Ceny energií strana 5 z 5

Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.

Zájem lidí o kamna a krby je na prahu letošní topné sezony až čtyřikrát vyšší než v předchozích letech. Podle Cechu kamnářů je to hlavně kvůli vysokým cenám energií. Lidé podle nich vyhledávají levnější a stabilnější alternativu v podobě pevných paliv. Podle kamnářů je topení dřevem ve srovnání se současnými průměrnými cenami elektřiny až čtyřikrát levnější.

Evropská unie musí zabránit spekulacím na komoditních burzách co nejrychleji, protože to jinak destabilizuje celý evropský prostor, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost České republiky Václav Bartuška. Věří tomu, že se české vládě podaří najít řešení energetické krize, zdůraznil ale, že je potřeba přijmout rychlá a odvážná řešení. Pro evropské politiky je podle něj obtížně přijatelné přijímat speciální daň z nadměrných příjmů pro energetické společnosti.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením.

Správa železnic nemá zatím pro příští rok nasmlouvané dodávky elektřiny pro provoz vlaků. Již nepočítá s tím, že by se jí podařilo zajistit jeden kontrakt na celých dvanáct měsíců. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vyloučil, že by hrozilo, že od Nového roku přestanou v Česku jezdit elektrické vlaky.

Kvůli prudkému růstu cen elektřiny připravuje Evropská komise krizová opatření a systémovou reformu trhu. V projevu na konferenci Bledské strategické fórum o tom informovala předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. Chystané změny blíže nespecifikovala. Krátce předtím svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) na pátek 9. září mimořádné jednání Rady ministrů Evropské unie pro energetiku s cílem obnovit fungování trhu s energiemi.

České předsednictví svolává jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) by se mělo jednání uskutečnist co nejdříve, v úvahu podle něj připadá celounijní cenový strop. O drahých energiích hovořil za vládu v Poslanecké sněmovně ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Řekl, že by energetická krize mohla vést nejenom k pádu nynější vlády, ale i politického systému v Česku i Evropě, kdyby se ji nepodařilo vyřešit.

Vysokoškolským studentům hrozí, že se v zimě budou opět učit výhradně na dálku. Některé školy podle předsedy Rady vysokých škol Milana Pospíšila zvažují, že v zimě zavedou distanční výuku kvůli drahým energiím. Náklady by se totiž mohly zvednout několikanásobně. Předseda České konference rektorů Martin Bareš ale ujistil, že školy jednají s vládou o možnostech pomoci od státu.

Vláda zvažuje zdanění energetických společností. Pro pomoc lidem s vyššími cenami energií by mohla podle odborníků také využít dividendy ČEZu. Člen sněmovního rozpočtového výboru a místopředseda poslaneckého klubu STAN Jan Kuchař v 90'ČT24 řekl, že by se měl zvolit správný mix, aby to pomohlo nejvíce lidem. S tím souhlasí také poslanec hnutí ANO Patrik Nacher. Oba se shodli také na tom, že v současné situaci by nebylo dobré vrátit superhrubou mzdu.

Po letní pauze ožila fotbalová hřiště a začaly soutěže, včetně těch nejnižších – okresních přeborů. Venkovské kluby překonaly zákaz covidové činnosti, teď ale čelí další hrozbě, růstu cen za energie. Kvůli nedostatku hráčů i peněz se začaly oddíly slučovat.

Před válkou byl na Ukrajině nezaměstnaný každý desátý práceschopný dospělý. Od února, kdy do země vtrhla ruská vojska, však oficiální statistiky neexistují. Podle expertů míra nezaměstnanosti atakuje hranici 40 procent. Jak to dopadá na běžné Ukrajince, popsal zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Některým firmám současná ekonomická situace škodí, jiným naopak přináší rekordní výnosy. Právě ty by mohly nově podléhat speciální dani. O jejím případném zavedení by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mělo rozhodnout nejpozději do 10. září.

Nezvýšit úrokové sazby je očekávané rozhodnutí, řekl v pořadu Interview ČT24 bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer. Podotkl, že jde o těžké rozhodování v mimořádně těžké době. Inflace se podle něj zatím nezastavuje, ale známky ochlazování již vidět jsou. Důležité podle něj je, aby centrální banka přesvědčila občany, že peníze budou mít po přečkání těžké doby znovu stabilní hodnotu.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Podpora domácnostem ve výši 66 miliard je maximum toho, co si vláda s ohledem na deficit může dovolit, řekl v pořadu Události, komentáře ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Dodal, že vláda nyní řeší zavedení mimořádné daně, rozhodnuto chce mít do 12. září. Výnos by pak podle něj mohl jít na mimořádné výdaje, například kompenzace cen energií.

Stát pomůže lidem s platbami energií už letos, a to ve výši pěti tisíc korun, řekl  ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). V rozhovoru pro ČT uvedl, že na jednu domácnost má připadnout až 17,5 tisíce korun. Lidem má s drahými energiemi pomoci úsporný tarif. Novelu, která jeho zavedení umožní, podepsal začátkem týdne prezident Miloš Zeman. Sociální tarif nic neřeší, kritizoval v pořadu Devadesátka jednatel poradenské společnosti ENA Vladimír Štěpán.

Sněmovna zrychleně v legislativní nouzi schválila energetický úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Poslanci původní návrh rozšíříli ještě o teplo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek tarif představil. Uvedl, že výše příspěvku bude fixní, nemá tak jít o procentuální pomoc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun. Detaily budou podle ministra známy později.

Vláda podle místopředsedy opozičního ANO Karla Havlíčka chystá kroky, které ohrozí dostupnost zdravotní péče, naopak avizovaná opatření pro snížení dopadu cen energií podle něj fakticky nepomohou. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný naopak míní, že úsporný tarif domácnostem výrazně pomůže, a ujistil, že snížením plateb za státní pojištěnce se kvalita nebo dostupnost zdravotní péče nijak nesníží. Havlíček s Výborným diskutovali o ekonomických krocích vlády v Událostech, komentářích.

Zdražování energií v Česku výrazně dopadá i na tisíce pacientů s nemocnými plícemi nebo dýchacími cestami. Ti totiž potřebují k životu přístroje, které jsou připojené na elektřinu. Vedení Národní rady osob se zdravotním postižením proto o podpoře jednalo s ministerstvem práce a sociálních věcí. To teď zvažuje rozšíření mimořádné okamžité pomoci.

Až třetina občanů má nyní kvůli růstu životních nákladů výrazné finanční problémy, ukázal průzkum agentury Profesia. Vysoké faktury za energie, zvyšování sazeb hypoték a vyšší ceny v obchodech tak nutí stále víc Čechů hledat lépe placené zaměstnání nebo přivýdělek k současné práci.

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.