Noa Argamaniová byla unesená teroristy z Hamásu při útocích ze 7. října 2023. Osvobození se dočkala letos v červnu při zásahu izraelských bezpečnostních sil v Gaze. Po devíti měsících v zajetí se rozhodla poprvé promluvit na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí džihádistů. Síla příběhu šestadvacetileté izraelské dívky je mimo jiné i v tom, že poté, co se dostala na svobodu, se ještě stihla rozloučit se svou matkou umírající na rakovinu.
„Svět nevidí, co s námi teroristé dělají.“ Osvobozená rukojmí promluvila na setkání G7
Noa Argamaniová byla se svým přítelem Avinatanem Orem unesena ráno sedmého října na hudebním festivalu Supernova nedaleko hranice s Gazou. „Přišli jsme na festival míru a lásky, abychom prostě slavili. A pak jsme uslyšeli raketu. Bohužel je ale raketa něco, co je v Izraeli opravdu běžné. Takže jsme si nemysleli, že se něco může stát,“ zavzpomínala na osudný den.
Studentka Ben Gurionovy univerzity byla jednou z více než dvou set lidí zavlečených do Gazy. A až do svého osvobození izraelskými bezpečnostními silami strávila celkem 245 dní a nocí uvězněná v tunelech a skrýších Hamásu.
„Každou noc jsem usínala a říkala si, že tohle může být poslední noc mého života, až do okamžiku, než jsem byla zachráněna,“ popsala tragickou zkušenost Argamaniová.
O své prožitky a pocity se veřejně podělila vůbec poprvé. A to v Japonsku na setkání představitelů zemí G7, kam přijela poprosit o podporu při osvobození těch, kdo zůstávají v zajetí Hamásu. Podle odhadů může být přeživších ještě necelá stovka včetně jejího přítele Avinatana.
S matkou se stihla rozloučit
„Je opravdu smutné, že celý svět ví, co dělá (izraelská) armáda v Gaze, ale nevidí, co dělají teroristé s námi,“ apelovala na mezinárodní společenství. „Měla jsem tržné rány, byla jsem zbitá po celém těle. Nikdo mě nepřišel navštívit, nikdo za mnou nepřišel, nikdo mi nepřišel poskytnout lékařskou pomoc,“ řekla. Později zdůraznila, že její zranění nezpůsobil Hamás, ale utrpěla je při zásahu budovy izraelskou armádou.
Pomoc pro Argamaniovou i další tři izraelské zajatce přišla 11. června při pečlivě naplánované osvobozovací operaci v Gaze. Pro Nou, ale i její matku doslova na poslední chvíli. Liora Argamaniová, která v těžkých bolestech procházela terminálním stádiem rakoviny, čekala na návrat své dcery.
„Navzdory všem předpokladům jsem měla tu čest být s tebou v tvých posledních chvílích. Mluvit s tebou, smát se a slyšet i tvoje poslední slova. Děkuji, že jsi zůstala silná a držela ses celou tu dobu, abych tě mohla ještě alespoň jednou vidět,“ zavzpomínala na zesnulou matku na jejím pohřbu Noa Argamaniová.
V současném konfliktu Izraele s Hamásem jde doslova o malý zázrak, po kterém neustále volají a za který se stále modlí tisíce příbuzných, přátel a podporovatelů zbývajících rukojmí.