Ceny energií strana 3 z 5

Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku loni klesla meziročně o dvanáct procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než jedenáct procent se snížily i dodávky tepla a o sedm procent výroba. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Loni se snížila spotřeba i dalších energií, vedle počasí působily i rostoucí ceny.

V likvidaci je společnost Botas. Obuvnická firma ze Skutče počátkem roku přerušila provoz a nyní již je jasné, že ho neobnoví. Na to, že její vlastník, firma Benal, rozhodl o likvidaci, upozornila ČTK s odkazem na dokument ve Sbírce listin, sám vlastník nechtěl svůj krok komentovat.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

S ministry se chce začít po své inauguraci scházet zvolený prezident Petr Pavel. Domnívá se, že dokáže hovořit s veřejností o nepopulárních krocích, které by vláda měla učinit, jako je důchodová reforma. Členové vlády dali již najevo, že jsou připraveni nové hlavě státu své plány předestřít. Sejít s Pavlem by se chtěli i opoziční politici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO se na něj obrátí dopisem.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Burzovní ceny plynu i elektřiny klesly pod strop stanovený vládou. Pociťují to zatím hlavně firmy, které nakupují za spotové ceny. I domácnostem ale začali první dodavatelé nabízet levnější tarify. Takové smlouvy jsou ale podmíněné dlouhodobou fixací. Odborníci proto pochybují, zda jsou skutečně výhodné.

Vláda podpořila novou vojenskou legislativu, která uzákoní vydávání dvou procent HDP na obranu nebo shromažďování údajů pro případný odvod občanů. Rovněž schválila systém kompenzací pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů na elektřinu a plyn. Ministři podle premiéra projednali také vyhodnocení českého předsednictví v Radě EU. Všichni členové vlády jsou si vědomi kreditu, který Česko získalo, míní šéf kabinetu. Také bodový systém pro řidiče se podle vlády od příštího roku zjednoduší.

Ve Skutči na Chrudimsku byla uzavřena výroba obuvi značky Botas. Důvodem bylo podle majitele firmy Františka Nestávala výrazné zdražení energií i nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, uvedl ve středu server Seznam Zprávy. Nestával serveru řekl, že zvažuje přesun výroby i prodej značky. Rozhodne se v následujících měsících. Firma Botas propustila část ze sedmdesáti zaměstnanců.

Německo od nového roku zastropovalo ceny elektřiny i plynu. A to jak pro domácnosti, tak pro průmysl. Spolková vláda chce ochránit firmy i vlastní občany před vysokými cenami záchranným balíčkem ve výši 200 miliard eur. Přesto musejí koncoví zákazníci letos počítat s výrazně vyššími výdaji za energie, uvedl zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák.

Kabinet v příštích týdnech přepíše programové prohlášení. To z velké části předurčuje práci parlamentu a celé směřování země. Pokračovat má pomoc domácnostem i firmám s cenami energií. V plánu je i předložení důchodové reformy, zákon o cestovním ruchu nebo eDokladovka.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) přednesl svůj novoroční projev. „Rok 2022 byl složitý, přesto jsme mnoho dokázali,“ řekl. Vzpomenul třicetileté výročí vzniku samostatné České republiky a také aktuální válku na Ukrajině. Občanům Česka poděkoval za solidaritu a ujistil je, že na každém v demokratické společnosti záleží. K Česku promluví na Nový rok také premiér Petr Fiala (ODS). Své vánoční poselství už dříve sdělil prezident Miloš Zeman.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v Událostech, komentářích uvedla, že schválený rozpočet pro rok 2023 považuje za nereálný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě prohlásil, že vláda upřednostnila sociální smír před silnější fiskální konsolidací veřejných financí.

Ceny potravin budou růst i v příštím roce,  k jejich pozvolnému snižování by snad mohlo dojít v jeho závěru. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce (OVM). Shodu našli také v tom, že pokud nedojde k zastropování cen energií i pro velké firmy (obchodní řetězce či potravináře), ať už na evropské, či národní úrovni, také se to výrazně promítne do cen potravin.

Některé vysoké školy v Polsku ve svých rozpočtech nenašly peníze na provoz přes zimu. Důvodem jsou vysoké ceny energií a především elektřiny. Zvažují proto on-line výuku nebo dřívější zkoušky. Obavy o svůj provoz mají i některé kostely.

Česká ekonomika vstupuje do těžkého období. Renomované instituce na příští rok předpovídají recesi. V nejistotě je i hlavní tuzemský průmyslový obor – automobilová výroba. Letos se jí sice daří navyšovat produkci. Trápí ji ale vysoké ceny energií i trvající nedostatek dílů. Kvůli výpadkům dodávek automobilky nejsou schopné část vozů dokončit. Na tomto průmyslu je přitom závislé celé české hospodářství. Práci dává i spoustě jiných podniků.

Proti vládě Petra Fialy demonstrovaly v sobotu odpoledne na pražské Letné podle policie stovky lidí. Počet účastníků protestu uvedl kolem 16. hodiny policejní mluvčí Jan Daněk. Demonstranti si s sebou přinesli vlajky nebo hesla proti kabinetu Petra Fialy (ODS) či Spojeným státům americkým. Na akci, kterou pořádal spolek Národní rada obnovy, demonstrovali přítomní za nízké ceny energií a potravin nebo za snížení inflace. Podle zpravodaje ČTK od 14. hodiny, kdy protest odstartoval, počet demonstrujících postupně stoupal. Akce skončila po 17. hodině.

Britská konzervativní vláda představila očekávaný ekonomický balík. Lidem má pomoci překonat během zimy rostoucí ceny potravin i energií a také napravit chyby bývalé premiérky Liz Trussové. Opozice reformu kritizuje, podle ní bere peníze z kapes veřejnosti, místo aby zdanila nejbohatší obyvatele a velké podniky.

Poslanci díky hlasům koalice přehlasovali prezidentské veto k novele státního rozpočtu pro letošní rok. Návrh zvyšuje schválený schodek rozpočtu o 95 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna také zrychleně schválila normu, podle které i lidé v izolaci kvůli koronaviru budou moci v lednu volit prezidenta.

Podle Českého statistického úřadu stoupl meziročně počet turistů, kteří se v Česku ubytovali, o víc než jedenáct procent. Zatímco zahraničních turistů přibylo, těch domácích bylo naopak méně. Pokles zájmu zaznamenávají i některé kraje, například Liberecký. Tam se letos ubytovalo zhruba o 5,5 procenta méně turistů než loni. Zájem o zimní sezonu je sice velký, ale někteří hoteliéři přesto končí.

Ve východoněmeckých městech, na území někdejší NDR, probíhají už od léta protesty. Nesouhlas vyjadřují někde stovky, jinde tisíce lidí. V posledních týdnech jich na shromáždění chodí spíše méně. Demonstrantům vadí vládní energetická politika, protiruské sankce i dodávky zbraní na Ukrajinu.