Ceny energií strana 4 z 5

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Druhou prosincovou neděli začnou ve veřejné dopravě platit nové jízdní řády a zároveň i ceníky jízdného. Zatímco však návrhy jízdních řádů jsou na světě, nové ceníky kraje a dopravci vesměs tají. Není zatím ani jasné, o kolik zdraží České dráhy, ani státní jednotný tarif, i když ministr dopravy hovořil o tom, že by měl být nový ceník výsledkem diskusí, které se měly uskutečnit počátkem října. Z krajů sice uvažuje o zdražení většina, ale jen část z nich už ho schválila.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

„Přestože k nám už od začátku září žádný ruský plyn neteče, tak se nám bez něj v rámci stávajících dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dokonce plnit zásobníky,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že zásobníky jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle ministra vláda zajistila dostatek plynu na zimu a zastropovala ceny energií. Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti hrají podle ministerstva energetické úspory, chce v nich jít příkladem.

Takzvané zastropování cen elektřiny a plynu už ministerstvo průmyslu poslalo do připomínkového řízení. Návrh stanoví maximální možnou cenu energií pro domácnosti a malé podniky. S financováním tohoto opatření mají státu pomoct i odvody z mimořádných zisků výrobců proudu, na kterých se aktuálně dohodli unijní ministři pro energetiku.

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU. Hospodářská komora soudí, že přijatá opatření neřeší problémy českého průmyslu a nebudou mít okamžitý vliv na ceny energií. Slovenský premiér kritizoval dohodu ohledně přerozdělení zisků a pohrozil odvetou.

Poslanci dokončili druhé čtení novely státního rozpočtu na letošní rok, která zvyšuje schodek ze 270 na 330 miliard. Projdou-li pozměňovací návrhy koaličních poslanců, mohl by být až 375miliardový. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by bez těchto peněz stát nedokázal proplatit všechny mandatorní výdaje. Deficit vláda vysvětluje mimo jiné výdaji souvisejícími s vysokými cenami energií. Opozice návrh zkritizovala. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obsahuje rozpočet nepodložené příjmy 150 miliard korun. V závěrečné části schůze poslanci zrychleně schválili vznik garančního programu pro exportéry.

Německo podpoří stabilizaci cen energií zvláštním hospodářským fondem v objemu až 200 miliard eur (až 4,9 bilionu korun). Ve čtvrtečním mimořádném prohlášení to oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Řekl také, že díky novému souboru opatření, který nazval obranným deštníkem, už nebude potřeba nový poplatek za obstarání plynu. Ten měl původně v Německu začít platit od soboty.

Takzvané normativní náklady, které představují strop pro výpočet dávek na bydlení, se od října kvůli zdražování energií zvednou o dva tisíce až 4500 korun. Nejvíc vzrostou samostatně žijícím lidem či dvojicím v nájmu. Návrh nařízení ve středu schválila vláda. Kabinet měl rovněž projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok, ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) oznámil, že tento bod bude vláda projednávat až v pondělí 26. září. Pro příští rok připouští vyšší schodek než nyní navrhovaných 270 miliard korun, zejména v souvislosti s vysokými cenami energií.

V prvním pololetí klesla v Česku spotřeba elektřiny i plynu. Elektřiny se spotřebovalo o tři procenta méně, plynu až o pětinu. Naznačuje to, že již na jaře začali lidé i firmy šetřit. Data navíc ovlivňuje i to, že loni byla řada firem omezena vládními restrikcemi.

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému peníze, ale také sníží výdaje rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také ekonomice. Zástupci opozice označili Fialovo vystoupení za zbytečné a za zneužití funkce premiéra před obecními a senátními volbami. Koaliční politici projev zhodnotili jako věcný či odpovídající situaci.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

České dráhy (ČD) v příštím roce určitě nezdraží jízdné ve výši současné inflace, zvýšení cen bude nižší. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Průměrná míra inflace v Česku se nyní pohybuje kolem 17 procent. ČD se chystají zdražovat kvůli nárůstu nákladů na energie a materiál. Zdražení podle Kupky nepřesáhne 15 procent. Ministr chce hledat v dopravě úspory.

O příspěvek na bydlení by od října mohlo žádat víc lidí. Ministerstvo práce chce zvýšit normativy – hranice přiměřených nákladů na bydlení, ze kterých se dávka počítá. Dál bude platit, že na ni dosáhnou ti, kdo vydají víc než třicet procent příjmů, v Praze to pak bude 35. Ne všem ale chodí peníze včas.

Sedm kandidátů na pražského primátora vystoupilo ve třetí předvolební debatě České televize před komunálními volbami. Debatovali o cenách energií a pomoci občanům a také o bydlení a dopravě. Své návrhy na fungování hlavního města představili za ANO Patrik Nacher, za Piráty Zdeněk Hřib, za Prahu sobě Jan Čižinský, za Solidaritu (ČSSD, Zelení, Budoucnost, Idealisté) Anna Šabatová, za SPD, Trikolóru, Hnutí PES a nezávislé společně pro Prahu Milan Urban, za SPOLU pro Prahu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) Bohuslav Svoboda a za STAN Petr Hlaváček.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že i pro velké firmy je třeba ceny energií zastropovat. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) to ale není možné s ohledem na unijní legislativu, a vláda proto přikročila k podpoře formou kompenzací za ztráty. Dodal nicméně, že kabinet chce na úrovni EU o možnosti zastropování dál jednat. Oba politici diskutovali v Událostech, komentářích.

Evropská komise navrhuje zastropovat zisky výrobců elektřiny z neplynových zdrojů, které jsou nebývalé v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Vláda stanovila maximální ceny elektřiny a plynu. Maloodběratelé, tedy domácnosti a živnostníci, zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), plyn bude stát maximálně tři koruny za kWh. Oznámil to premiér Petr Fiala (ODS). Vliv na výši záloh bude mít stanovení cenového stropu již v listopadu. Za stejné ceny by měly nakupovat i samosprávy či veřejné instituce prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Podle opozice opatření přichází pozdě a není dostatečné.

K novému terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském přístavu Eemshaven ve čtvrtek dorazil první tanker s plynem. Podle energetické společnosti Gasunie už posádka plavidla zahájila vykládku. Asi třetinu kapacity si v terminálu pronajala Česká republika. Premiér Petr Fiala (ODS) při slavnostním zahájení provozu prohlásil, že jde o historický moment, kterým se Česko zbavuje energetické závislosti na Rusku.