Vojtěch Munzar

Vládní hnutí STAN chce v koalici otevřít debatu o speciální sektorové dani pro banky. Jeho předseda Vít Rakušan to spojuje s vyhodnocením odvodu z mimořádných zisků, který od loňska platí kromě finančních domů taky energetické firmy a rafinerie. Právě banky zaplatily mnohem méně, než kabinet očekával. Loni padesát finančních domů vydělalo dohromady po zdanění přes 104 miliard korun. O návrhu Starostů jsou ochotni jednat i Piráti nebo lidovci. Naopak ODS a TOP 09 změny odmítají.

Začínající podnikatelé by v prvních měsících nemuseli platit zálohy na sociální pojistné. Počítá s tím koaliční návrh, který má živnostníkům při startu ulevit od vysokých nákladů. Úplně se ale odvodu nevyhnou, doplatit ho budou muset zpětně. Podle části opozice se tak o žádnou pomoc nejedná.

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Poslanci schválili návrh rozpočtu na rok 2024. Počítá s meziročním snížením schodku o 43 miliard na 252 miliard korun. Jednání o návrhu provázely hodiny projevů a připomínek členů opozice i zástupců vládních stran. Dále dostane návrh státního rozpočtu k podpisu prezident Petr Pavel. Senát se rozpočtovými záležitostmi nezabývá.

Špičky koaličních stran se v předvečer druhého čtení státního rozpočtu sešly, aby si ujasnily, jak se postaví k požadavkům ministra školství Mikuláše Beka (STAN), aby jeho resort dostal ještě kolem pěti miliard. Věří, že by tak dokázal odvrátit celodenní stávku, kterou chystají školské odbory na 27. listopadu. Další rozpočtové posílení školství se části koaličních stran zamlouvá, zejména ODS a TOP 09 jsou však zdrženlivější.

Sněmovní rozpočtový výbor podle očekávání odmítl hlasy koalice téměř všechny opoziční úpravy vládního konsolidačního balíčku. Negativní stanoviska ve středu prosadili koaliční zástupci u návrhů ANO a SPD, které by až na výjimky zvýšily výdaje státního rozpočtu. Výbor dával doporučení k jednotlivým návrhům, jichž bylo předloženo osm desítek. Sněmovna má balíček a jeho případné úpravy začít schvalovat tento pátek na mimořádné schůzi.

Koalice se dohodla na dílčích změnách konsolidačního balíčku – zájmoví včelaři dál nebudou muset platit daň z příjmů. Osvobození, které se týká chovatelů s maximálně šedesáti včelstvy, mělo původně ze zákona zmizet. Jasno už je i o dani z nemovitosti. Dál ji mají inkasovat jen obce. Na podání dalších pozměňovacích návrhů poslancům zbývá dvacet dnů.

Vládní výbor pro strategické investice se na prvním jednání věnoval strategii výstavby dopravní infrastruktury a zajištění dostatku kvalifikované pracovní síly pro podniky, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na jednání představil plán rozvoje dopravní infrastruktury, který do deseti let počítá s dostavbou dálniční sítě a zahájením stavby vysokorychlostní železnice. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je potřeba získávat cizince pro české firmy, kterým nyní chybí na dvě stě tisíc pracovníků.

Poslanci v prvním čtení odhlasovali návrh zákona o manželství pro stejnopohlavní páry a rozšířili dobu na jeho projednání. O případné kompromisní variantě, která by změnila název dané instituce, mluvila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Sněmovna v prvním čtení schválila i ústavní zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy.

Elektronická evidence zřejmě definitivně skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se i na další obory podnikání. Opoziční ANO neprosadilo zamítnutí vládní předlohy ani návrh, aby se evidence stala dobrovolnou.

Elektronická evidence tržeb by mohla definitivně skončit ke konci letošního roku. Vládní návrh, který s tím počítá, v úterý poslanci propustili do závěrečného čtení. V debatě zněly argumenty pro její zrušení i argumenty opačné z klubu ANO, které s úplným zrušením evidence bez náhrady nesouhlasí. ANO ji chce ponechat alespoň jako dobrovolnou. Poslanci hnutí současně vznesli návrh na zamítnutí vládní předlohy. Sněmovna o něm rozhodne ve třetím čtení.

Vodáci budou zřejmě moci plout po vybraných úsecích řek s půl promile alkoholu bez hrozby pokuty. Návrh podpořila sněmovna, projedná ho Senát. Ve třetím čtení měli poslanci rovněž schvalovat koaliční novelu služebního zákona, která zejména ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech, schůzi ale přerušili.  Na úvod uctili minutou ticha památku zesnulé britské panovnice Alžběty II., která zemřela ve čtvrtek odpoledne ve věku 96 let.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Ministr vnitra Vít Rakušan se v Událostech, komentářích jednoznačně zastal policejního prezidenta Martina Vondráška a jeho postupu při řešení kauzy zásahů policie na veřejných mítincích Andreje Babiše. Kritizoval Babišův nápad oddělit na jeho mítincích své stoupence a odpůrce, kterým chce vyhradit prostor. Policie podle Rakušana nemůže na mítincích kontrolovat, zda někdo patří ke stoupencům, či odpůrcům nějakého politického subjektu. Expremiér podle něj navíc na svých mítincích vyhrocuje atmosféru a nahrává konfliktům.

