Ceny energií strana 4 z 5

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v Událostech, komentářích uvedla, že schválený rozpočet pro rok 2023 považuje za nereálný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě prohlásil, že vláda upřednostnila sociální smír před silnější fiskální konsolidací veřejných financí.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Některé vysoké školy v Polsku ve svých rozpočtech nenašly peníze na provoz přes zimu. Důvodem jsou vysoké ceny energií a především elektřiny. Zvažují proto on-line výuku nebo dřívější zkoušky. Obavy o svůj provoz mají i některé kostely.

Česká ekonomika vstupuje do těžkého období. Renomované instituce na příští rok předpovídají recesi. V nejistotě je i hlavní tuzemský průmyslový obor – automobilová výroba. Letos se jí sice daří navyšovat produkci. Trápí ji ale vysoké ceny energií i trvající nedostatek dílů. Kvůli výpadkům dodávek automobilky nejsou schopné část vozů dokončit. Na tomto průmyslu je přitom závislé celé české hospodářství. Práci dává i spoustě jiných podniků.

Proti vládě Petra Fialy demonstrovaly v sobotu odpoledne na pražské Letné podle policie stovky lidí. Počet účastníků protestu uvedl kolem 16. hodiny policejní mluvčí Jan Daněk. Demonstranti si s sebou přinesli vlajky nebo hesla proti kabinetu Petra Fialy (ODS) či Spojeným státům americkým. Na akci, kterou pořádal spolek Národní rada obnovy, demonstrovali přítomní za nízké ceny energií a potravin nebo za snížení inflace. Podle zpravodaje ČTK od 14. hodiny, kdy protest odstartoval, počet demonstrujících postupně stoupal. Akce skončila po 17. hodině.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Podle Českého statistického úřadu stoupl meziročně počet turistů, kteří se v Česku ubytovali, o víc než jedenáct procent. Zatímco zahraničních turistů přibylo, těch domácích bylo naopak méně. Pokles zájmu zaznamenávají i některé kraje, například Liberecký. Tam se letos ubytovalo zhruba o 5,5 procenta méně turistů než loni. Zájem o zimní sezonu je sice velký, ale někteří hoteliéři přesto končí.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.

Bez tepla a teplé vody zůstává asi tisíc lidí v Rokytnici v Orlických horách. Společnost Ekoenergy Moravia dodávky přerušila v sobotu. Důvodem je spor s městem o cenu a doplatek za letošní rok. Rokytnice se obrátila na Energetický regulační úřad. Chce, aby vydal předběžné opatření a obnovení dodávek nařídil. Město se zároveň snaží dohodnout i s dodavatelem.

Také sklárny patří mezi podniky, které se nyní snaží zvládnout energetickou krizi, většina z nich je totiž závislá na plynu. Například v Květné na Uherskohradišťsku se rozhodli, že budou využívat i jiné zdroje, sklo chtějí tavit pomocí slunce. Na střechu výrobní haly nechali skláři namontovat solární panely, které začnou pece vyhřívat. I proto tam v pátek vynášeli staré tavicí pánve ven.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu o tom ve čtvrtek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že se veto přehlasovat podaří, prezidentův krok ho nepřekvapil.

Zastropované ceny energií budou platit i pro státní nebo městské podniky bez obchodní povahy. Typicky půjde například o technické služby, městské dopravní podniky nebo kulturní centra. Podmínkou je, aby je vlastnil stát nebo územní samosprávné celky. Cenový strop se také rozšíří na některé sportovní organizace. Zrušen byl také limit pro cenový strop u malých a středních firem u dodávek plynu. Opatření podle premiéra schválila vláda. Už dříve kabinet schválil maximální ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, malé a střední firmy a veřejné instituce.

Hospodaření státu skončilo na konci října s deficitem ve výši 286,7 miliardy korun. Saldo se v průběhu měsíce zhoršilo o 15,9 miliardy. Informovalo o tom ministerstvo financí. Výdaje prohloubily mimořádné valorizace důchodů, takzvaný úsporný tarif či jednorázový příspěvek na dítě.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Ministerstvo zemědělství vybírá kategorie základních potravin, u nichž by rádo snížilo DPH. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro Otázky Václava Moravce. Hosté pořadu –⁠ prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha –⁠ však nevěří, že by k tomu došlo.

Energetická společnost ČEZ utrpěla kvůli výpadkům ruských dodávek škody ve vyšších stovkách milionů až v miliardách, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Jediným možným krokem je podle něj arbitráž. Cenové výkyvy energií podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové nenastaly s počátkem války na Ukrajině, ale už minulý rok na podzim – jako důvody uvedla bezvětrné počasí v Německu loni v létě a odstavené elektrárny ve Francii. „S touto situací si začal hrát kremelský imperátor,“ řekla. Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka se situace na trzích začíná uklidňovat, Evropa je tak na topnou sezonu připravena.

Kvůli vysoké inflaci chce kabinet od ledna zvednout základní přídavky na děti o třicet procent, ve většině případů by to dělalo přes dvě stě korun měsíčně. Zároveň hodlá znovu zvýšit také životní a existenční minimum. Obě o víc než pět procent.

Domácnosti spotřebují v Česku zhruba 30 procent veškeré energie, nejvíc dlouhodobě na topení a ohřev vody. Jejich podíl je tak podobný jako u průmyslu. Vyplývá to z průzkumu Energo 2021 Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tento rok se ale některé trendy mění. Soukromí odběratelé kvůli vysokým cenám upravují své návyky a začínají šetřit.

Druhou prosincovou neděli začnou ve veřejné dopravě platit nové jízdní řády a zároveň i ceníky jízdného. Zatímco však návrhy jízdních řádů jsou na světě, nové ceníky kraje a dopravci vesměs tají. Není zatím ani jasné, o kolik zdraží České dráhy, ani státní jednotný tarif, i když ministr dopravy hovořil o tom, že by měl být nový ceník výsledkem diskusí, které se měly uskutečnit počátkem října. Z krajů sice uvažuje o zdražení většina, ale jen část z nich už ho schválila.

Zástupci sněmovních stran v pořadu Události, komentáře hodnotili první jednání Evropského politického společenství, kterého se na Pražském hradě zúčastnilo čtyřiačtyřicet hlav evropských států. Diskutující se zaměřili také na energetickou krizi a vývoj války na Ukrajině.

Díky tomu, jak lidé a firmy šetří na energiích, by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) mohlo Česko zvládnout zimu bez větších problémů. V opačném případě by muselo dojít na regulace. Omezení dodávek ale ministr považuje za nepravděpodobné, uvedl v Událostech, komentářích. Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého jsou české firmy schopné snížit spotřebu ještě víc. Pokud jde o pomoc firmám, exministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že kvůli pozdní podpoře nejsou české firmy konkurenceschopné.

„Přestože k nám už od začátku září žádný ruský plyn neteče, tak se nám bez něj v rámci stávajících dodávek daří pokrývat nejen denní spotřebu, ale dokonce plnit zásobníky,“ prohlásil na tiskové konferenci ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Dodal, že zásobníky jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle ministra vláda zajistila dostatek plynu na zimu a zastropovala ceny energií. Důležitou roli v zajišťování energetické bezpečnosti hrají podle ministerstva energetické úspory, chce v nich jít příkladem.