Ofenziva

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Ukrajina nyní potřebuje od Spojených států především zbraně dalekého dosahu a protivzdušnou obranu, řekl v rozhovoru pro stanici CNB prezident Volodymyr Zelenskyj. Americkým kongresmanům opět poděkoval za schválení balíku vojenské pomoci a zdůraznil, že nefinancují válku, ale pomáhají bránit svobodu a demokracii. Senátem by podle agentury Reuters měl zákon o pomoci projít v příštím týdnu.

Další vlnu mobilizace očekává v příštích měsících skoro polovina Rusů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění Nezávislého centra Levada v Moskvě. A to i přes ujišťování Kremlu, že nové povinné odvody do armády nejsou potřeba. Počet dobrovolníků podle ruských úřadů od začátku roku překonal 100 tisíc.

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Stažení Ukrajinců z Avdijivky se jeví dramaticky pouze z pohledu na konkrétní část fronty, ta ovšem měří tisíc kilometrů, a Kyjevu se navíc podařilo za dva roky osvobodit polovinu území obsazeného Rusy, zhodnotil v pořadu Události, komentáře vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí David Konecký. Pokud nicméně Rusko na Ukrajině zvítězí, bezpečnost Evropy je v ohrožení, obává se expert.

Americký prezident Joe Biden podepsal exekutivní příkaz, který na příštích osmnáct měsíců chrání Palestince pobývající ve Spojených státech před případnou deportací. Podle agentury Reuters to ve středu večer oznámil Bílý dům, který v této souvislosti poukázal na zhoršující se humanitární podmínky v Pásmu Gazy. Na ty upozornili i premiéři Kanady, Austrálie a Nového Zélandu, kteří ve společném prohlášení apelovali na vyhlášení humanitárního příměří. Postavili se také proti plánované ofenzivě Izraele do Rafáhu v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda oznámila, že speciální jednotky osvobodily v Rafáhu na jihu Pásma Gazy dva rukojmí unesené Hamásem při jeho teroristickém útoku na Izrael ze 7. října. Podle serveru The Times of Israel jde o teprve druhou úspěšnou vojenskou operaci na osvobození rukojmí od začátku války v Pásmu Gazy před více než čtyřmi měsíci. Izraelská armáda dříve oznámila v oblasti Rafáhu sérii útoků proti „teroristickým cílům“. Palestinské úřady ovládané Hamásem hovoří o desítkách obětí, informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Prezident USA Joe Biden oznámil, že Spojené státy pracují na vyjednání nejméně šestitýdenního příměří v Pásmu Gazy. Operace v Rafáhu by podle něj neměla pokračovat bez ochrany civilistů.

Mezinárodní soudní tribunál neřekl Izraeli, že má ukončit vojenskou operaci v Pásmu Gazy, a naopak nařídil Hamásu propustit rukojmí, zdůraznil v rozhovoru pro ČT24 bezpečnostní analytik Otakar Foltýn, který komentoval týden starý předběžný verdikt Haagu. Podle experta je právní postup ze strany Jihoafrické republiky založen na argumentech, nikoli na důkazech ohledně páchání genocidy proti palestinským obyvatelům Pásma Gazy.

Tři roky od vojenského převratu myanmarská junta bojuje o udržení kontroly nad zemí. Ozbrojené etnické skupiny ve spolupráci s Vládou národní jednoty vedou úspěšnou ofenzivu. Za poslední tři měsíce režim ztratil nejméně 34 měst a na pět set vojenských základen po celé zemi. Boje připravily o domov statisíce lidí. V mnoha oblastech Myanmaru nefungují školy a nemocnice a lidem chybí potraviny a pitná voda. Humanitární pomoc potřebuje podle OSN třetina obyvatel.

Izraelská armáda dokončila likvidaci vojenských struktur Hamásu v severní části Pásma Gazy a zabila při tom zhruba osm tisíc členů tohoto palestinského teroristického hnutí, oznámil podle serveru Times of Israel náčelník generálního štábu Daniel Hagari. Ve střední a jižní části Pásma Gazy chce armáda pokračovat v likvidaci Hamásu odlišnými metodami, dodal s tím, že ojedinělé útoky na Izrael vycházející ze severu enklávy jsou přesto očekávatelné.

Ruská armáda dosahuje dílčích úspěchů v Doněcké oblasti, připustil ukrajinský vojenský novinář Oleh Kornijenko v rozhovoru s redaktorkou Vitalijí Tokarčukovou. Novinář, který se před Vánoci vrátil z Donbasu, řekl ČT, že Ukrajinci místy čelí až dvaceti útokům denně a frontová linie se neustále hýbe. Rusové navíc vysílají do útoků obrovské množství vojáků, kteří často ani nemají neprůstřelné vesty a potřebné vybavení, a padlé okamžitě nahradí. Kyjev v současné době pociťuje hlavně nedostatek munice a dronů.

