Energetická skupina ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku vydělala 29,8 miliardy korun, čistý zisk společnosti tak meziročně klesl o 43 procent. Hlavní příčinou poklesu je letos zavedená daň z neočekávaných zisků, která zvýšila náklady o 21 miliard. Provozní zisk (EBITDA) skupiny naopak vzhledem k vysokým tržním cenám komodit stoupl o šest procent na 95 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek společnost zveřejnila.
Čistý zisk ČEZu meziročně výrazně klesl, přesto se blíží 30 miliardám
Skupina zároveň potvrdila celoroční výhled hospodaření, který za celý rok 2023 počítá s očištěným čistým ziskem 33 až 37 miliard korun. Celoroční výhled EBITDA zvýšila firma na 115 až 120 miliard korun, dříve uváděla 105 až 115 miliard.
„Výsledky hospodaření za první tři čtvrtletí reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Po schválení rekordní dividendy 145 korun na akcii a s ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že skupina ČEZ letos na dividendách, daních ze zisků a na odvodech z nadměrných tržeb výroby odvede českému státu 118 až 125 miliard korun,“ odhaduje generální ředitel ČEZu Daniel Beneš.
Na výsledcích hospodaření a na jejich meziročním srovnání se podle firmy podepsalo několik faktorů. Výnosy jsou ovlivněny loňskými extrémními výkyvy cen komodit a následně zavedenými odvody z nadměrných tržeb výroby, které zatím pro společnost znamenaly náklady 8,7 miliardy. Daň z neočekávaných zisků pak činila 21 miliard. Podle finančního ředitele ČEZu Martina Nováka by na těchto odvodech měla firma odvést za celý rok kolem 37 až 45 miliard korun.
Spotřeba elektřiny klesla
Během roku podle statistik ČEZu postupně klesá výroba elektřiny z emisních uhelných a paroplynových zdrojů, která se meziročně snížila o 18 procent na 12 terawatthodin (TWh). Důvodem je hlavně pokles tržních cen elektřiny a vývoj cen emisních povolenek a zemního plynu. Podíl výroby z uhlí tak letos zatím činí 28 procent, ještě na počátku devadesátých let přitom činil kolem 80 procent.
Meziročně o jedno procento klesla také produkce elektřiny z jaderných zdrojů kvůli delším plánovaným odstávkám obou elektráren. Vlivem příznivých klimatických podmínek naopak o sedm procent vzrostla výroba z obnovitelných zdrojů.
Spotřeba elektřiny na distribučním území ČEZ Distribuce meziročně klesla o čtyři procenta na 24,8 TWh. Spotřeba u velkých podniků klesla o tři procenta, u domácností o pět procent a u malých podniků byla nižší o šest procent. Důvodem poklesu je podle společnosti zejména omezení spotřeby zákazníků kvůli vysokým cenám komodit a rovněž teplému počasí.
Aktuálně zveřejněné hospodářské výsledky ČEZu překonaly odhady trhu zejména na provozní úrovni, domnívají se analytici. „EBITDA (za třetí čtvrtletí) svou výší 32,6 miliardy korun dokonce převyšuje loňskou silnou úroveň a překonává náš odhad 28,6 miliardy korun, respektive tržní konsensus posazený na hladinu 27,8 miliardy korun,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.
Výsledky byly podle analytika České spořitelny Petra Bártka nad odhady díky zlepšujícímu se segmentu prodeje a lepší produkci z uhlí a dobré marži v segmentu výroby.
Rekordní uhlí
Raška vidí příčinu lepší než očekávané provozní ziskovosti hlavně ve velmi dobrém výsledku tuzemského prodeje, který ve své maloobchodní části vykázal provozní zisk 3,6 miliardy korun. Přitom předpoklad Fio banky byl 2,2 miliardy korun. „Nad očekávání se tak zřejmě projevily nižší nákupní ceny komodit a rovněž vliv sezonních faktorů byl příznivější,“ podotkl. Vedle prodeje ocenil také segment výroby a zmínil nadstandardní výkonnost těžby uhlí. „Tento segment letos směřuje k dalšímu rekordnímu výsledku, když se výrazně pozitivně projevují vyšší ceny uhlí,“ popsal.
Lepší než odhadovaná EBITDA se podle analytiků nicméně kvůli daňové zátěži plně neprojevila do očištěného čistého zisku. Zatímco firma zvýšila celoroční výhled EBITDA na 115 až 120 miliard korun, odhad celoročního čistého zisku 33 až 37 miliardy korun kvůli vyšší dani z neočekávaných zisků ponechala.
ČEZ patří k největším energetickým podnikům v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Skupina zaznamenala v loňském roce rekordní zisk 78,4 miliardy korun. Letos v červnu rozhodla valná hromada společnosti o výplatě dividendy 145 korun za akcii. Stát z toho dostal 54 miliard.
