Ceny energií strana 2 z 5

I když se téměř polovina lidí v Česku podle průzkumu, který si nechal zpracovat ČEZ, obává, že energie ještě zdraží, jsou zároveň na začátku topné sezony klidnější než loni. Zatím totiž ceny klesají. Nejsou ale zdaleka na hodnotách, kolik se platilo před krizí, a podle analytiků nelze nic takového očekávat ani v blízké budoucnosti.

Téměř milion klientů navzdory uzavřeným smlouvám přišlo o dodávky energií, když před dvěma roky padla společnost Bohemia Energy. Část z nich si pak cenu u nového dodavatele zafixovala. Většina smluv končí právě v tomto období. Někteří z nich si s novými závazky znovu připlatí. Stejně tak to ale může v příštím roce čekat stovky tisíc lidí, kteří klienty Bohemia Energy nebyli.

Způsob, kterým vláda Petra Fialy (ODS) přistoupila k podpoře občanů v rámci ekonomického, energetického či sociálního prostředí, byl nedostatečný, řekl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) v Událostech, komentářích. To podle něj vygradovalo ve značnou nespokojenost veřejnosti a její část se tak obrátila proti uprchlíkům z Ruskem napadené Ukrajiny. „To je ryzí pokrytectví,“ reagoval ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Vláda se podle něj dokázala vypořádat s vážnými energetickými hrozbami a pomohla tak i domácnostem.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Energie pro spotřebitele dál zlevňují, během týdne snížil ceny taky největší tuzemský dodavatel – ČEZ. Nabídky hlavních hráčů na trhu se tak pohybují pod vládou stanoveným stropem. Kabinet ale počítá s tím, že koncem roku limity skončí. Podle odhadů ministra průmyslu a obchodu vydá stát letos na pomoc s cenami energií přes 110 miliard korun.

Od začátku října zlevní energetická společnost E.ON elektřinu 800 tisícům svých klientů, kteří nemají fixaci. Nově budou platit cenu asi o pětinu nižší oproti vládou stanovenému cenovému stropu. Oproti současným ceníkům zlevní E.ON o 16 procent. Ceny energií postupně snižují i ostatní dodavatelé v Česku.

Dodavatelé energií zlevňují, někteří od začátku září až o více než čtvrtinu. Další společnosti se pak na snižování cen chystají v následujících týdnech. Například společnost ČEZ v pátek představila nové ceníky platné od poloviny září. Většina dodavatelů už tak nabízí ceny pod nastavenými vládními stropy.

Náklady na energie stouply podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) za dva roky o 62 procent, za rok o 15 procent. Nejvýrazněji se zdražování elektřiny či plynu dotklo domácností seniorů. Spolu s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) apeloval na další snahu o úsporu energií. Domnívají se, že tomu mohou pomoci státní programy, které mají podpořit například zateplování budov. Podle prezidenta Asociace výrobců minerální izolace Ondřeje Šrámka je ale i s nimi tempo modernizace domů jen asi třetinové oproti tomu, jaké by považoval za vhodné.

Daň z mimořádných zisků zřejmě nebude už stát v příštích letech vybírat. Nakonec je tedy budou energetické firmy, banky nebo rafinerie odvádět jen rok místo tří let, na která je původně schválila vláda. Zároveň totiž má s koncem roku skončit zastropování cen energií. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tak nebudou peníze z mimořádné daně již potřeba. V koalici na tom ale není zatím jasná shoda, Piráti chtějí zachovat původní platnost daně, v úvahu podle nich připadá snížení sazby.

V posledních měsících se české sklářství dostalo do existenční krize, když prudce rostly ceny plynu. Ten je přitom pro výrobu skla klíčový. Například v Harrachově, kde je nejstarší fungující sklárna na světě, museli hledat rezervy, tvrdí ale, že krize je také naučila šetřit. Došlo však i na zdražování zboží, kvůli čemuž ale přišli i o část zákazníků. Žádná ze sklářských firem v Libereckém kraji ale nakonec k hromadnému propouštění nepřistoupila. Situaci ve sklářství se věnoval pořad SeČTeno.

