Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.

Během nedávného zasedání komise pro plánování stavebních projektů ve Washingtonu ředitel pro správu a administrativu Bílého domu Joshua Fisher obecně uvedl, že celkový projekt tanečního sálu „(zlepší) funkčnost kritickou pro plnění úkolů“, „provede nezbytná vylepšení v oblasti bezpečnosti“ a „(poskytne) odolnou, přizpůsobivou infrastrukturu v souladu s budoucími potřebami pro plnění úkolů“.

Na dotaz, proč projekt porušil precedens tím, že zahájil proces demolice bez souhlasu komise, Fisher naznačil, že motivem byly „přísně tajné“ práce probíhající pod zemí.

„Některé aspekty tohoto projektu, na kterých v současné době pracujeme, jsou, upřímně řečeno, přísně tajné. To nám nebrání ve změně nadzemní konstrukce, ale při realizaci tohoto projektu bylo nutné tuto práci zohlednit, což nebylo součástí procesu komise,“ uvedl. Média o věci referují jako o podzemním bunkru.

Bílý dům odmítl věc pro CNN komentovat. V soudním podání z minulého týdne v případu, jehož cílem je zastavit stavbu východního křídla, však Bílý dům celý proces obhajoval s tím, že zastavení podzemní konstrukce by „ohrozilo národní bezpečnost, a tím poškodilo veřejný zájem“. Důvod pro tento postup byl podle Bílého domu popsán v „utajeném prohlášení“ přiloženém k případu, píše CNN.

Nahrávám video

První bunkr vznikl za prezidenta Roosevelta

Pod východním křídlem Bílého domu existoval protibombový kryt od prosince 1941, kdy ho nechal vystavět tehdejší prezident Franklin D. Roosevelt. Ani tehdy se však veřejně nevědělo, že se bunkr buduje, uvedl historik Bill Seale.

Tato zařízení, nejvíce prý připomínající interiér ponorky, se v následujících desetiletích rozrůstala a modernizovala. S plánem na výstavbu nového tanečního sálu byla zřejmě nyní rozebrána. Trump je zamýšlí široce přepracovat a vybavit novými technologiemi schopnými čelit novým hrozbám, uvádí zdroj CNN.

Původní bunkr zahrnoval kryt s nízkými stropy, lůžky, trvanlivými potravinami, vodou a dalšími zásobami. Zajištěny byly i zabezpečené komunikační kanály s vnějším světem, uvádí další zdroj CNN, který měl možnost se do těchto prostor podívat. Dále se v prostoru nacházelo prezidentovo krizové operační centrum (PEOC), centralizované velitelské a řídicí centrum pro prezidenta a jeho spolupracovníky opevněné tak, aby odolalo jadernému výbuchu nebo jinému podobnému útoku.

Bývalý prezident USA George Bush mladší v prezidentově krizovém operačním centru (PEOC), 11. září 2001
Zdroj: Eric Draper/Wikimedia Commons/Public Domain

PEOC spolupracovalo se situační místností, která však není tak silně zabezpečena a nachází se pod západním křídlem prezidentova sídla, uvedl bývalý agent americké tajné služby Jonathan Wackrow. „PEOC se používá v případě nouzových situací. Není to místo, kam chodí každý. (...) Situační místnost využívá téměř celá vláda, 24 hodin denně,“ vysvětlil.

„S velkou jistotou bych řekl, že všechny podzemní struktury (byly rozebrány),“ uvedl zdroj CNN. Demolice se týkala prý i PEOC, vzduchotechniky či zařízení pro divizi tajné služby. V případě krize může být prezident přesunut do jiných objektů, dodal zdroj.

Výdaje na projekt

Není pravděpodobné, že se plány nového podzemního bunkru dostanou v dohledné době na veřejnost. Trump naznačil, že americká armáda je „výrazně zapojena“ do výstavby tanečního sálu, a je pravděpodobné, že projekt realizují společně zástupci armády, tajné služby, prezidentské kanceláře, dodavatele Clark Construction, který má bohaté zkušenosti s výstavbou vysoce zabezpečených zařízení, a skupiny Shalom Baranes Architects, která vede výstavbu tanečního sálu a která také řídila projekt přestavby a opevnění Pentagonu po útocích z 11. září 2001.

Wackrow odhaduje, že to, co starý objekt ze čtyřicátých let dvacátého století nahradí, dokáže předvídat a reagovat na moderní hrozby, včetně jaderných výbuchů nebo leteckých havárií, chemických nebo biologických zbraní či elektromagnetických pulzů.

CNN podotýká, že je téměř nemožné odhadnout, kolik takový projekt bude stát. Trump původně mluvil o výdajích na taneční sál ve výši kolem 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun), v současnosti už hovoří o asi dvojnásobné částce – výdaje za podzemní kryt přitom do ní nejspíš zahrnuty nejsou. Trump zdůraznil, že za taneční sál zaplatí soukromé subjekty, infrastruktura pod východním křídlem ale bude téměř jistě postavena za peníze amerických daňových poplatníků.

„Pokud uvažujete o tom, jak zastavit hrozby dneška a zítřka, mluvíte vlastně o zbrusu nových technologiích, nové infrastruktuře – o věcech, které možná nejsou komerčně dostupné. Nikdy nebudeme mít přehled o tom, kolik to bude stát,“ myslí si Wackrow.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 13 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 2 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 12 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 12 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 12 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled