Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.

Během nedávného zasedání komise pro plánování stavebních projektů ve Washingtonu ředitel pro správu a administrativu Bílého domu Joshua Fisher obecně uvedl, že celkový projekt tanečního sálu „(zlepší) funkčnost kritickou pro plnění úkolů“, „provede nezbytná vylepšení v oblasti bezpečnosti“ a „(poskytne) odolnou, přizpůsobivou infrastrukturu v souladu s budoucími potřebami pro plnění úkolů“.

Na dotaz, proč projekt porušil precedens tím, že zahájil proces demolice bez souhlasu komise, Fisher naznačil, že motivem byly „přísně tajné“ práce probíhající pod zemí.

„Některé aspekty tohoto projektu, na kterých v současné době pracujeme, jsou, upřímně řečeno, přísně tajné. To nám nebrání ve změně nadzemní konstrukce, ale při realizaci tohoto projektu bylo nutné tuto práci zohlednit, což nebylo součástí procesu komise,“ uvedl. Média o věci referují jako o podzemním bunkru.

Bílý dům odmítl věc pro CNN komentovat. V soudním podání z minulého týdne v případu, jehož cílem je zastavit stavbu východního křídla, však Bílý dům celý proces obhajoval s tím, že zastavení podzemní konstrukce by „ohrozilo národní bezpečnost, a tím poškodilo veřejný zájem“. Důvod pro tento postup byl podle Bílého domu popsán v „utajeném prohlášení“ přiloženém k případu, píše CNN.

Nahrávám video
Události: Demolice východního křídla Bílého domu (23. 10. 2025)
Zdroj: ČT24

První bunkr vznikl za prezidenta Roosevelta

Pod východním křídlem Bílého domu existoval protibombový kryt od prosince 1941, kdy ho nechal vystavět tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt. Ani tehdy se však veřejně nevědělo, že se bunkr buduje, uvedl historik Bill Seale.

Tato zařízení, nejvíce prý připomínající interiér ponorky, se v následujících desetiletích rozrůstala a modernizovala. S plánem na výstavbu nového tanečního sálu byla zřejmě nyní rozebrána. Trump je zamýšlí široce přepracovat a vybavit novými technologiemi schopnými čelit novým hrozbám, uvádí zdroj CNN.

Původní bunkr zahrnoval kryt s nízkými stropy, lůžky, trvanlivými potravinami, vodou a dalšími zásobami. Zajištěny byly i zabezpečené komunikační kanály s vnějším světem, uvádí další zdroj CNN, který měl možnost se do těchto prostor podívat. Dále se v prostoru nacházelo prezidentovo krizové operační centrum (PEOC), centralizované velitelské a řídicí centrum pro prezidenta a jeho spolupracovníky opevněné tak, aby odolalo jadernému výbuchu nebo jinému podobnému útoku.

Bývalý prezident USA George Bush mladší v prezidentově krizovém operačním centru (PEOC), 11. září 2001
Zdroj: Eric Draper/Wikimedia Commons/Public Domain

PEOC spolupracovalo se situační místností, která však není tak silně zabezpečena a nachází se pod západním křídlem prezidentova sídla, uvedl bývalý agent americké tajné služby Jonathan Wackrow. „PEOC se používá v případě nouzových situací. Není to místo, kam chodí každý. (...) Situační místnost využívá téměř celá vláda, 24 hodin denně,“ vysvětlil.

„S velkou jistotou bych řekl, že všechny podzemní struktury (byly rozebrány),“ uvedl zdroj CNN. Demolice se týkala prý i PEOC, vzduchotechniky či zařízení pro divizi tajné služby. V případě krize může být prezident přesunut do jiných objektů, dodal zdroj.

Výdaje na projekt

Není pravděpodobné, že se plány nového podzemního bunkru dostanou v dohledné době na veřejnost. Trump naznačil, že americká armáda je „výrazně zapojena“ do výstavby tanečního sálu, a je pravděpodobné, že projekt realizují společně zástupci armády, tajné služby, prezidentské kanceláře, dodavatele Clark Construction, který má bohaté zkušenosti s výstavbou vysoce zabezpečených zařízení, a skupiny Shalom Baranes Architects, která vede výstavbu tanečního sálu a která také řídila projekt přestavby a opevnění Pentagonu po útocích z 11. září 2001.

Wackrow odhaduje, že to, co starý objekt ze čtyřicátých let dvacátého století nahradí, dokáže předvídat a reagovat na moderní hrozby, včetně jaderných výbuchů nebo leteckých havárií, chemických nebo biologických zbraní či elektromagnetických pulzů.

CNN podotýká, že je téměř nemožné odhadnout, kolik takový projekt bude stát. Trump původně mluvil o výdajích na taneční sál ve výši kolem 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun), v současnosti už hovoří o asi dvojnásobné částce – výdaje za podzemní kryt přitom do ní nejspíš zahrnuty nejsou. Trump zdůraznil, že za taneční sál zaplatí soukromé subjekty, infrastruktura pod východním křídlem ale bude téměř jistě postavena za peníze amerických daňových poplatníků.

„Pokud uvažujete o tom, jak zastavit hrozby dneška a zítřka, mluvíte vlastně o zbrusu nových technologiích, nové infrastruktuře – o věcech, které možná nejsou komerčně dostupné. Nikdy nebudeme mít přehled o tom, kolik to bude stát,“ myslí si Wackrow.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 34 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 2 hhodinami
Načítání...