapivě hodně procent na to, jaké má výsledky hospodaření.

Téměř po 230 letech skončí ruční výroba skla v Květné na Uherskohradišťsku. Důvodem je podle ředitele firmy nárůst cen energií a pokles poptávky. Většina z téměř devadesáti zaměstnanců přijde o práci. Výroba by měla skončit k poslednímu lednu.

Lidé v Česku si od příštího roku většinou výrazně připlatí za vodu. Vodárny od 1. ledna zvýší svoje ceny zhruba o jedenáct procent, někde ale až o čtvrtinu – to se týká třeba obyvatel Kladna nebo Mělníku. Do cen se podle odborníků promítají zvýšené náklady, jako jsou energie nebo stavební práce, ale také odložené opravy infrastruktury z minulého roku. Vliv na cenu má také zvýšení daně z letošních deseti na dvanáct procent. Na některých místech lidé zaplatí za dodávku a vyčištění metru krychlového vody jen pár korun navíc, třeba ve Znojmě necelé tři. V Českých Budějovicích pak dokonce nezdraží voda vůbec.

Energetický regulační úřad (ERÚ) oznámil, že regulovaná složka ceny energií v příštím roce výrazně vzroste. Pro domácnosti se u elektřiny meziročně zvýší o 65,7 procenta, což by mělo znamenat asi 1077 korun za megawatthodinu (MWh) víc. Je to méně, než navrhoval v říjnu. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem tří MWh za rok, tak za regulovanou část zaplatí zhruba o 3232 korun navíc. U plynu bude vyšší o 38,8 procenta, což je nárůst asi o 125 korun za MWh. Ještě výrazněji regulovaná složka stoupne u velkých odběratelů. Konečné ceny elektřiny by se však podle ERÚ oproti letošku příliš změnit neměly, a to kvůli poklesu tržních cen, u plynu pak mají dokonce klesnout.

Spotřeba elektřiny v letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně klesla téměř o čtyři procenta. O více než jedenáct procent se snížila i spotřeba plynu. Pomohlo teplejší počasí, mění se ale i chování zákazníků. Další úspory už jsou podle některých dodavatelů téměř nemožné.

Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.

Česku se jako poslednímu státu v Evropě stále nepovedlo vrátit se na úroveň před covidem. Německý list Die Welt o Česku napsal, že je nemocným mužem Evropy, a vydává nás za odstrašující příklad. Průmysl stagnuje, drtí ho ceny energií. Zahraniční investice, které by nás nakoply, k nám neproudí. Po kořenech problémů pátrali v pořadu 168 hodin Jaroslav Hroch a Václav Crhonek.

Hnutí ANO sbírá ve sněmovně podpisy pro svolání další mimořádné parlamentní schůze, která by byla opět věnována cenám energií v roce 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve stejném pořadu uvedl, že jeho strana jedná o využití peněz z Modernizačního fondu na budoucí opravy přenosové soustavy. To by snížilo dopady růstu cen regulované části elektřiny na občany a firmy.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Česká vláda musí najít způsob, jak zamezit hrozícímu výraznému růstu cen elektřiny pro domácnosti a zejména pro firmy. Cesty k tomu jsou různé, ale po některé se musí kabinet vydat, shodli se v pořadu Události, komentáře bývali ministři průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) a Karel Havlíček (ANO) i zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Jinak dojde k dalšímu oslabení českého hospodářství, které je už nyní v recesi, do které ho sráží právě i jedna z nejvyšších cen elektřiny v rámci celé Evropské unie.

Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky. Balík opatření má platit po dobu pěti let. Kancléř Olaf Scholz oznámil, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard korun). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, sdělil ministr financí Christian Lindner. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR uvedlo, že dopady na tuzemský průmysl analyzuje, zároveň chce jednat o možném dalším řešení konkurenceschopnosti českých firem.

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 29,8 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 43 procent. Hlavní příčinou poklesu je letos zavedená daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard. Provozní zisk (EBITDA) skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek společnost zveřejnila.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Strany vládní koalice se podle zjištění České televize domluvily na přesunech peněz v rozpočtu v rozsahu zhruba 12 milionů. Peníze dostanou organizace, které se starají o připomínání českých demokratických tradic, jako Československá obec legionářská nebo Památník Šoa. Pozměňovací návrhy k zákonu o rozpočtu chystá i opozice, její ambice jsou o řády větší než koaliční – chce přesunout přes sto miliard. Žádný z opozičních návrhů ale zatím nemá ve sněmovně zajištěnou většinovou podporu.

Zájem Čechů o informace ohledně cen energií je v posledních dvou letech enormní, nicméně po úterním oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o zdražování ještě stoupl. Klienti by dle expertů na energetiku měli vyčkat, až budou nově regulované ceny dané, tedy do konce listopadu, poté se podívat na ceníky napříč trhem.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně na odběrné místo více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od dvou tisíc uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.

Do energetických úspor se vedle domácností pustily i velké státní instituce. Na drahých energiích tak ušetří až desítky procent. Svým rozpočtům modernizací nově uleví třeba některé nemocnice.

ČEZ, innogy a Moravské naftové doly (MND) ohlásily zlevnění tarifů pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. ČEZ slíbil snížení cen od ledna, a to o dvacet procent a u plynu o třicet procent pod úroveň nynějších stropů. Innogy avizovala zlevnění elektřiny od prosince, a to patnáct procent pod nynější úroveň. MND zlevní v listopadu. Elektřina by měla být o devět procent nižší než nyní, plyn o jedenáct procent. Od ledna ale zároveň budou koncové ceny energií i růst kvůli návratu poplatku za obnovitelné zdroje, zdraží také distribuční poplatky.