Washington - „Všichni jsme pod neustálým dohledem,“ varuje bývalý technik CIA Edward Snowden, který stojí za únikem informací týkajících se sledování lidí v rámci tajného amerického protiteroristického programu PRISM. Nebojí se toho, že se jeho jméno dozví veřejnost; spíš se obává, že se budou úřady snažit odvést pozornost od informací, které zveřejnil. Americké ministerstvo spravedlnosti mezitím únik informací vyšetřuje a zpravodajci zjišťují škody způsobené jejich zveřejněním v denících The Washington Post a The Guardian. Snowden je nyní v hotelu v Hongkongu, ten má ovšem s Washingtonem dohodu o vydávání souzených lidí. Snowdenovi hrozí v USA mnohaleté vězení. Bílý dům se odmítl ke kauze vyjadřovat.
Všichni jsme pod dohledem, tvrdí muž, který vynesl informace o Prismě
Devětadvacetiletý Edward Snowden, který pracoval jako technik pro americkou tajnou službu CIA a následně pro jednoho z dodavatelů Národní agentury pro bezpečnost (NSA) se k úniku dat přihlásil v neděli. „Jakákoli osoba, která má bezpečnostní prověrku, ví, že on či ona má povinnost chránit tajné informace a řídit se zákonem,“ uvedl mluvčí šéfa amerických zpravodajských služeb Shawn Turner.
Snowden v Číně poskytl rozhovor pro britský The Guardian. Nebojí se toho, že se jeho jméno dozví veřejnost; spíš se obává, že se budou úřady snažit odvést pozornost od informací, které zveřejnil. Snowden tvrdí, že informace o sledování lidí zveřejnil, neboť chtěl poukázat na to, co americká vláda provádí. „Nechci žít ve společnosti, která dělá takové věci. (…) Chápu, že za svůj skutek budu nucen trpět,“ řekl v odkazu na tresty, které mu v USA hrozí.
Americká konzultantská společnost v oboru správy a technologií Booz Allen, pro kterou Snowden pracoval, označila zprávy o úniku dat za „šokující“. Dodala, že pokud se potvrdí, znamená to „závažné porušení firemní politiky“.
Materiály, které Snowden médiím předal, informují o tajném protiteroristickém programu s krycím názvem PRISM. V jeho rámci získávají americká Národní agentura pro bezpečnost a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) z centrálních serverů devíti velkých internetových společností údaje z elektronické pošty, fotografie a další dokumenty, které lze využít ke sledování lidí a jejich styků. Sledovací program obhajoval prezident Barack Obama jako prevenci proti možnému teroristickému nebezpečí.
Podle Obamy není soukromí Američanů programem ohroženo, s tím ale Snowden nesouhlasí s tím, že zásahy do soukromí závisí prý na rozhodnutí zpravodajských analytiků. „Jakýkoli analytik se může kdykoli zaměřit na kohokoli. V jakémkoli odvětví. Kdekoli,“ uvedl bývalý zpravodajský pracovník. Odborníci také namítají, že data velkých internetových společností mohou být využity třeba k cílené reklamě.
Ještě před třemi týdny žil Snowden spokojený život s vysokým platem a se svou přítelkyní na Havaji. Pak ale ve své kanceláři okopíroval poslední dokumenty, které měl v plánu zveřejnit. Zaměstnavateli i přítelkyni oznámil, že jede na pár týdnů pryč a odletěl do Hongkongu. Zde je od 20. května v jednom z hotelů a míní požádat o politický azyl v některé ze zemí, které podle něj uznávají svobodu projevu. List The Guardian v této souvislosti hovoří o Islandu.
