Infrastruktura

Moskva nápadně zintenzivnila ničivé útoky na infrastrukturu a civilní cíle v Charkově. Kremelské zdroje navíc naznačily, že Rusové chystají v oblasti novou ofenzivu. Podle ukrajinské vojenské rozvědky jsou tyto spekulace součástí ruské dezinformační a psychologické války, která má obyvatele druhého největšího města Ukrajiny vyděsit. Podle většiny expertů Rusko nemá na obklíčení města dostatek sil ani zbraní a nejspíš se hlavně snaží podkopat ukrajinskou morálku. Kyjev nicméně buduje u Charkova masivní obrannou linii a žádá Západ o nové prostředky protivzdušné obrany. Jejich užití u města má ovšem své limity.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

Pražský dopravní podnik (DPP) zahájil provoz velkokapacitních trolejbusů Škoda Solaris 24 z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla. Trolejbusy číslo 59 nahradily autobusovou linku 119. Vozy budou část trasy jezdit připojeny k trolejím a část na baterie. Do tříčlánkového vozu se vejde až 180 cestujících, což je asi o třicet procent více než do původních kloubových autobusů, sdělili představitelé města, DPP a výrobce. Náklady na vybudování infrastruktury byly asi 354,5 milionu korun, nákup vozů vyšel na 623,2 milionu.

Experti doporučili zbourat nyní uzavřený takzvaný inundační most u pražské Palmovky, který je součástí Libeňského soumostí. Silničáři počkají na platné stavební povolení a pak zahájí demolici mostu. Práce by mohly začít letos v dubnu, řekla mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Historického Libeňského mostu přes Vltavu se práce nedotknou a zůstane v provozu. Dopravní podnik (DPP) vybuduje provizorní tramvajovou zastávku na konci provozované části Libeňského soumostí. Most v části přes Vltavu nevykazuje zásadní problémy a není potřeba jej uzavírat.

Na Masarykově nádraží v Praze oficiálně začala jeho přestavba. Vznikne platforma nad kolejištěm, nový vestibul a odpočinková plocha. Nádraží získá lepší spojení s Florencí a namísto dosavadních sedmi kolejí budou vlaky přijíždět na kolejí devět. Hotovo má být v roce 2027, přestavba vyjde na 3,39 miliardy korun. Na projekt získala Správa železnic (SŽ) téměř 84 procent financí z evropských fondů.

Rusko v noci na neděli vyslalo na Ukrajinu 49 útočných dronů, protivzdušná obrana jich 21 zlikvidovala, uvedlo ukrajinské letectvo. Na Charkov podle něj Rusové útočili i šesti protiletadlovými střelami S-300, v jejich případě se o sestřelení nezmiňuje. Město hlásí poškození obytných domů, kavárny či hotelu a na třicet zraněných, mezi nimi jsou i děti či britský novinář a členové týmu německé stanice ZDF. V Izjumském okrese v Charkovské oblasti dva lidé zemřeli. Další vlna ruských útoků pak přišla v neděli odpoledne. V Chersonu byl podle tamních úřadů zabit 14letý chlapec a další byl vážně zraněn.

Přední německé podnikatelské organizace vyzývají vládu ke změně hospodářské politiky. Chtějí tak zastavit ekonomický pokles, napsala agentura DPA. „Naše země se nachází uprostřed strukturální krize,“ prohlásil prezident svazu zaměstnavatelů Rainer Dulger. Některá média o Německu v poslední době mluví jako o nemocném muži Evropy.

Firmu Optus, která je druhým největším poskytovatelem telekomunikačních služeb v Austrálii, ve středu postihl rozsáhlý výpadek. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že výpadek v zemi přechodně způsobil chaos, než se služby začaly obnovovat. Některou z nich využívá kolem deseti milionů lidí, což je zhruba čtyřicet procent australské populace. Společnost podezření na kybernetický útok nemá.

Plynovod na dně Finského zálivu poškodila kotva nákladní lodě NewNew Polar Bear čínské společnosti, oznámili finští vyšetřovatelé. Zda to byla nehoda nebo záměrná sabotáž, však stále není jasné. Posádka na pokusy o kontakt nereaguje. Podle námořníků je „nemožné“, aby za sebou loď táhla masivní kotvu bez povšimnutí. Experti proto spekulují o tom, kdo by mohl mít na poškození Balticconnectoru zájem – a jejich pohledy při tom směřují na Východ.

