Financování

Prezident Petr Pavel usiluje o co nejlepší kvalitu vztahů mezi Slovenskem a Českou republikou, zejména v mezilidské rovině. Řekl to na úterní tiskové konferenci v rámci své návštěvy Zlínského kraje, který se Slovenskem sousedí. S krajskými zastupiteli a starosty jednal také o zdravotnictví nebo rozpočtovém určení daní.

Do popředí se stále naléhavěji dostává problém pomalého zbrojení Evropy, jak z hlediska pomoci Ruskem napadené Ukrajině, tak zajištění vlastní bezpečnosti. Podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka platí vůči zbrojařům z hlediska bank jisté „stigma“. Hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář souhlasí, že je třeba pro tyto potřeby odblokovat fungování běžného bankovního sektoru. „I kdybychom odhlédli od Ukrajiny, ta léta bezpečí jsou za námi,“ shrnul dále v pořadu Události, komentáře velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

V Česku by mohlo vzniknout šest přečerpávacích vodních elektráren, které nebudou ve střetu s ochranou přírody a krajiny. Seznam nejvhodnějších míst představila ministerstva životního prostředí a zemědělství, jde o oblasti Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezská Harta. Výstavba by vyšla na desítky miliard korun, nová zařízení by instalovaným výkonem 1222 MW nynější výkon přečerpávacích vodních elektráren zdvojnásobily, uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Schodek státního rozpočtu ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun z lednových 26 miliard korun, informovalo ministerstvo financí. Je to druhý největší únorový deficit po loňském roce, kdy hospodaření státu po dvou měsících bylo ve schodku 119,7 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila prodloužení rozpočtového provizoria o týden, informovala agentura AP. Podle stanice CNN bylo pro návrh 113 republikánů a proti němu 97 společně se dvěma demokraty. Opatření pro odvrácení kolapsu státních financí ještě musí schválit Senát USA. Vůdce senátní demokratické většiny Chuck Schumer uvedl, že doufá v hlasování ještě ve čtvrtek večer. Avšak neexistuje žádný bezprostřední plán na schválení balíku pomoci ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,217 bilionu korun) pro Ukrajinu, Izrael a další spojence.

Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou. Na sociální síti X to napsal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) s tím, že chtěl vyšší rozpočet na školství rovnou a kvůli některým koaličním partnerům ho vláda zvyšuje jen postupně a pomalu. Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. V prohlášení reagoval mimo jiné na kritiku předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).

Za politického neumětela označil ministra školství Mikuláše Beka (STAN) kvůli stylu komunikace vzhledem k problémům jeho oboru a hrozbě další stávky v Otázkách Václava Moravce předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Bek kritiku považuje za nespravedlivou. Předseda školských odborů František Dobšík nevyloučil kvůli spornému financování nepedagogických pracovníků další protesty. O tématu debatovali také ministr místního rozvoje Ivan Bartoš (Piráti) a exministryně Klára Dostálová (ANO).

K řešení nepokrytých úvazků asi dvou tisíc nepedagogických pracovníků je potřeba 800 milionů korun, prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po pondělním jednání se zástupci školských odborů a asociací sdružující ředitele škol rovněž pronesl, že na posílení rozpočtu regionálního školství se musí dohodnout vládní koalice. Její setkání se podle Beka uskuteční v úterý.

Na dodávkách zbraní Ruskem napadené Ukrajině se i nadále podílejí české zbrojařské firmy. Jejich asociace hlásí, že společnosti vyrábí naplno a navyšují své kapacity. Tvrdí ale zároveň, že narážejí na problémy třeba se získáváním úvěrů. Situace se teď ale podle části podniků zlepšuje.

Nová polská vláda chce přísnější odluku církve od státu. Zlikvidovat hodlá církevní fond, který nahradí daňovými odpisy. Duchovní se obávají, že přijdou o část peněz na provoz. Zemi, v níž rychle ubývá věřících, čeká i omezení výuky náboženství na základních školách.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) se shodl s odboráři a zástupci školských organizací na snížení maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu na 95 procent stávajícího maxima ve středních školách. Stejné snížení navrhuje ministr i pro základní školy, ale o tom bude dál jednat, schůzka k tématu má proběhnout 4. ledna. V původním návrhu počítalo ministerstvo se snížením počtu hodin na 85 procent stávajícího maxima u středních škol a 94 procent u škol základních. Po polovině ledna plánuje Bek pokračovat i v debatě o nepedagogických pracovnících.

