Teroristé z Hamásu propustili další rukojmí. Netanjahu připustil jednání o prodloužení příměří

Teroristické palestinské hnutí Hamás v neděli propustilo další skupinu rukojmí zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince. Jeruzalém na oplátku propustil z věznic trojnásobný počet Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé od vypuknutí konfliktu navštívil Pásmo Gazy. Je prý otevřený jednání o prodloužení příměří, Hamás ale musí pokračovat v propouštění rukojmí.

Netanjahu navštívil izraelské vojáky na severu palestinské oblasti, píše server Times of Israel. „Vynakládáme veškeré úsilí, abychom dostali zpět naše rukojmí, a nakonec je vrátíme všechna,“ prohlásil premiér na videu zveřejněném jeho úřadem, na kterém je šéf vlády vidět v ochranné vestě a přilbě obklopen izraelskými vojáky.

„V této válce máme tři cíle: zlikvidovat Hamás, dostat zpět všechna naše rukojmí a zajistit, aby se Gaza opět nestala hrozbou pro Stát Izrael,“ uvedl dále Netanjahu. „Budeme pokračovat až do konce, až do vítězství. Nic nás nezastaví a jsme přesvědčeni, že máme moc, sílu, vůli a odhodlání dosáhnout všech válečných cílů, a také toho dosáhneme,“ dodal.

Podle jeho úřadu premiér při své cestě navštívil jeden z tunelů, které Hamás vybudoval v podzemí Pásma Gazy. Do palestinské oblasti Netanjahua doprovodili někteří izraelští činitelé včetně šéfa jeho kanceláře Cachiho Bravermana nebo vojenského tajemníka Aviho Gila, píše Times of Israel.

Nahrávám video
Události: Hamás propustil další skupinu rukojmí
Zdroj: ČT24

Zástupci Hamásu uvedli, že Červenému kříži v neděli předali 13 Izraelců, tři Thajce a jednoho Rusa, napsala agentura Reuters. Drobný rozdíl v počtech propuštěných zajatců vysvětlují izraelská média tím, že ruský občan má dvojí občanství, a proto jej lze považovat i za Izraelce.

Podle Hagariho 13 osvobozených rukojmí převezli pracovníci Červeného kříže přes hraniční přechod Rafáh do Egypta a dále do Izraele, kde už si je převzala armáda. Jeden člověk ve vážném stavu byl ihned letecky přepraven do nemocnice. Druhá skupina čtyř propuštěných rukojmí cestuje odděleně.

Na svobodu se v neděli dostala i čtyřletá izraelská dívka Abigail Edanová, která má rovněž americké občanství. Informaci potvrdil americký prezident Joe Biden. Oba její rodiče ozbrojenci Hamásu zavraždili. „To, co vytrpěla, je nemyslitelné,“ okomentoval Biden.

Deník The Times of Israel zveřejnil výčet propuštěných Izraelců, mezi nimiž je podle něj devět dětí a čtyři ženy. Velká část byla zajata v kibucech Nahal Oz a Kfar Aza, a to včetně čtyřiaosmdesátileté Almy Avrahamové. Právě ona je podle izraelských médií osobou, která byla kvůli špatnému zdravotnímu stavu ihned převezena do nemocnice.

Odděleně od skupiny Izraelců Červený kříž přes hranice převezl tři Thajce a pětadvacetiletého muže s ruským a izraelským občanstvím, kterého odvlekl Hamás do Pásma Gazy z hudebního festivalu Supernova, na kterém palestinští ozbrojenci povraždili 7. října přes 360 lidí. Hamás uvedl, že ruského občana propustil, aby ocenil pozici, kterou Moskva zaujala ke konfliktu v Pásmu Gazy.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že mezi propuštěnými jsou i dvě děti, které mají kromě izraelského také maďarské občanství.

Sobotní výměnu provázelo zdržení

Po dlouhých hodinách čekání teroristé nakonec v sobotu propustili druhou skupinu rukojmí. V noci dorazilo do vlasti třináct izraelských žen a dětí, někteří z nich mají i německé občanství. Na svobodu se dostali také čtyři thajští občané.

