K útoku teroristů z Hamásu na Izrael došlo před měsícem a vyšetřování brutálního vpádu členů teroristického hnutí stále probíhá. Forenzní týmy pátrají nejen po ostatcích obětí, ale i stopách a identitách odvlečených rukojmí. Ze střípků důkazů a svědectví se snaží zjistit, co se stalo. Své hrůzné zážitky popsala i Laura Kadar Blajmanová, přeživší z hudebního festivalu Supernova.
Když na festival vrthli teroristé, skryla se společně s manželem a dalšími v karavanu. „Všimli si, že jsou v karavanu lidé. Můj muž rozumí arabsky a slyšel je, jak volají: ,Jsou tu živí lidé, pojďte sem,‘“ vypráví Blajmanová.
Její manžel poté několik hodin držel dveře. Přestože se je teroristé snažili rozbít kladivem a dovnitř i stříleli. „Rozloučili jsme se a já se modlila, abych zemřela. Raději bych byla rychle mrtvá, než skončila jako rukojmí v Gaze,“ přiznala Laura v emocích.
Lidem uvnitř karavanu se nakonec podařilo přežít. Další zničená auta na vrakovišti v Netivotu ale svědčí o tom, že stovky jiných lidí tolik štěstí neměly.
Vraky v současnosti prohlížejí dobrovolníci, kteří hledají i ty nejmenší zbytky těl. Židovská víra totiž požaduje, aby se každá část těla dočkala pohřbu.
Forenzní technici zase pátrají po osudech a identitách lidí, kteří v autech na festival přijeli. „Když je tu někdo, o kom nevíme, co se mu stalo, jestli ho zabili nebo unesli, snažíme se zjistit, které auto bylo jeho. Celé ho prohledáme, i když nenajdeme žádné ostatky, abychom se pokusili to nějak uzavřít,“ vysvětluje poručík izraelské armády Avi.
Menší věci se shromažďují ve skladišti. Jak předměty, které zůstaly v autech, tak sesbírané na polích a kolem cest. Část z nich mohou přinést užitečné stopy. „Máme tu hodně předmětů, které můžeme identifikovat, protože mají čísla nebo je na nich identita majitele. Nebo jsou z auta, které můžeme ztotožnit podle značky,“ doplnila vedoucí policejního logistického centra Yael Richertová.
Pátrání může trvat měsíce
Přestože pátrání zřejmě neodhalí vše z osudů obětí, vyšetřovatelé jsou odhodlaní zjistit co nejvíc i za předpokladu, že to bude trvat měsíce. Blajmanová tvrdí, že jí návrat a oživení vzpomínek klid nepřinesly. „Myslela jsem si, že časem to bude jednodušší, ale není. S každým dnem mi mrtví přátelé chybí víc,“ dodala.
Myšlenky a naděje upíná alespoň k přátelům, o kterých ví, že útok teroristů přežili. A doufá, že ze zajetí Hamásu vyváznou živí.