Další dodavatelé zlevňují elektřinu a plyn. Po společnostech ČEZ nebo E.ON ve středu oznámila nové snížení cen i Pražská energetika, která obsluhuje tři čtvrtě milionu zákazníků. Firmy také nabízejí lidem před topnou sezonou fixaci, a to kvůli tomu, že se blíží konec vládních stropů na energie.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za velmi pravděpodobné, že deficit státního rozpočtu se letos podaří udržet pod 300 miliard korun. Uvedl to ve videu na sociálních sítích. Řekl, že Česká republika bude pravděpodobně již příští rok plnit důležité maastrichtské kritérium pro vstup do eurozóny, a to snížení schodku veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP. Podle předsedy vlády je také předpoklad, že příští rok se inflace přiblíží dvěma procentům.

Ambici zajistit lepší ochranu domácností před výkyvy ceny energií mají evropští ministři pro energetiku, kteří se sjeli na jednání do Lucemburku. Zásadní otázkou zůstávají stále hlavně ceny plynu. Ty podle předsedy Teplárenského sdružení již patrně nebudou klesat, věří ale, že zůstanou na podobné úrovni jako nyní. Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka by Evropská unie udělala pro zajištění příznivých cen nejlépe, kdyby zrušila princip závěrných elektráren, nebo alespoň zastopovala ceny pro plynové elektrárny.

Celkem 97,5 procenta Čechů platí za energie méně, než je uvedeno v ceníku. V Otázkách Václava Moravce (OVM) to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (nestr. za STAN), který zatím prozkoumal 70 procent trhu. Právě ceníkové ceny přitom dostává Eurostat. Síkela předloží poslancům novelu energetického zákona, který dá pravomoci Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) získávat od dodavatelů reálné ceny. Podle exministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) to však není logický krok, protože se tím změní vzorek.

Situace na trhu s energiemi se pomalu uklidňuje. Dodavatelé energií začínají stále více nabízet tarify s cenami i pod státem stanoveným stropem. I přesto ale ministerstvo průmyslu o rušení stropů zatím neuvažuje. Resort předpokládá, že na energetickou pomoc půjde letos 130 miliard korun, včetně poplatku za obnovitelné zdroje. Záležet bude na vývoji velkoobchodních cen na burze.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.

Spotřeba tepla z centrálních tepláren v Česku loni klesla meziročně o dvanáct procent. Celkem se spotřebovalo 74 petajoulů (PJ) tepla, což je nejméně za posledních šest let. Největší podíl měly tradičně průmysl a také domácnosti. Spotřeba klesala napříč všemi sektory a takřka po celý rok. Vliv na to mělo i počasí. O více než jedenáct procent se snížily i dodávky tepla a o sedm procent výroba. Informoval o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Loni se snížila spotřeba i dalších energií, vedle počasí působily i rostoucí ceny.

V likvidaci je společnost Botas. Obuvnická firma ze Skutče počátkem roku přerušila provoz a nyní již je jasné, že ho neobnoví. Na to, že její vlastník, firma Benal, rozhodl o likvidaci, upozornila ČTK s odkazem na dokument ve Sbírce listin, sám vlastník nechtěl svůj krok komentovat.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

S ministry se chce začít po své inauguraci scházet zvolený prezident Petr Pavel. Domnívá se, že dokáže hovořit s veřejností o nepopulárních krocích, které by vláda měla učinit, jako je důchodová reforma. Členové vlády dali již najevo, že jsou připraveni nové hlavě státu své plány předestřít. Sejít s Pavlem by se chtěli i opoziční politici. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO se na něj obrátí dopisem.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Burzovní ceny plynu i elektřiny klesly pod strop stanovený vládou. Pociťují to zatím hlavně firmy, které nakupují za spotové ceny. I domácnostem ale začali první dodavatelé nabízet levnější tarify. Takové smlouvy jsou ale podmíněné dlouhodobou fixací. Odborníci proto pochybují, zda jsou skutečně výhodné.