Česko začíná implementovat unijní dohodu o energiích

3 minuty
Události: Reakce na dohodu o energiích
Zdroj: ČT24

Takzvané zastropování cen elektřiny a plynu už ministerstvo průmyslu poslalo do připomínkového řízení. Návrh stanoví maximální možnou cenu energií pro domácnosti a malé podniky. S financováním tohoto opatření mají státu pomoct i odvody z mimořádných zisků výrobců proudu, na kterých se aktuálně dohodli unijní ministři pro energetiku.

Domácnosti se snaží co nejvíce ušetřit na energiích kvůli stoupajícím zálohám za elektřinu a plyn. A podniky odstavují část svých provozů, protože jsou energeticky náročné a vyrábět se nevyplácí.

Teď už je jasnější, jak by státy Evropské unie mohly proti zdražování zakročit a z čeho pomoc zaplatit. „Získali jsme nástroj k solidaritě, k možnosti odčerpat nadměrné zisky a zároveň je použít na to, abychom pomohli domácnostem a malým a středním firmám v podstatě bez omezení,“ přiblížil ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Konkrétně budou moct vlády chtít po výrobcích elektřiny, aby odevzdali své příjmy nad 180 eur za megawatthodinu. Týkat se to bude zdrojů, které nevyužívají plyn. Ty na výrobě elektřiny vydělávají nejvíc. O třetinu nadměrných zisků můžou přijít i ropné nebo plynárenské firmy.

Na evropské rozhodnutí čekal i ministr financí, s mimořádnými příjmy počítá rozpočet pro příští rok. „Počkali jsme, abychom věděli, co bude závazné pro všechny členské státy, a to bude implementováno do našeho návrhu zákona. Chtěli bychom mít zhruba ve středu příští týden první návrh,“ předvídá Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle opozice by se ale měla cena elektřiny regulovat v celém řetězci, jinak její cena neklesne. „Necháme prodávat elektřinu za vysoké ceny a pak budeme zdaňovat nad nějaký limit ty peníze? Já myslím, že to není dobrá cesta, že je lepší regulovat silovou elektřinu v celém řetězci,“ přál by si poslanec Jan Hrnčíř (SPD).

Místopředseda ANO Karel Havlíček říká: „Vyberou se ty peníze a ty se budou zatím podle neznámého klíče přerozdělovat dotačním způsobem na skupiny, které jsou nejohroženější. A já jenom věřím, že v tom finálním textu bude, že si jednotlivé členské země budou moci pro svoje zdroje nastavit tu hranici nižší.“

Podle návrhu na zastropování cen energií, který rozeslalo ministerstvo průmyslu v pátek, by se nastavení nejvyšší možné ceny elektřiny mělo dotknout i malých a středních firem, které jsou připojené na vysoké napětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...