Senát v úvodním dnu své poslední letošní schůze schválil dvě nominace na ústavní soudce. Stanou se jimi Zdeněk Kühn a Lucie Dolanská Bányaiová. Dopoledne je přišel podpořit prezident Petr Pavel, který je navrhl – a nadále platí, že s většinou svých nominací zatím v Senátu uspěl. Hlasování výborů, které předcházelo projednání jeho návrhů na plénu, přitom nebylo jednoznačné, Dolanská Bányaiová nezískala podporu ústavně-právního výboru. Jeho stanovisko však není pro plénum závazné.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v úterý jednali o situaci ve školství na schůzi školské tripartity. Měli se mimo jiné zabývat nastavením maximálního počtu hodin výuky financovaných ze státního rozpočtu, od něhož se odvíjí financování regionálního školství, tedy především základních, středních a mateřských škol. K dohodě podle šéfa resortu Mikuláše Beka (STAN) zatím ani jedna ze stran nedospěla.

Maďarská vláda se připravuje na evropské volby a chce mimo jiné omezit peníze ze zahraničí. Politikům, kteří je přijmou, by mohly hrozit přísné tresty včetně vězení. Vedení země to má za ochranu národní suverenity, podle kritiků jde ale o další posílení vlády na úkor opozice.

Německo zachová kontroly na hranicích s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem, protože ostraha vnějších hranic Evropské unie je neúčinná. Během nočního jednání se na tom shodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Německo také omezí dávky pro žadatele o azyl a výplatu části finančních výhod převede z hotovosti na předplacenou kartu. Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky.

Odborové a profesní svazy umělců se obrací na vládu prostřednictvím nové iniciativy Nenechme kulturu utichnout. Vyjádřili obavy z vládního návrhu zákona o veřejných kulturních institucích a rozpočtu na příští rok. Podle nich stát kulturu dostatečně finančně nepodporuje. Ministerstvo kultury říká, že jde o dlouhodobý problém. Na ohrožení kultury a otázky s tím spojené upozorňuje iniciativa happeningy.

Pražské arcibiskupství dostalo souhlas z Vatikánu, aby mohlo prodat středověkou Jindřišskou věž v Praze hlavnímu městu, řekl pražský arcibiskup Jan Graubner. Arcibiskupství podle něj čeká na další jednání pražského zastupitelstva, jestli prodej schválí. Arcibiskupství se podle Graubnera také rozhodlo prodat za 308 milionů korun hotel Clara Futura v Dolních Břežanech.

Česko má v kontextu Evropské unie velmi nízký podíl lidí s vysokoškolským vzděláním. Podle dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ho získalo necelých 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je v EU třetí nejnižší podíl. Relativně nižší počet absolventů je pouze v Itálii a Rumunsku. Celounijní průměr je 38 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Ministerstvo kultury stavbu Vědecké knihovny v Ostravě, takzvané Černé kostky, finančně nepodpoří. Původní příslib byl přitom 800 milionů korun. Chybějící peníze kraj zafinancuje ze svého rozpočtu, s pracemi by se mohlo začít příští rok na jaře. Rozpočet na stavbu Černé kostky je přes 2,5 miliardy korun.

V Akademii věd (AV) ČR se podle interního auditu její účetní uzávěrky za rok 2022 nehospodárně utrácely peníze ze státního rozpočtu. Kontroloři AV mimo jiné zjistili porušení rozpočtové kázně či zákona o zadávání veřejných zakázek, nedostatečnou kontrolu dotací nebo umělé navyšování nákladů na činnost ústavu. Uvedl to server Seznam Zprávy, který má audit k dispozici. Zjištěními se zabývá ministerstvo financí i ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová uvedla, že se mu bude věnovat i vedení ústavu.

Do roku 2033 je potřeba postavit 600 kilometrů dálnic, aby byla síť kompletní, řekl v pořadu Intervew ČT24 ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podotkl, že je to reálné a už je pro to nachystaný přehled financování. Dodal, že vše míří k tomu, aby se také už v příštím roce otevřelo více než 115 kilometrů nových dálničních úseků. V souvislosti se změnou silničního zákona zmínil, že se systém zjednodušuje a navíc v některých částech působí preventivně.

Policie v neděli zadržela bývalou skotskou premiérku Nicolu Sturgeonovou v souvislosti s probíhajícím vyšetřováním financování Skotské národní strany (SNP). Večer ji propustila bez obvinění. Informovala o tom BBC. Kvůli stejnému vyšetřování byl už na začátku dubna zadržen, vyslechnut a poté bez obvinění propuštěn i manžel bývalé předsedkyně SNP a skotské expremiérky Peter Murrell, který v březnu rezignoval na funkci výkonného ředitele SNP. Tehdy policisté prohledali rovněž dům Sturgeonové a sídlo strany v Edinburghu.

Francouzský odvolací soud potvrdil tříletý trest pro bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho za korupci a obchod s vlivem. Ze tří let je jeden rok nepodmíněný, ten si má bývalý státník odpykat pod dohledem elektronického náramku. Sarkozy se proti verdiktu ještě hodlá odvolat ke kasačnímu soudu, informovala francouzská média.