Útok Hamásu na Izrael strana 2 z 4

Jedenatřicet z rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý vpodvečer podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Jeruzalém dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 lidí odvlečených loni v říjnu teroristy.

Vpád teroristů Hamásu do Izraele a následné útoky jemenských hútíů na komerční plavidla v Rudém moři stočily pozornost světa k jednomu z velkých problémů Blízkého východu: agresivním islamistickým milicím, jejichž existenci umožňuje a zastřešuje regionální mocnost Írán. Jeho cílem je posílit svůj vliv v oblasti a „ideálně“ v ní zničit prozápadní síly v čele s USA a Izraelem. V posledních měsících aktivita těchto milic narůstá. I když se Teherán vyhýbá přímému přiznání odpovědnosti a pravděpodobně nestojí o otevřenou válku, podle expertů můžou jeho snahy právě k ní nakonec vést.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolává izraelskou velvyslankyni v Moskvě Simonu Halperinovou. Kreml podráždily její výroky ve víkendovém rozhovoru pro deník Kommersant. Ambasadorka židovského státu v něm mimo jiné kritizovala šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova za zlehčování holocaustu a dala najevo i nespokojenost s ruskou vstřícností k teroristickému hnutí Hamás.

Tisíce lidí vyšly v sobotu večer do ulic Tel Avivu, Jeruzaléma a dalších izraelských měst demonstrovat proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a jeho vládě, kterou viní, že nedělá dost pro propuštění rukojmí držených teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Informoval o tom deník Ha'arec. Server The Times of Israel (ToI) také uvedl, že řečníci v Tel Avivu na demonstraci byli tentokrát mnohem kritičtější vůči vládě.

Válka s Hamásem nepříjemně dopadá i na turistický ruch v Izraeli. Hostů je násobně méně než v běžných časech. Silně to ovlivnilo i fungování Jeruzaléma, nejvyhledávanějšího místa v zemi. Problém mají obchodníci i průvodci, letecký provoz na telavivském letišti poklesl na polovinu.

Příbuzní rukojmí unesených teroristy z Hamásu stupňují tlak na vládu Izraele. Kritizují přísun pomoci do Gazy, a dokonce blokují humanitární konvoje. Potom, co armáda omezila přístup k hraničním přechodům, se přesunuli ke klíčovému přístavu Ašdod, který slouží jako překladiště pomoci pro Gazu. Humanitární náklad podle protestujících míří k těm, kdo si ho nezaslouží.

Americká podpora Ukrajiny může být důležitá nejen proto, aby se země byla schopná ubránit Rusku, píše ve svém sloupku pro Foreign Affairs ředitel CIA William Burns. Když západní mocnosti podpoří bránící se stát, mohou ukázat Číně, že jejich globální vliv nepolevuje. Burns apeluje také na uklidnění bojů v Pásmu Gazy.

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl americký návrh, který počítá s normalizací vztahů Izraele se Saúdskou Arábií výměnou za postupné směřování ke vzniku palestinského státu. Napsal to server zpravodajské televize NBC News, podle něhož to ukazuje na vzrůstající neshody mezi Netanjahuem a administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, která už se tak připravuje na čas po odchodu nynějšího šéfa izraelské vlády.

Při izraelském dronovém útoku byl podle libanonských zdrojů na předměstí Bejrútu zabit muž číslo dvě v hierarchii teroristické skupiny Hamás Sálih Arúrí. O útoku v Bejrútu a smrti vysoce postaveného člena Hamásu informovala také agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Zprávu krátce nato potvrdil i samotný Hamás. Podle jeho vůdce zemřeli dva další důležití velitelé.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se svým izraelským protějškem Joavem Galantem jednal o postupném přechodu z fáze rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy do stadia cílenějších bojů o nižší intenzitě. Zdůraznil, že nemíní Tel Avivu diktovat podmínky či časový harmonogram této změny ve způsobu vedení války. Podle Galanta má izraelská armáda skutečně v plánu postupně přejít na novou fázi operací, která obyvatelům Gazy zřejmě umožní vrátit se nejprve na sever tohoto pobřežního pásu.

Izraelský přechod Kerem Šalom se v neděli poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Zpřístupnění přechodu agentuře potvrdily i egyptské zdroje. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, což po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.

Izraelská armáda v severní čtvrti města Gaza omylem zastřelila tři rukojmí, které špatně identifikovala jako hrozbu. Armáda hodlá incident důkladně vyšetřit. Podle prvních informací se trojici podařilo zřejmě uprchnout ze zajetí. Když je izraelští vojáci spatřili, byli prý muži do pasu nazí a mávali bílou vlajkou, vojáci na ně ale přesto údajně začali střílet. Před sídlem ministerstva obrany v Tel Avivu demonstrovaly po incidentu stovky lidí.

Izraelská armáda v severní čtvrti města Gaza omylem zastřelila tři rukojmí, které chybně identifikovala jako hrozbu. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) to v pátek uvedl armádní mluvčí Daniel Hagari. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení kondoloval rodinám a uvedl, že nad smrtí tří rukojmí truchlí.

Sexuální násilí je součástí válečných konfliktů. Poslední kapitolu k tomuto tématu napsali teroristé z Hamásu, kteří 7. října napadli izraelské vesnice a brutálně povraždili na 1200 lidí. Podle izraelských vyšetřovatelů byly právě sexuální útoky součástí strategie, ale Hamás to odmítá.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Izraelské obranné síly (IDF) prohlásily, že v noci na pondělí provedly v Pásmu Gazy zhruba dvě stě úderů na infrastrukturu palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelská armáda v pondělí také přeskupila své síly do jižní části Pásma Gazy. Na úrovni města Chán Júnis svědci viděli desítky izraelských tanků i vojenských vozidel. Pokud Izrael nezmění svou taktiku, budou podle Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií, kvůli velké koncentraci obyvatel obrovské ztráty na civilních životech.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izraelci se po útoku Hamásu postupně vracejí do svých domovů u hranic s Gazou – někteří z nich ovšem nemají kam. V kibucech nalézají vypálené domy a ve vzpomínkách znovu prožívají hrůzy 7. října. Řadě z nich navíc teroristé povraždili příbuzné. Obnova kibuců bude nákladná, pomoc slíbilo třeba Německo. Do zničených domovů se vracejí během příměří i palestinští civilisté v Pásmu Gazy.

Dvanáct rukojmí propuštěných Hamásem je na cestě z Pásma Gazy do Izraele, uvedla v úterý večer izraelská armáda s odkazem na Červený kříž. Jde o deset Izraelek a dva občany Thajska. Izrael poté propustil 30 palestinských vězňů. Katar v úterý oznámil, že příměří bude trvat do čtvrtečního rána, zároveň usiluje o další prodloužení. Server The Times of Israel mezitím píše o prvním vážném porušení klidu zbraní.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Teroristické palestinské hnutí Hamás v neděli propustilo další skupinu rukojmí zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince. Jeruzalém na oplátku propustil z věznic trojnásobný počet Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé od vypuknutí konfliktu navštívil Pásmo Gazy. Je prý otevřený jednání o prodloužení příměří, Hamás ale musí pokračovat v propouštění rukojmí.