Útok Hamásu na Izrael strana 3 z 4

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Izraelské obranné síly (IDF) prohlásily, že v noci na pondělí provedly v Pásmu Gazy zhruba dvě stě úderů na infrastrukturu palestinského teroristického hnutí Hamás. Izraelská armáda v pondělí také přeskupila své síly do jižní části Pásma Gazy. Na úrovni města Chán Júnis svědci viděli desítky izraelských tanků i vojenských vozidel. Pokud Izrael nezmění svou taktiku, budou podle Ireny Kalhousové, ředitelky Herzlova centra izraelských studií, kvůli velké koncentraci obyvatel obrovské ztráty na civilních životech.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izraelci se po útoku Hamásu postupně vracejí do svých domovů u hranic s Gazou – někteří z nich ovšem nemají kam. V kibucech nalézají vypálené domy a ve vzpomínkách znovu prožívají hrůzy 7. října. Řadě z nich navíc teroristé povraždili příbuzné. Obnova kibuců bude nákladná, pomoc slíbilo třeba Německo. Do zničených domovů se vracejí během příměří i palestinští civilisté v Pásmu Gazy.

Dvanáct rukojmí propuštěných Hamásem je na cestě z Pásma Gazy do Izraele, uvedla v úterý večer izraelská armáda s odkazem na Červený kříž. Jde o deset Izraelek a dva občany Thajska. Izrael poté propustil 30 palestinských vězňů. Katar v úterý oznámil, že příměří bude trvat do čtvrtečního rána, zároveň usiluje o další prodloužení. Server The Times of Israel mezitím píše o prvním vážném porušení klidu zbraní.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Teroristické palestinské hnutí Hamás v neděli propustilo další skupinu rukojmí zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince. Jeruzalém na oplátku propustil z věznic trojnásobný počet Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé od vypuknutí konfliktu navštívil Pásmo Gazy. Je prý otevřený jednání o prodloužení příměří, Hamás ale musí pokračovat v propouštění rukojmí.

Ozbrojené křídlo teroristického hnutí Hamás propustilo třináct izraelských rukojmí a čtyři unesené cizince, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění na izraelském území. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění devětatřiceti palestinských vězňů – žen a mladistvých.

Izrael a Hamás podle listu The Washington Post (WP) dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmí. Boje by měly být přerušeny na nejméně pět dnů a propuštěno má být postupně padesát nebo více rukojmí. Předběžnou dohodu měly pomoct zprostředkovat Spojené státy a Katar, údajně počítá také s navýšením humanitární pomoci pro Palestince. Katarský premiér tvrdí, že úsilí o propuštění rukojmí pokračuje a šance na dohodu vzrostla. Bílý dům uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím není na světě, ale tvrdě se na ní pracuje. Podle izraelského velvyslance v USA Michaela Herzoga by dohoda mohla být oznámena v příštích dnech.

V centru americké metropole se v úterý shromáždili lidé, aby vyjádřili solidaritu Izraelcům ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Cílem manifestace také bylo odsoudit antisemitismus. Lidé podle agentury AP mimo jiné vykřikli „nikdy více“ v odkaze na holocaust a útok Hamásu ze 7. října. Akci doprovodila silná bezpečnostní opatření.

Teroristé z Hamásu ztratili kontrolu nad severní částí Pásma Gazy, prohlásil mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Informaci nelze nezávisle ověřit. Z regionu se ve středu přesunulo na jih dalších padesát tisíc civilních obyvatel, z blíže neupřesněných důvodů byl však v průběhu dne uzavřen přechod Rafáh, vedoucí do Egypta. Podle zdroje agentury AFP jednají obě strany konfliktu skrze prostředníka o propuštění dvanácti rukojmí, které drží teroristické hnutí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to však označil za „fámy“.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Jedinou konstantou všech proměnných současného konfliktu na Blízkém východě je to, že Hamás chtěl válku. Brutální útok teroristů z Hamásu měl mimo jiné šokovat, zranit a mrzačit Izraelce, míní blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek, který o svých zkušenostech mluvil v Interview ČT24. V samotném Izraeli podle něj došlo za uplynulý měsíc k obrovským změnám.

K útoku teroristů z Hamásu na Izrael došlo před měsícem a vyšetřování brutálního vpádu členů teroristického hnutí stále probíhá. Forenzní týmy pátrají nejen po ostatcích obětí, ale i stopách a identitách odvlečených rukojmí. Ze střípků důkazů a svědectví se snaží zjistit, co se stalo. Své hrůzné zážitky popsala i Laura Kadar Blajmanová, přeživší z hudebního festivalu Supernova.

Po útoku teroristů Hamásu na Izrael roste napětí na okupovaném Západním břehu Jordánu. Vedle sebe tam žijí Palestinci a židovští osadníci, z nichž někteří svá obydlí postavili nelegálně. Po teroristickém ataku v oblasti přibývá násilí. Organizace spojených národů zaznamenává průměrně sedm útoků na Palestince denně.

Nad Pásmem Gazy létají americké bezpilotní letouny, které armáda Spojených států nasadila ve snaze pomoci najít a osvobodit rukojmí zadržované palestinským teroristickým hnutím Hamás. Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek v Tel Avivu zopakoval, že Izrael má právo na obranu, ale že je také důležité, jakým způsobem to dělá. Podle Blinkena je nutné myslet na civilisty, kteří se ocitli v křížové palbě, informovala BBC po společném brífinku šéfa americké diplomacie s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem. Ten uvedl, že Izrael dodržuje mezinárodní právo a civilisty před svým bombardováním předem varuje.

Izraelská výzvědná služba Šin bet, která se stará o vnitřní bezpečnost, varuje vládu v Jeruzalémě před možnou explozí násilí na Západním břehu. Zpravodajci tam s obavami monitorují rostoucí počet incidentů mezi židovskými osadníky a palestinským obyvatelstvem.

Mezi mrtvými po útoku teroristů z palestinské teroristické organizace Hamás jsou také Beduíni. Arabská menšina, které Jeruzalém podle jejích členů nevěnuje příliš pozornosti a ochrany, žije v oblasti u Pásma Gazy. Říjnový útok tak mnozí z nich zažili osobně, na jiné dopadl ztrátou blízkých. Mezi Beduíny jsou také hrdinové, kteří při pomoci druhým neváhali nasadit svůj život.

Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) hlasem Izraele v Evropě. Řekl to ve středu na shromáždění na podporu Izraele na Staroměstském náměstí v Praze. Na akci pořádané Federací židovských obcí se po 16. hodině sešly stovky lidí. Shromáždění má podle federace vyjádřit solidaritu s Izraelci po říjnovém útoku palestinského teroristického hnutí Hamás a také upozornit na celosvětový nárůst antisemitismu. O něco později se na Václavském náměstí sešli také podporovatelé Palestiny.

Ve Francii v sobotu vrcholí mistrovství světa v ragby. Pro zemi se jedná o „zatěžkávací zkoušku“ před letními olympijskými hrami, které se v příštím roce budou konat v Paříži. I kvůli napětí na Blízkém východě mistrovství provázela mimořádná bezpečnostní opatření.