Útok Hamásu na Izrael strana 2 z 4

V Izraeli se uskutečnily první volby od začátku války s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Voliči vybírali městské zastupitele. V některých evakuovaných oblastech sousedících s Gazou a Libanonem se ale bude hlasovat až v listopadu. Podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka se nenaplnilo očekávání části izraelské politické scény, že volby budou referendem o straně Likud a současné vládě.

Izraelská armáda zahájila vojenskou operaci v Násirově nemocnici ve městě Chán Júnis, která je největší nemocnicí na jihu Pásma Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na izraelskou armádu. Ta tvrdí, že podle zpravodajské služby na místě teroristické hnutí Hamás drželo lidi unesené 7. října z izraelského pohraničí. Ve čtvrtek ráno se objevily zprávy o vstupu vojáků do této nemocnice.

Jedna petice kritizuje vládu za bezvýhradnou podporu Izraele, druhá ji chválí. Podporovatel pochvalné petice, katolický kněz a etik Marek Orko Vácha v Událostech, komentářích zdůraznil, že její příznivce mrzí každý zmařený život. Biskup Václav Malý, který by chtěl uvolněnější postoj vlády, zdůraznil, že současný konflikt zavinil Hamás. To ale podle něj neznamená, že izraelská reakce je přiměřená.

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) čelí nové kritice poté, co izraelská armáda oznámila objev velicího a počítačového centra Hamásu přímo pod ústředím organizace v Gaza City. Mezinárodní instituce, která je klíčová pro distribuci humanitární pomoci po celé Gaze, už teď čelí dvěma vyšetřováním, a to kvůli přímé účasti dvanácti jejích zaměstnanců na teroristických útocích ze 7. října. Řada západních zemí jí kvůli tomu zmrazila příspěvky.

Izrael by neměl začínat ofenzivu v Rafahu, pokud nenabídne jasný plán na ochranu milionu uprchlíků, kteří se tam ukrývají, řekl americký prezident Joe Biden izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Ten už dříve v rozhovoru pro televizi ABC News řekl, že vítězství ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy je na dosah, a dodal, že ti, kteří Izrael odrazují od plánované pozemní ofenzivy v Rafahu, prakticky říkají, ať válku prohraje.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem stále více promlouvá i do americké prezidentské kampaně. Bílý dům posílá poradce do arabských komunit v klíčových státech, jako je například Michigan. Bezpečnostní představitelé americké vlády tam přiznávají chyby prezidenta Joea Bidena v prvotním postupu a slibují změny v politice vůči Izraeli. Aby udrželi podporu muslimských a levicových voličů v listopadových volbách.

Izrael, který nyní soustřeďuje hlavní část svých operací v Gaze na Rafáh, má právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem, shodli se americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Syrská armáda mezitím oznámila, že její protivzdušná obrana v sobotu v ranních hodinách sestřelila několik izraelských raket vyslaných na předměstí Damašku, některé další ale zřejmě zasáhly cíl a zabily nejméně tři osoby, informovaly světové agentury. Jde o druhý podobný útok za méně než 24 hodin. Izraelská armáda se k tomu tradičně nevyjadřuje.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl požadavky Hamásu ohledně příměří. Jediným řešením současného konfliktu je podle něj absolutní vítězství Izraele, které je prý na dosah. Teroristické hnutí Hamás přišlo s návrhem dlouhodobého klidu zbraní, příměří by podle něj trvalo ve třech fázích celkem čtyři a půl měsíce a vedlo k úplnému ukončení války s Izraelem v Pásmu Gazy a ke stažení izraelských sil z toho území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.

Jedenatřicet z rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý vpodvečer podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Jeruzalém dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 lidí odvlečených loni v říjnu teroristy.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolává izraelskou velvyslankyni v Moskvě Simonu Halperinovou. Kreml podráždily její výroky ve víkendovém rozhovoru pro deník Kommersant. Ambasadorka židovského státu v něm mimo jiné kritizovala šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za zlehčování holocaustu a dala najevo i nespokojenost s ruskou vstřícností k teroristickému hnutí Hamás.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Válka s Hamásem nepříjemně dopadá i na turistický ruch v Izraeli. Hostů je násobně méně než v běžných časech. Silně to ovlivnilo i fungování Jeruzaléma, nejvyhledávanějšího místa v zemi. Problém mají obchodníci i průvodci, letecký provoz na telavivském letišti poklesl na polovinu.

Příbuzní rukojmí unesených teroristy z Hamásu stupňují tlak na vládu Izraele. Kritizují přísun pomoci do Gazy, a dokonce blokují humanitární konvoje. Potom, co armáda omezila přístup k hraničním přechodům, se přesunuli ke klíčovému přístavu Ašdod, který slouží jako překladiště pomoci pro Gazu. Humanitární náklad podle protestujících míří k těm, kdo si ho nezaslouží.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu. Napsal to server zpravodajské televize NBC News, podle něhož to ukazuje na vzrůstající neshody mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, která už se tak připravuje na čas po odchodu nynějšího šéfa izraelské vlády.

Při izraelském dronovém útoku byl podle libanonských zdrojů na předměstí Bejrútu zabit muž číslo dvě v hierarchii teroristické skupiny Hamás Sálih Arúrí. O útoku v Bejrútu a smrti vysoce postaveného člena Hamásu informovala také agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Zprávu krátce nato potvrdil i samotný Hamás. Podle jeho vůdce zemřeli dva další důležití velitelé.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Joavem Galantem jednal o postupném přechodu z fáze rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy do stadia cílenějších bojů o nižší intenzitě. Zdůraznil, že nemíní Tel Avivu diktovat podmínky či časový harmonogram této změny ve způsobu vedení války. Podle Galanta má izraelská armáda skutečně v plánu postupně přejít na novou fázi operací, která obyvatelům Gazy zřejmě umožní vrátit se nejprve na sever tohoto pobřežního pásu.

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Izraelská armáda v severní čtvrti města Gaza omylem zastřelila tři rukojmí, které špatně identifikovala jako hrozbu. Armáda hodlá incident důkladně vyšetřit. Podle prvních informací se trojici podařilo zřejmě uprchnout ze zajetí. Když je izraelští vojáci spatřili, byli prý muži do pasu nazí a mávali bílou vlajkou, vojáci na ně ale přesto údajně začali střílet. Před sídlem ministerstva obrany v Tel Avivu demonstrovaly po incidentu stovky lidí.

Izraelská armáda v severní čtvrti města Gaza omylem zastřelila tři rukojmí, které chybně identifikovala jako hrozbu. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) to v pátek uvedl armádní mluvčí Daniel Hagari. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení kondoloval rodinám a uvedl, že nad smrtí tří rukojmí truchlí.

Sexuální násilí je součástí válečných konfliktů. Poslední kapitolu k tomuto tématu napsali teroristé z Hamásu, kteří 7. října napadli izraelské vesnice a brutálně povraždili na 1200 lidí. Podle izraelských vyšetřovatelů byly právě sexuální útoky součástí strategie, ale Hamás to odmítá.