Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.
Německo předčasně ukončí regulaci cen energií, podle Scholze už to není potřeba
3 minuty
Události: Německá vláda přestane dotovat ceny energií
O ukončení dotací cen energií v závěru letošního roku před týdnem hovořil spolkový ministr financí Christian Lindner. Scholz v úterý takový plán potvrdil. Řekl, že regulace už nebude od nového roku potřeba, protože ceny plynu a elektřiny jsou opět dostupné.
„Naše zásobníky jsou plné, takže se nemusíme obávat skokového zdražení. Je ale samozřejmé, že pokud se ceny energií nečekaně a dramaticky zvýší, jsme připraveni ihned zasáhnout,“ řekl Scholz. Díky všeobecnému poklesu tržních cen energií nemá teď limit pro většinu domácností podle médií význam, byl ale pojistkou pro případné další výkyvy.
Krize po soudním rozhodnutí
Německo se dostalo do rozpočtové krize v polovině listopadu, kdy ústavní soud rozhodl, že 60 miliard eur (1,47 bilionu korun) převedených do klimatického fondu vláda nemůže používat. Rovněž konstatoval, že už schválené závazky z této sumy je nutné kompenzovat jiným způsobem. Verdikt navíc vyvolal nejasnosti ve financování dalších mimorozpočtových fondů, například Hospodářského stabilizačního fondu (WSF), do kterého Německo vložilo 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) mimo jiné k regulaci cen energií.
Kvůli verdiktu ústavního soudu musí vláda přepracovat rozpočet na příští rok. Zda se ho podaří schválit ještě v letošním roce, není jisté, podle Scholze ale kabinet i parlament na úpravě usilovně pracují. Letošní rozpočet se vláda rozhodla pozměnit dodatkem. V něm chce právně zajistit úvěry v objemu 43,2 miliardy eur (jeden bilion korun) na regulaci cen energií a 1,6 miliardy eur (39 miliard korun) na pomoc s rekonstrukcí po záplavách v údolí řeky Ahr (Ahrtal) v roce 2021.
Šéf opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz v parlamentu vládu kritizoval za to, že se do současné krize dostala vlastní vinou, protože se snažila obcházet rozpočtová pravidla. „Domeček z karet se zhroutil,“ řekl. Dodal, že s obcházením pravidel začal Scholz ještě jako ministr financí ve vládě kancléřky Angely Merkelové (CDU).
Navzdory současné krizi Scholz prohlásil, že Německo bude nadále podporovat Ukrajinu včetně dodávek zbraní, dokud to bude potřeba. „Je to podpora existenčního významu. Pro Ukrajinu, což je jasné, ale nakonec i pro nás a pro Evropu, kdyby (ruský vůdce Vladimir) Putin vyhrál,“ řekl. Vláda bude podle Scholze rovněž pokračovat v modernizaci země a v transformaci hospodářství na uhlíkově bezemisní.
Český pohled
Zástupci českého průmyslu i po úterních zprávách z Německa upozorňují, že tuzemským firmám hrozí ztráta konkurenceschopnosti právě ve srovnání s německými společnostmi. Věří totiž, že tamní vláda navzdory nedávnému rozhodnutí ústavního soudu firmám s cenami pomůže.
„Oni jsou si velmi vědomi toho, že musí konkurovat vůči USA. Ta současná podpora, co se týká poplatků za obnovitelné zdroje a tlaku na snížení regulovaných složek, je enormní. Jinými slovy, problém nekonkurenceschopnosti našich cen energie vůči Německu a Německa vůči USA samozřejmě přetrvává,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohdan Wojnar.