Část propuštěných byla převezena do nemocnic. Jedenadvacetiletá Maja Regevová potřebovala naléhavou lékařskou péči. Ředitel lékařského centra Soroka v neděli ráno uvedl, že Regevová podstoupí řadu operací, ale očekává se, že se plně zotaví.

Ozbrojenci unesli mladou ženu 7. října z hudebního festivalu v jižním Izraeli. Povahu jejích zranění média neupřesnila, na sociálních sítích jsou ale záběry, na nichž po útoku na festival volá svému otci a říká, že byla postřelena. Na videu zachycujícím okamžiky propuštění jde o berlích a má podle všeho poraněnou levou nohu.

Maja Regevová
Zdroj: Reuters/Hostages and Missing Families Forum

Mladá Izraelka je první propuštěnou rukojmí, které se ozbrojenci zmocnili na hudebním festivalu, kde povraždili přes 360 lidí. Festival u kibucu Reim se tak stal místem nejhoršího krveprolití ze 7. října. V zajetí únosců nadále zůstává o tři roky mladší bratr Regevové.

Mezi propuštěnými byla třeba i devítiletá Emily Handová, která byla 7. října teroristy unesena z domu své kamarádky. O několik dní později její otec dostal zprávu, že při útoku Hamásu zemřela. Když se později dozvěděl, že jeho dcera žije a teroristé ji drží v Gaze, začal bojovat za její propuštění. 

Hamás sobotní předání pozdržel kvůli sporu o humanitární pomoc. Nicméně do Pásma Gazy se od pátku dle Izraele dostalo dvě stě kamionů s pomocí. Nejméně čtvrtina jich mířila na sever. Izrael v neděli prohlásil, že kamiony brzdí teroristé. 

Desítky odsouzených Palestinců na svobodě

Izrael v rámci dohody s Hamásem v sobotu propustil 33 mladistvých Palestinců a šest palestinských žen. Na okupovaném Západním břehu je podle agentury AP přivítaly stovky lidí, kteří skandovali „bůh je velký“. Řada lidí v davu měla vlajky teroristického Hamásu.

Propouštění rukojmí a vězňů je součástí dohody o čtyřdenním přerušení bojů v Gaze mezi Izraelem a Hamásem, která platí od pátku. Ten den se dostalo na svobodu 24 rukojmí, z toho 13 Izraelců, kteří se úspěšně zotavují. Ani jeden z nich zatím nepopisoval, že by je Hamás v zajetí fyzicky týral, o svých zkušenostech ale zatím řekli veřejnosti jen málo. V nemocnicích je navštěvují rodiny a přátelé.

Nahrávám video
Generál Macko: Dohodu mezi Izraelem a Hamásem je obtížné striktně dodržet
Zdroj: ČT24

Debaty o prodloužení příměří

Hamás podle agentury Reuters v nedělním prohlášení oznámil, že příměří je ochoten prodloužit za předpokladu, že se zvýší počet propuštěných palestinských vězňů. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaný zdroj z Hamásu uvedla, že hnutí uvažuje o prodloužení klidu zbraní o dva až čtyři dny a že chce umožnit propuštění dalších dvacet až čtyřicet rukojmí zajatých při útoku na Izrael.

O možném prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem, které platí od pátku, v neděli mluvil také Netanjahu s americký prezidentem Joem Bidenem. Netanjahu řekl, že dohodě o prodloužení příměří je otevřený, pokud by teroristé každý den propustili dalších deset rukojmí. Izraelský premiér ale upozornil, že jakmile příměří skončí, pozemní operace země obnoví „v plné síle“.

O požadavku na propuštění všech rukojmí hovořila i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová. „Bylo by dobré, užitečné a nezbytné, aby bylo příměří z tohoto důvodu prodlouženo,“ sdělila stanici BFM TV.

„Pokud pro Izrael platí rovnice, že každý den příměří navíc přinese propuštění přes deset rukojmí, která se setkají se svými rodinami, tak je plus minus uspokojivá,“ okomentoval blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. „Je tu ale problém – za nějakou dobu nastane situace, kdy se budou propouštět i lidé jiní než teď. Třeba muži středního věku a zajatí vojáci. Ta rovnice pak bude jiná. Z izraelských věznic pak nebudou vycházet ženy a děti, ale skuteční teroristé,“ upozornil.

