Ceny energií strana 2 z 5

Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 29,8 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 43 procent. Hlavní příčinou poklesu je letos zavedená daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard. Provozní zisk (EBITDA) skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek společnost zveřejnila.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Strany vládní koalice se podle zjištění České televize domluvily na přesunech peněz v rozpočtu v rozsahu zhruba 12 milionů. Peníze dostanou organizace, které se starají o připomínání českých demokratických tradic, jako Československá obec legionářská nebo Památník Šoa. Pozměňovací návrhy k zákonu o rozpočtu chystá i opozice, její ambice jsou o řády větší než koaliční – chce přesunout přes sto miliard. Žádný z opozičních návrhů ale zatím nemá ve sněmovně zajištěnou většinovou podporu.

Zájem Čechů o informace ohledně cen energií je v posledních dvou letech enormní, nicméně po úterním oznámení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) o zdražování ještě stoupl. Klienti by dle expertů na energetiku měli vyčkat, až budou nově regulované ceny dané, tedy do konce listopadu, poté se podívat na ceníky napříč trhem.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně na odběrné místo více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od dvou tisíc uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.

Do energetických úspor se vedle domácností pustily i velké státní instituce. Na drahých energiích tak ušetří až desítky procent. Svým rozpočtům modernizací nově uleví třeba některé nemocnice.

ČEZ, innogy a Moravské naftové doly (MND) ohlásily zlevnění tarifů pro zákazníky se smlouvou na dobu neurčitou. ČEZ slíbil snížení cen od ledna, a to o dvacet procent a u plynu o třicet procent pod úroveň nynějších stropů. Innogy avizovala zlevnění elektřiny od prosince, a to patnáct procent pod nynější úroveň. MND zlevní v listopadu. Elektřina by měla být o devět procent nižší než nyní, plyn o jedenáct procent. Od ledna ale zároveň budou koncové ceny energií i růst kvůli návratu poplatku za obnovitelné zdroje, zdraží také distribuční poplatky.

I když se téměř polovina lidí v Česku podle průzkumu, který si nechal zpracovat ČEZ, obává, že energie ještě zdraží, jsou zároveň na začátku topné sezony klidnější než loni. Zatím totiž ceny klesají. Nejsou ale zdaleka na hodnotách, kolik se platilo před krizí, a podle analytiků nelze nic takového očekávat ani v blízké budoucnosti.

Téměř milion klientů navzdory uzavřeným smlouvám přišlo o dodávky energií, když před dvěma roky padla společnost Bohemia Energy. Část z nich si pak cenu u nového dodavatele zafixovala. Většina smluv končí právě v tomto období. Někteří z nich si s novými závazky znovu připlatí. Stejně tak to ale může v příštím roce čekat stovky tisíc lidí, kteří klienty Bohemia Energy nebyli.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Od začátku října zlevní energetická společnost E.ON elektřinu 800 tisícům svých klientů, kteří nemají fixaci. Nově budou platit cenu asi o pětinu nižší oproti vládou stanovenému cenovému stropu. Oproti současným ceníkům zlevní E.ON o 16 procent. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.

Dodavatelé energií zlevňují, někteří od začátku září až o více než čtvrtinu. Další společnosti se pak na snižování cen chystají v následujících týdnech. Například společnost ČEZ v pátek představila nové ceníky platné od poloviny září. Většina dodavatelů už tak nabízí ceny pod nastavenými vládními stropy.

Náklady na energie stouply podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) za dva roky o 62 procent, za rok o 15 procent. Nejvýrazněji se zdražování elektřiny či plynu dotklo domácností seniorů. Spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) apeloval na další snahu o úsporu energií. Domnívají se, že tomu mohou pomoci státní programy, které mají podpořit například zateplování budov. Podle prezidenta Asociace výrobců minerální izolace Ondřeje Šrámka je ale i s nimi tempo modernizace domů jen asi třetinové oproti tomu, jaké by považoval za vhodné.

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.

V posledních měsících se české sklářství dostalo do existenční krize, když prudce rostly ceny plynu. Ten je přitom pro výrobu skla klíčový. Například v Harrachově, kde je nejstarší fungující sklárna na světě, museli hledat rezervy, tvrdí ale, že krize je také naučila šetřit. Došlo však i na zdražování zboží, kvůli čemuž ale přišli i o část zákazníků. Žádná ze sklářských firem v Libereckém kraji ale nakonec k hromadnému propouštění nepřistoupila. Situaci ve sklářství se věnoval pořad SeČTeno.

Další dodavatelé zlevňují elektřinu a plyn. Po společnostech ČEZ nebo E.ON ve středu oznámila nové snížení cen i Pražská energetika, která obsluhuje tři čtvrtě milionu zákazníků. Firmy také nabízejí lidem před topnou sezonou fixaci, a to kvůli tomu, že se blíží konec vládních stropů na energie.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.