Dánská rozvědka mezi lety 2012 až 2014 pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat vysoce postavené politiky, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Informovala o tom dánská rozhlasová stanice Danmarks Radio (DR) s odkazem na vnitřní šetření Dánské obranné zpravodajské služby. DR se odvolává na devět nejmenovaných zdrojů, které mají informace o vyšetřování.
Dánové údajně pomáhali Američanům špehovat přední evropské politiky
NSA podle zprávy dánského rozhlasu, který se odvolává na devět nejmenovanných zdrojů, pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku.
Předmětem amerického zájmu podle zprávy byli kromě Merkelové například tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück. Mluvčí Merkelové podle agentury Reuters uvedl, že se o zprávě dozvěděl z médií a odmítl poskytnout další komentář.
Podobné nařčení se objevilo už v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.
Operace Dunhammer
Vnitřní vyšetřování Dánské obranné zpravodajské služby podle DR začalo v roce 2014. Důvodem měly být obavy vyvolané Snowdenovým odhalením ohledně operací NSA. Podle zprávy DR, o níž informuje několik evropských tiskových agentur, NSA získala přístup ke komunikaci prominentních politických činitelů. Dostala se k jejich textovým zprávám, telefonním hovorům, mohla sledovat jejich internetovou aktivitu včetně toho, co vyhledávají.
V Dánsku ústí řada internetových podmořských kabelů vedoucích například ze Švédska, Německa, Nizozemska, Norska, či Británie. NSA se na ně podle DR ve spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou napojila a s pomocí zvláštního nástroje nazývaného XKeyscore v nich vyhledávala komunikaci vybraných činitelů podle jejich telefonních čísel.
Dánská ministryně obrany Trine Bramsenová na dotaz novinářů odmítla komentovat „spekulace“ ohledně činnosti tajných služeb. „Mohu jen obecněji říct, že tato vláda zastává stejný postoj, jako vyjádřil bývalý premiér z let 2013 a 2014 – systematické odposlouchávání blízkých spojenců je nepřijatelné,“ uvedla ve vyjádření.
NSA na žádost o komentář nereagovala, zatímco kancelář ředitelky amerických tajných služeb (DNI) se podle Reuters k věci odmítla vyjádřit.
Dánský zákonodárce Karsten Honge ze Socialistické lidové strany, jež podporuje vládní sociální demokraty, prohlásil, že ohledně kauzy bude interpelovat dánské ministry obrany a spravedlnosti. „Vláda musí vysvětlit, jak se stalo, že Dánsko sloužilo jako ochotný nástroj pro americké zpravodajské služby a co to bude znamenat pro spolupráci se sousedy Dánska.“
Snowden na Twitteru po zveřejnění zprávy v neděli napsal, že současný prezident Joe Biden byl tehdy „do skandálu hluboce zapojen“ a dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna. Biden byl tehdy viceprezidentem.
Snowden je ve Spojených státech obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného sdělování informací o obraně státu a z úmyslného sdělování tajných zpravodajských informací. Uchýlil se proto do ruského exilu. Předtím, než zveřejnil informace o rozsahu americké špionáže, američtí zpravodajští činitelé trvali na tom, že NSA nikdy vědomě neshromažďovala data ze soukromých telefonních záznamů.
Groteskní politický skandál, říká Steinbrück
Špehování předních evropských politiků chtějí prošetřit například Německo, Francie, Švédsko či Norsko. „Je to extrémně závažné, musíme ověřit, jestli se naši partneři z EU, Dánové, nedopustili nějakých pochybení nebo přešlapů ve spolupráci s americkými službami. A co se týče Američanů, zjistit (…), zda docházelo ke špehování politických činitelů,“ prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune.
„Sledování mezi spojenci a evropskými partnery je nepřijatelné,“ řekl po společném zasedání německého a francouzského kabinetu francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl také, že žádá vysvětlení, zda se zmíněný případ skutečně stal. „Není místo pro pochybnosti,“ řekl. Dodal nicméně, že věří ve spolupráci Evropy a Spojených států. S podobným vyjádřením vystoupila i Merkelová.
Švédský ministr obrany Peter Hultqvist řekl místní televizi SVT, že o kauze požaduje plné informace. Norský šéf obrany Frank Bakke-Jensen zase prohlásil, že vznesená obvinění bere vážně.
Mluvčí německé vlády konstatoval, že Berlín je kvůli vysvětlení v kontaktu se všemi relevantními národními i mezinárodními místy, o podrobnostech ale hovořit odmítl: „Prosím o pochopení, že spolková vláda zásadně veřejně nekomentuje činnost tajných služeb.“
Ke kauze se vyjádřil rovněž bývalý šéf německých sociálních demokratů Peer Steinbrück, jež byl údajně jednou ze špehovaných osob. Televizi ARD řekl, že je podle něj „groteskní, aby spřátelená zpravodajská služba monitorovala komunikaci a špehovala vrcholné představitele“. „Politicky to považuji za skandál,“ dodal.