Snowden přiznává, že jeho vyhlídky do budoucnosti nejsou nijak nadějné:
„CIA má svoje zastoupení jen kousek odsud, na americkém konzulátu. Jsem si jist, že v příštích dnech po mně určitě půjdou. Takový strach mě ale bude provázet už do konce života. Zkrátka nemůžete přijít do hledáčku nejmocnější zpravodajské službě bez rizika.“
„Ze svého počítače jsem měl možnosti špehovat kohokoliv. Počínaje vámi a konče prezidentem. Největší strach mám ale z toho, že i přes to všechno, co teď veřejnost ví, se v Americe nic nezmění.“
„Nemusíte dělat nic špatně a i přesto jste pod neustálým dohledem. Navíc se všechny ty údaje ukládají. Kapacity systému se neustále navyšují. Každý z nás má obrovské záznamy. Čím víc těch informací o vás mají, tím větší je prostor pro paranoiu. Pak stačí, abyste vytočili špatné číslo, zcela omylem, a už jste najednou podezřelý.“
Někteří hongkongští politici přitom zpochybňují jeho výběr této bývalé britské kolonie, o níž Snowden prohlásil, že plně respektuje právo odlišného politického názoru a nepodléhá politice USA. „Velmi úzce spolupracujeme s americkými úřady,“ řekla podle deníku The Wall Street Journal zákonodárkyně a někdejší hongkongská ministryně bezpečnosti Regina Ipová. Podle ní Snowden při volbě svého útočiště ignoroval tato zřejmá fakta.
Hongkong má s Washingtonem od roku 1998 dohodu o vydávání souzených lidí, v jejímž rámci putovali z Asie do Spojených států například tři muži podezřelí ze spolupráce s teroristickou organizací al-Káida. USA dosud žádost o Snowdenovo vydání nepodaly.
Američané nejspíš Čínu o Snowdenovo vydání požádají. Peking ho také může vyhostit poté, co se od něj bude snažit získat nějaké informace vzhledem k tomu, že pracoval pro tajné služby.
Za zveřejnění informací Snowdenovi podle advokáta hájícího podobné whistleblowery, tedy oznamovatele pocházející většinou z řad pracovníků státních orgánů či armády, hrozí až desítky let ve vězení. Snowden může být obžalován z velezrady, případně i ze spolčení s nepřítelem, podobně jako vojín Bradley Manning v kauze WikiLeaks, uvedl právník Marc Zaid. „Mohou také říci, že odhalení programů může navést lidi, aby změnili taktiku,“ řekl Zaid agentuře AP.
„Program zvaný PRISM se zmocní všech vašich soukromých informací. O pohybech na vašem účtu, telefonních hovorech, emailech - čemkoli, co je online. Je to protizákonné a oni to nedělají proto, aby zvýšili naši bezpečnost,“ říká organizátorka protestů a režisérka filmu 'World Can't Wait' Debra Sweet.
Evropa je skandálem znepokojena
Skandál kolem sledování internetové komunikace bude jedním z témat, která německá kancléřka Angela Merkelová otevře příští týden při schůzce s americkým prezidentem Obamou. Rozsah aféry je podle německé ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserové-Schnarrenbergerové znepokojivý. Internetové firmy, které americká špionáž při špehování vytěžuje, působí i v Německu, upozornila ministryně s tím, že utajovaný sběr informací nelze objasnit výhradně potřebou boje s terorismem.
Americký skandál se dostal i do rakouského parlamentu. Předsedkyně jeho dolní komory Barbara Prammerová prohlásila, že Rakousko je stejně jako sousední Německo touto „citlivou záležitostí“ znepokojeno. Zastupitelský sbor se otázkou kontroly internetové komunikace musí v příštích letech „intenzivně zabývat“.
GALERIE
videogallery_345451
Hague bude v parlamentu vysvětlovat, jak to bylo v Británii
Podle deníku The Guardian využívali britští zpravodajci informace o internetové komunikaci milionů klientů velkých internetových firem, které jim poskytl Washington. Kabinet premiéra Davida Camerona se ocitl pod tlakem a dnes bude ministr zahraničí William Hague vysvětlovat okolnosti případu v parlamentu. Sám Cameron praxi tajných služeb hájil jako zákonnou.
Hague už v neděli připustil, že vládní zpravodajská služba GCHQ se věnuje obdobné činnosti, která je ale „zcela legální“. Odmítl však potvrdit, zda se podílela na programu PRISM. Opozice vidí věc jasně: pokud by se prokázalo, že tajná služba získávala informace o britských občanech tím, že spolupracovala s Američany bez další kontroly z Londýna, znamenalo by to obcházení zákona. Šéf zpravodajského výboru Dolní sněmovny parlamentu Malcolm Rifkind z vládní Konzervativní strany uvedl, že GCHQ podle zákona musí mít souhlas se získáváním informací o britských občanech, i když by tyto informace poskytovaly americké zpravodajské služby.
Edward Snowden