Ruské armádě se podařilo obsadit většinu Marjinky na východě Ukrajiny. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ale dobytí obce neznamená pro Moskvu zásadní zlom. Experti upozornili, že Rusové nejsou v posledních měsících schopni provést rychlý mechanizovaný úder, což se ukázalo nedávno u Avdijivky, kde přišli o velké počty tanků a obrněných vozidel. Kyjev v pondělí zprávy o ztrátě Marjinky popřel, tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov ale nyní připustil, že Ukrajina ovládá už jen malou část města, píše server Ukrajinska pravda.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Pokud by Izrael připustil humanitární přestávku v bojích, přišel by tím o svou vojenskou výhodu a teroristé z Hamásu by se stihli přeskupit a změnit pozice. V pořadu Události, komentáře to uvedl bezpečnostní analytik Otakar Foltýn. K humanitárním pauzám vyzval izraelské vedení americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle Foltýna se podobná vojenská operace v hustě obydlené oblasti bez civilních ztrát neobejde. Izraelci se alespoň snaží dodržovat pravidlo přiměřenosti a varovat včas civilisty, hodnotí expert.

Izrael během noci podnikal další vlnu odvetných náletů na desítky cílů teroristů z hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle CNN šlo o nejrozsáhlejší bombardování za poslední dva týdny. Vojáci také uskutečnili omezené výpady do Gazy s cílem bojovat s teroristy. Izraelský ministr obrany Joav Galant uvedl, že připravovaná operace proti Hamásu v Pásmu Gazy může trvat i tři měsíce. Izrael také znovu zaútočil na pozice ozbrojenců Hizballáhu v Libanonu, kteří židovský stát ostřelují. Do Pásma Gazy vjelo od soboty 54 kamionů s humanitární pomocí.

Ukrajinská armáda v posledních dnech operuje na levém, okupovaném břehu Dněpru v Chersonské oblasti. S odkazem na ruské válečné blogery to uvádějí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Působení na levém břehu řeky nepřímo potvrdil i ukrajinský generální štáb. Podle serveru Kyiv Post pronikly na levý břeh části dvou ukrajinských elitních námořních brigád, které osvobodily dvě vesnice tři až čtyři kilometry ve vnitrozemí. Mariňáci prý na místě budují zákopy. Podle některých ruských zdrojů ale Rusové dokázali Ukrajince zatlačit zpět k břehu.

Izraelská armáda zřejmě chtěla zahájit pozemní ofenzivu do Pásma Gazy o víkendu, ale odložila ji – i kvůli počasí. S odkazem na vysoce postavené vojenské zdroje to napsal list The New York Times. Civilisté z Gazy dostali novou lhůtu k evakuaci severu pásma – do tří hodin odpoledne. Izraelské letectvo provádí intenzivní vzdušné údery v Pásmu Gazy, aby zničily co nejvíce hrozeb před možným zahájením pozemní ofenzivy. Podle zpravodajského webu The Times of Israel (ToI) to uvedl velitel letectva Tomer Bar.

Ukrajinská armáda v neděli uvedla, že dobyla obce Blahodatne a Neskučne na jihovýchodě země. Podle agentury AFP jde o první oficiálně oznámené územní zisky, které si Ukrajina připsala od zahájení protiofenzivy na tomto úseku fronty.

Ofenziva ruských jednotek na celé frontové linii na Ukrajině slábne, uvádí nejnovější zpráva analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW). Odvolává se mimo jiné na vyjádření jednoho z představitelů pozemních sil ukrajinské armády Ivana Tymočka, podle něhož se intenzita ruského ostřelování v Bachmutu a v několika dalších sektorech fronty výrazně snížila.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Zatímco Rusko od počátku roku zintenzivnilo útoky na Donbasu, na zahájení ukrajinské ofenzivy se zatím čeká. Analytici považují za logický cíl Kyjeva jih země, kde by se podle nich měl pokusit přetnout pozemní koridor okupantů spojující Krym s Donbasem. Jarní boje podle nich rozhodnou, zda konflikt zamrzne, nebo zda se Ukrajina přiblíží vítězství.

Obrana obklíčeného města Bachmut bude pokračovat, ale „ne za každou cenu“, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se podle něj musí obránci připravit na protiofenzivu. Zelenskyj také uvedl, že ukrajinské síly působí ruským útočníkům u města Vuhledar „mimořádně značné“ ztráty.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.