Příspěvek pět tisíc korun by měl stát vyplatit na děti, kterým letos 1. srpna nebude ještě 18 let. Pokud na ně rodiče pobírají přídavky, měli by dávku dostat automaticky v srpnu. Ostatní rodiče s loňským příjmem do milionu hrubého o ni budou muset požádat elektronicky přes aplikaci, nebo osobně v CzechPointech. U zaměstnaných se bude příjem zjišťovat ze základu pro odvody a u živnostníků a podnikatelů z daňových přiznání. Při dalším zdražování by vláda mohla vyplacení jednorázového příspěvku ještě zopakovat. Vyplývá to z návrhu zákona, který připravilo ministerstvo práce.

Ceny benzinu v Česku stoupají čtvrtý týden v řadě. Aktuálně se litr Naturalu 95 prodává v průměru za 45 korun a 30 haléřů. Pokles naopak zaznamenala nafta. Proti minulému týdnu o devět haléřů na průměrných 46 korun a 35 haléřů. Ceny obou pohonných hmot se tak přibližují na stejnou úroveň a podle analytiků by se měly srovnat zhruba do tří týdnů.

Česko má zásoby plynu přibližně na měsíc, zásoby ropy a ropných produktů na více než 90 dní. V současnou chvíli jsou veškeré dodávky energií stabilní, uvedl po jednání krizového štábu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Firmy z EU budou podle něj pokračovat v platbách za energie Rusku v té méně, ve které byly kontrakty sjednány, a jakékoliv jednostranné změny budou považovány za porušení smluv. Dodal, že Česko je připraveno na všechny varianty vývoje dodávek z Ruska.

Rada České národní banky (ČNB) zvýšila ve čtvrtek základní úrokovou sazbu na pět procent, je nejvýš od roku 2001. Viceguvernér ČNB Marek Mora ve vysílání speciálu Byznysu ČT24 řekl, že není žádný strop toho, kam až mohou úrokové sazby růst. To ale odmítl ekonom Tomáš Havránek, podle kterého by růst sazeb nad sedmiprocentní hranici česká ekonomika zkrátka neunesla.

Elektřina i plyn v příštím roce zdraží, zvýší se regulovaná i neregulovaná složka ceny. Analytici odhadují, že zákazníci by mohli za energie zaplatit v průměru o třetinu víc než letos. O zdražování diskutovali dodavatelé energií a politici v Devadesátce ČT24.

Sněmovna ani třetí den své pravděpodobně poslední předvolební schůze neschválila vládní novelu, která se týká učitelských platů. Zabránilo tomu vládní ANO, které si stejně jako ve středu vyžádalo po poledni přestávku na jednání své poslanecké frakce. Předtím absence ministrů i poslanců poznamenaly zřejmě poslední písemné interpelace. Po polední pauze pokračovali zákonodárci interpelacemi ústními.

Poslanci na čtvrtečním jednání diskutovali o situaci ve školství. Podle šéfa resortu Roberta Plagy (za ANO) je upravená kompromisní podoba letošních maturit, která byla představena, konečnou verzí. Na dotazy zákonodárců tentokrát na pravidelný čtvrtečních interpelacích neodpovídá předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Ten ráno odletěl na návštěvu Izraele. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na dotaz k přeplněným testovacím místům upozornil, že testování zaměstnanců mají zajistit firmy samy. Opatření bude podle něj nutné nejméně do konce května, i když se bude vývoj epidemie zlepšovat.

Složení státních hmotných rezerv se má proměnit. Výrazně má přibýt například potravin a stát chce také pokračovat v prodeji nepotřebných kovů. V zásobách by se naopak mohly objevit jiné. Samotná obměna ale nebude rychlá.

Registrace lidí v hospodách kvůli snazšímu odhalovaní výskytu nemoci covid-19 je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nesmysl a nebude zavedena. Uvedl to ve čtvrtek v předvolební debatě České televize. O zapisování lidí v restauracích mluvil odpoledne ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) ve sněmovně. Babiš tvrdí, že byl Prymulův výrok vytržen z kontextu.

Poslanecká sněmovna schválila ve třetím čtení zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Neprošel však souběžný návrh na zrušení daňových odpočtů u hypoték. Poslanci také vyřkli poslední slovo i k prohloubení schodku letošního státního rozpočtu na půl bilionu korun.