Útok Hamásu na Izrael

Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.

Šéf zpravodajské služby izraelské armády Aharon Haliva v pondělí podal rezignaci. S odkazem na prohlášení armády to uvedly agentury AP a AFP. Haliva už krátce po teroristickém útoku ze 7. října přijal odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit. V rezignačním dopise nyní uvedl, že zpravodajská jednotka nesplnila úkol, který jí byl svěřen. Vedení armády rezignaci přijalo, z funkce Haliva odejde, až bude jmenován jeho nástupce. Po 38 letech služby opustí i armádu.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

Izraelská armáda oznámila stažení většiny svých jednotek z jihu Pásma Gazy. Ministr obrany Joav Galant odpoledne uvedl, že vojáci se stáhli, aby se připravili na další operace. V Gaze pokračuje konflikt, který rozpoutala teroristická organizace Hamás svým útokem na Izrael před půlrokem. Izrael také v noci provedl vzdušné údery v údolí Bikáa na východě Libanonu proti pozicím další teroristické organizace Hizballáh. Zároveň Jeruzalém čelí opakovanému volání po míru.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Teroristické hnutí Hamás odmítlo nejnovější izraelsko-americký návrh na několikatýdenní příměří v Gaze. Jeho součástí má být i výměna zhruba čtyřiceti izraelských rukojmí za osm set palestinských vězňů, dále žádá také klid zbraní. Židovský stát v reakci na to stahuje své vyjednavače z Kataru. Kriticky reagoval i na pondělní krok USA, které nezablokovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci o trvalém příměří.

Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu. Text vyzývá k okamžitému příměří. Trvat má během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely, ačkoliv izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzýval USA k vetu. Po hlasování uvedl, že Spojené státy svým postojem poškodí válečné úsilí Izraele v boji proti Hamásu a zrušil cestu svých úředníků do Washingtonu. Hamás přijetí rezoluce uvítal.

V Pásmu Gazy probíhá rozsáhlá humanitární krize a podle představitelů Evropské unie v oblasti hrozí akutní hladomor. Hovoří o potřebě poskytovat místním civilistům pomoc. Izrael kvůli přístupu k obyvatelstvu Gazy čelí stupňující se kritice i od svého blízkého spojence, Spojených států amerických. Ministři zahraničí sedmadvacítky vůbec poprvé odsouhlasili sankce proti radikálním izraelským osadníkům ze Západního břehu. Další restrikce se dotknou i teroristického hnutí Hamás.

Izraelská armáda oznámila, že za poslední den zabila osmnáct bojovníků palestinského teroristického hnutí Hamás a pokračuje ve vojenských operacích ve středu Pásma Gazy i jižněji v Chán Júnisu. Palestinská média mezitím v neděli informovala o izraelském úderu na uprchlický tábor Dajr Balah ve středu Pásma Gazy, který zabil dvanáct lidí včetně dětí. Údaje znepřátelených stran nelze rychle nezávisle ověřit.

Palestinské zdroje tvrdí, že při izraelském útoku v Gaze zemřely desítky lidí čekající na humanitární pomoc. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy ovládané teroristickou skupinou Hamás tvrdí, že obětí je přes sto. Jeruzalém střelbu přiznal s tím, že způsobila smrt deseti lidí. Ostatní podle Izraele zemřeli při vzájemných násilnostech. Informace ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Incident znepokojil Spojené státy, řada dalších států ho ostře odsoudila. Mimořádně se kvůli němu schází i Rada bezpečnosti OSN.

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Izraelská armáda zahájila vojenskou operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Ta tvrdí, že podle zpravodajské služby na místě teroristické hnutí Hamás drželo lidi unesené 7. října z izraelského pohraničí. Ve čtvrtek ráno se objevily zprávy o vstupu vojáků do této nemocnice.

Jedna petice kritizuje vládu za bezvýhradnou podporu Izraele, druhá ji chválí. Podporovatel pochvalné petice, katolický kněz a etik Marek Orko Vácha v Událostech, komentářích zdůraznil, že její příznivce mrzí každý zmařený život. Biskup Václav Malý, který by chtěl uvolněnější postoj vlády, zdůraznil, že současný konflikt zavinil Hamás. To ale podle něj neznamená, že izraelská reakce je přiměřená.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) čelí nové kritice poté, co izraelská armáda oznámila objev velicího a počítačového centra Hamásu přímo pod ústředím organizace v Gaza City. Mezinárodní instituce, která je klíčová pro distribuci humanitární pomoci po celé Gaze, už teď čelí dvěma vyšetřováním, a to kvůli přímé účasti dvanácti jejích zaměstnanců na teroristických útocích ze 7. října. Řada západních zemí jí kvůli tomu zmrazila příspěvky.

Izrael by neměl začínat ofenzivu v Rafáhu, pokud nenabídne jasný plán na ochranu milionu uprchlíků, kteří se tam ukrývají, řekl americký prezident Joe Biden izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten už dříve v rozhovoru pro televizi ABC News řekl, že vítězství ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy je na dosah, a dodal, že ti, kteří Izrael odrazují od plánované pozemní ofenzivy v Rafáhu, prakticky říkají, ať válku prohraje.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Izrael, který nyní soustřeďuje hlavní část svých operací v Gaze na Rafáh, má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, shodli se americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Syrská armáda mezitím oznámila, že její protivzdušná obrana v sobotu v ranních hodinách sestřelila několik izraelských raket vyslaných na předměstí Damašku, některé další ale zřejmě zasáhly cíl a zabily nejméně tři osoby, informovaly světové agentury. Jde o druhý podobný útok za méně než 24 hodin. Izraelská armáda se k tomu tradičně nevyjadřuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky Hamásu ohledně příměří. Jediným řešením současného konfliktu je podle něj absolutní vítězství Izraele, které je prý na dosah. Teroristické hnutí Hamás přišlo s návrhem dlouhodobého klidu zbraní, příměří by podle něj trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.

Jedenatřicet z rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý vpodvečer podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Jeruzalém dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 lidí odvlečených loni v říjnu teroristy.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolává izraelskou velvyslankyni v Moskvě Simonu Halperinovou. Kreml podráždily její výroky ve víkendovém rozhovoru pro deník Kommersant. Ambasadorka židovského státu v něm mimo jiné kritizovala šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za zlehčování holocaustu a dala najevo i nespokojenost s ruskou vstřícností k teroristickému hnutí Hamás.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.