Zpravodajské služby

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Velitel tajné izraelské vojenské jednotky pro kybernetickou bezpečnost za sebou několik let zanechával rozsáhlou digitální stopu, která prozrazovala jeho totožnost spojenou s vysokou funkcí zpravodajského důstojníka. Vyšlo to najevo v posledních dnech, informoval deník The Guardian na svém webu.

Poslanecká sněmovna by do prázdnin mohla zvolit členy Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, potvrdil v rozhovoru pro Českou televizi premiér Petr Fiala (ODS). Zákon s touto institucí počítá přes šest let, doteď se ji ale nepovedlo personálně obsadit. Opozice nicméně s některými kandidáty navrženými vládou nesouhlasí a vyčítá kabinetu, že s ní v této věci dostatečně nekomunikoval. Vláda kritiku odmítá.

Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i tamní zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.

Bezpečnostní situace ve světě je podle ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nejvážnější od druhé světové války. Tento výrok prý nepřekvapil vrchního ředitele sekce vnitřní bezpečnosti resortu vnitra Jana Paďourka. „Tvrdíme to už nějakou dobu,“ řekl v pořadu Události, komentáře. Člen výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) souhlasí, že bezpečnostní situace není dobrá, přičemž varoval před eskalací ruské války na Ukrajině. To by se mohlo stát, pokud podle něj mocnosti nevyzvou válčící strany k jednání. Rusko a další totalitní síly chtějí dle předsedy výboru pro bezpečnosti Pavla Žáčka (ODS) demontovat mezinárodní řád.

V Evropě i v Česku stále udržují svou aktivitu ruské zpravodajské služby. Mimo jiné se podílejí na obcházení sankcí. Síť ruských agentů odhalilo nedávno Finsko. Fungování těchto zpravodajců zaznamenala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Mimo jiné varuje před akcemi Ruského domu v Praze.

Každoroční připomínka obětí holocaustu stmeluje izraelskou společnost, myslí si blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. I když je tamní politická situace neklidná, nemyslí si, že izraelská společnost je rozdělenější než v jiných zemích. „Ta společnost má vlastně charakter mozaiky,“ vysvětlil v pořadu Interview ČT24.

Takzvaný „havanský syndrom“ podle analýzy pěti amerických zpravodajských agentur „velmi pravděpodobně“ nezpůsobil útok zahraniční znepřátelené vlády ani zbraň či zařízení vysílající energetické paprsky. Vysvětlení zatím nepotvrzených zdravotních příznaků, kterými trpěli američtí diplomaté a vojenský personál v zahraničí, zůstává nejasné. O analýze amerických zpravodajců ve středu informoval list The Washington Post (WP).

V obci Buzova u Kyjeva místní objevili další hromadný hrob. Východ Ukrajiny v noci čelil intenzivnímu ostřelování. Kyjev se chce před rozhovory o příměří soustředit na obranu území, například Mariupolu. Rusové pokračují ve snahách zastrašit civilisty – například schovávají v domácnostech výbušniny. Potřetí od začátku války došlo k výměně zajatců. V neděli má fungovat devět humanitárních koridorů. Ruské jednotky v neděli zcela zničily civilní letiště v třetím největším ukrajinském městě Dnipru, uvedli to ukrajinští představitelé.

Německý soud uložil dvouletý podmíněný trest muži, který se pokusil předat ruské vojenské rozvědce GRU plány budov využívaných dolní komorou německého parlamentu. Muž má také zaplatit zhruba patnáct tisíc eur (385 tisíc korun). Rozsudek ještě nenabyl právní moci. Podle soudu není nicméně zcela jasné, proč se muž rozhodl neveřejné informace poskytnout Rusku.

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

Americká zpravodajská komunita stále nedospěla k jednotnému závěru ohledně přesného původu viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Vyplývá to z odtajněné souhrnné zprávy, uvedla agentura Reuters. Ze souhrnu k dosavadním zjištěním amerických tajných služeb vyplývá, že ani ony nedokázaly uzavřít ostrou debatu uvnitř administrativy prezidenta Joea Bidena o tom, zda za rozšířením koronaviru mohl být únik z čínské laboratoře.

Dánská rozvědka mezi lety 2012 až 2014 pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat vysoce postavené politiky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Informovala o tom dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) s odkazem na vnitřní šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.

Už tři a půl roku má fungovat nezávislá kontrola tajných služeb s právem nahlížet i do živých kauz. Vládě se ale nedařilo najít potřebných deset kandidátů. Po změně zákona jich bude ovšem od července stačit pět a premiér hodlá ještě tenhle měsíc poslat jména ke schválení do sněmovny.

K závěrečnému schvalování posunula sněmovna novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Poslanci k ní přidali úpravu, která zmírňuje podmínky pro členy komise na kontrolu tajných služeb. Vláda totiž za tři roky nenašla dostatek kandidátů. Pětičlenná komise, která měla podle zákona fungovat už od roku 2018, proto dosud neexistuje.

Prodejci předplacených SIM karet do mobilních telefonů by měli mít právo získávat rodná čísla zákazníků, kteří si tyto karty kupují. U cizinců by pak směli získávat údajů více, například jejich jména, data narození nebo bydliště. Tyto údaje by pak předávali operátorům. Počítá s tím pozměňovací návrh poslanců ANO Moniky Červíčkové a Jiřího Maška k vládní novele zákona o elektronických komunikacích, který oba poslanci předložili ve sněmovně.