Zpravodajské služby strana 2 z 2

V posledních týdnech se s nečekaně rychlým pádem afghánské vlády zvolené v roce 2019 a návratem Talibanu k moci začalo opět hlasitěji hovořit o možném zesílení migrace do Evropy. Lídři pražských kandidátek sedmi politických stran, hnutí a koalic se shodli na tom, že je potřeba bránit se nelegální migraci, na jiných otázkách ale shodu hledali těžko. Jasno nemají ani v tom, zda bylo správné z Afghánistánu evakuovat tlumočníky, kteří v minulosti spolupracovali s českou armádou. Hosty debaty byli Jiří Hynek (PŘÍSAHA), Jana Maláčová (ČSSD), Patrik Nacher (ANO), Josef Nerušil (SPD), Markéta Pekarová Adamová (SPOLU), Olga Richterová (PirátiSTAN) a Marta Semelová (KSČM). Moderoval ji Jakub Železný.

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

Americká zpravodajská komunita stále nedospěla k jednotnému závěru ohledně přesného původu viru, který způsobuje onemocnění covid-19. Vyplývá to z odtajněné souhrnné zprávy, uvedla agentura Reuters. Ze souhrnu k dosavadním zjištěním amerických tajných služeb vyplývá, že ani ony nedokázaly uzavřít ostrou debatu uvnitř administrativy prezidenta Joea Bidena o tom, zda za rozšířením koronaviru mohl být únik z čínské laboratoře.

Dánská rozvědka mezi lety 2012 až 2014 pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat vysoce postavené politiky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Informovala o tom dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) s odkazem na vnitřní šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.

Už tři a půl roku má fungovat nezávislá kontrola tajných služeb s právem nahlížet i do živých kauz. Vládě se ale nedařilo najít potřebných deset kandidátů. Po změně zákona jich bude ovšem od července stačit pět a premiér hodlá ještě tenhle měsíc poslat jména ke schválení do sněmovny.

K závěrečnému schvalování posunula sněmovna novelu zákona o Vojenském zpravodajství. Poslanci k ní přidali úpravu, která zmírňuje podmínky pro členy komise na kontrolu tajných služeb. Vláda totiž za tři roky nenašla dostatek kandidátů. Pětičlenná komise, která měla podle zákona fungovat už od roku 2018, proto dosud neexistuje.

Prodejci předplacených SIM karet do mobilních telefonů by měli mít právo získávat rodná čísla zákazníků, kteří si tyto karty kupují. U cizinců by pak směli získávat údajů více, například jejich jména, data narození nebo bydliště. Tyto údaje by pak předávali operátorům. Počítá s tím pozměňovací návrh poslanců ANO Moniky Červíčkové a Jiřího Maška k vládní novele zákona o elektronických komunikacích, který oba poslanci předložili ve sněmovně.