Agentury práce se zřejmě budou řídit přísnějšími pravidly a nelegální práce získá nové vymezení. Změny přinese vládní novela o zaměstnanosti, kterou v pátek schválila sněmovna. Na programu měli poslanci i další zákony – mimo jiné schválili novelu, která zavádí pravidelnou valorizaci odměn obecních a krajských zastupitelů, nebo novelu liniového zákona, z nějž nově bude zákon o strategické infrastruktuře.

Větrné elektrárny v Severním moři by měly do roku 2030 dodávat elektřinu až stu milionů domácností. Většina z nich ale není téměř vůbec chráněna před případným útokem. Obavy o bezpečnost podmořské klíčové infrastruktury vzrostly na začátku měsíce, kdy došlo k poškození plynovodu Balticconnector a dvou komunikačních kabelů v Baltském moři. Provozovatelé elektráren chtějí, aby ostrahu zajistily vlády. Infrastrukturu by mohly hlídat třeba senzory nebo podmořské drony.

Rusové opakovaně cílí na důležitou infrastrukturu v ukrajinském přístavním městě Izmajil. Strategický význam Izmajilu vzrostl po vypovězení obilné dohody Ruskem, protože tudy vede alternativní obchodní trasa. Obyvatelé města si museli zvyknout na nepolevující útoky, které stále častěji cílí také na civilisty.

Královéhradecký kraj ve spolupráci se státem zahájil na Rychnovsku výstavbu infrastruktury pro rozšíření průmyslové zóny Solnice-Kvasiny za 670 milionů korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu na to poskytne dotaci 410 milionů. Hotovo by vše mělo být do konce roku 2025, řekli představitelé kraje. Cílem je napojit průmyslovou zónu na dopravní a technickou síť a zlepšit dopravu na silnici I/14 mezi Solnicí a Rychnovem nad Kněžnou. Je to součást investic státu a kraje do veřejné infrastruktury v regionu zóny Solnice-Kvasiny, ve které má největší továrnu Škoda Auto.

Nejméně pět zraněných si dopoledne vyžádaly dva ruské raketové útoky na obec Matvijivka v Záporožské oblasti v jižní části Ukrajiny. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy. Také středoukrajinským městem Vinnycja v noci na sobotu otřáslo několik explozí, podle místních úřadů ruské síly při útoku zasáhly zařízení infrastruktury. Ukrajinské síly podle informací ministerstva obrany zlikvidovaly v noci tři desítky útočných dronů vyslaných Ruskem.

Po dvou letech oprav otevřeli v Plané nad Lužnicí na Táborsku most, který spojuje dvě části města oddělené řekou. Náklady na jeho vybudování se vyšplhaly na víc než dvě stě dvacet milionů korun. Po dobu výstavby museli lidé využívat pro dopravu přes Lužnici provizorní most, na němž provoz řídily semafory.

Ukrajina očekává s blížící se zimou další ruské útoky na kritickou infrastrukturu, přípravy na topnou sezonu proto právě vrcholí. Třeba v Kramatorsku, nedaleko frontové linie, dělníci opravují systém teplovodů, aby vydržel ostřelování a lidé na sídlištích během zimy doma nemrzli.

Národní rozvojový fond (NRF) měl rozhýbat soukromé investice hlavně do infrastruktury. Čtyři komerční banky se dohodly s předchozí vládou a slíbily do něj vložit až sedm miliard korun. Jenže hospodaření fondu loni skončilo devítimilionovou ztrátou a za tři roky fungování nepodpořil ani jediný projekt. Banky přesto počítají s tím, že fond fungovat začne.

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.

Americký výrobce čipů Onsemi chce investovat dvě miliardy dolarů (asi 44 miliard korun) do rozšíření výroby. Ve hře je kromě závodů v USA a Koreji také Rožnov pod Radhoštěm na Valašsku. Společnost má rozhodnout do letošního podzimu. Pokud by se Onsemi rozhodl investovat v Rožnově, bylo by to podle starosty Jana Kučery (Nezávislí Rožnováci) ve stávajícím areálu společnosti v průmyslové zóně a znamenalo by to asi tisícovku nových zaměstnanců. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) označil případnou investici za jednu z nejvýznamnějších v Česku.

Ruské síly v noci na čtvrtek zaútočily na přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. V zasažené administrativní budově přístavu zemřel civilní pracovník, uvedla agentura Unian s odvoláním na prohlášení ukrajinské armády. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksandra Kubrakova ruské údery v posledních devíti dnech poničily šestadvacet infrastrukturních zařízení v ukrajinských přístavech a pět civilních plavidel.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.