Borek také připomněl, že každý den příměří navíc znamená více času pro Hamás, aby obnovil svou vojenskou kapacitu. „Pro Izrael pak může být složitější obnovit vojenské akce,“ podotkl.

Příspěvek irského premiéra vyvolal v Izraeli rozhořčení

V Izraeli vyvolal o víkendu rozhořčení příspěvek irského premiéra Lea Varadkara na sociální síti X, v němž vyjádřil radost z propuštění devítileté dívky unesené hnutím Hamás. „Tohle je den obrovské radosti a úlevy pro Emily Handovou a její rodinu. Nevinné dítě, které se ztratilo a nyní se našlo a vrátilo, a my si díky tomu můžeme oddechnout. Naše modlitby byly vyslyšeny,“ napsal irský premiér.

Šéf izraelské diplomacie Eli Kohen považuje takové označení pro dítě unesené a šest týdnů vězněné radikály za nemístné zlehčování. Kvůli příspěvku si dokonce předvolal irskou velvyslankyni.

Hamás má celkem propustit 50 rukojmí a Izrael 150 vězněných Palestinců. Při říjnovém útoku Hamásu bylo zavražděno na 1200 lidí, Izrael pak v reakci na něj masivně útočil na Gazu. Palestinské úřady v Gaze ovládané teroristickým Hamásem tvrdí, že zemřelo na 15 tisíc lidí. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Teroristé přiznali úmrtí vlivného velitele

Hamás v neděli oznámil, že během bojů byl zabit jeden z jeho vrchních velitelů Ahmad Ghandúr. Podle agentury AP se jedná o nejvýše postaveného člena skupiny, o němž je známo, že byl zabit v současné válce.

List The Times of Israel napsal, že Hamás na sociální síti Telegram potvrdil úmrtí celkem čtyř velitelů během „dřívějších bojů“. 

Ghandúr byl vysoce postaveným členem ozbrojeného křídla skupiny a vrchním velitelem Hamásu v severní části Pásma Gazy. Podle neziskové organizace Counter Extremism Project, která působí ve Washingtonu, přežil nejméně tři izraelské pokusy o zabití od roku 2002.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 3 mminutami

Zrušení Senátu či omezení opozice. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 1 hhodinou

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných deset lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných deset lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
před 2 hhodinami

Zelenskyj tvrdí, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že na něj americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze na Ukrajinu, která v otevřené formě trvá už téměř čtyři roky. Zelenskyj v rozhovoru pro web Axios zopakoval, že jakýkoliv plán, který by vyžadoval, aby se Ukrajina vzdala dosud neokupovaného území v Donbasu, by Ukrajinci odmítli v referendu.
před 4 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 7 hhodinami

Kvůli násilné smrti aktivisty v Lyonu nechala prokuratura zadržet devět lidí

Prokuratura v Lyonu nechala kvůli napadení a smrti třiadvacetiletého krajně pravicového aktivisty Quentina Deranquea zadržet devět lidí, napsala agentura AFP. Mezi zadrženými je i Jacques-Elie Favrot, který je asistentem poslance krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Raphaëla Arnaulta. Favrot ale již dříve odmítl, že by nesl nějaký podíl viny na smrti muže.
před 8 hhodinami

USA a Írán v Ženevě dosáhly shody na hlavních principech, řekl Arakčí

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ukrajinskou výpravu při nástupu na Hrách vedla Ruska. Protest proti válce, říká

Za hlasitého aplausu uvedla na zahájení olympijských her ukrajinskou výpravu architektka Anastasia Kučerovová. Narodila se přitom v Rusku. Nyní žije v Miláně a pochodem s transparentem s názvem napadené země symbolicky vyjádřila nesouhlas s téměř čtyři roky trvající válkou, kterou vede její vlast. Tím se stala vzhledem k nucené absenci ruských sportovců pod neutrální vlajkou patrně jedinou Ruskou, která se letošního ceremoniálu mohla účastnit.
před 9 hhodinami
Načítání...