Kolumbijská univerzita v pondělí kvůli demonstracím zavedla distanční výuku a na nedalekých kampusech Yale a Newyorské univerzity policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce v Pásmu Gazy. Prestižní americké univerzity se od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás potýkají s nárůstem antisemitismu i protiislámských nálad.
Policie zatýkala propalestinské demonstranty na amerických univerzitách
Britský deník The Guardian v úterý napsal, že na Kolumbijské univerzitě proti zatýkání na kampusu stávkovaly „stovky zaměstnanců školy“ i vyučující. Rektorka Nemat Shafiková v pondělním prohlášení uvedla, že policii na kampus připustila kvůli případům „zastrašujícího a obtěžujícího chování“ ze strany protestujících.
Na Kolumbijské univerzitě policie zatkla přes stovku propalestinských demonstrujících už minulý týden. „Vzniklé napětí využívají a zesilují jedinci, kteří nemají žádné vazby na Kolumbijskou univerzitu. Přicházejí na akademickou půdu kvůli prosazování vlastních zájmů,“ řekla rektorka Shafiková.
„Rozhodnutí rektorky poslat pořádkovou policii na pokojné demonstranty v našem kampusu bylo bezprecedentní, neopodstatněné, nepřiměřené, rozdělující a nebezpečné!“ míní profesor z Kolumbijské univerzity Christopher Brown.
Na kampusu Kolumbijské univerzity na severu newyorského Manhattanu minulý týden vznikl tábor s několika desítkami stanů, na jeden z nich studenti pověsili nápis „Osvobozená zóna“ a před ním vztyčili transparent „Tábor solidarity s Gazou“. Protestní tábořiště policisté rozbourali při první vlně zatýkání minulý týden, nyní však podle amerických médií tábor vznikl znovu, stejně jako na dalších prestižních školách – Kalifornské univerzitě v Berkeley, Michiganské univerzitě nebo na Massachusettském technologickém institutu (MIT).
Reakce židovských studentů
Jeden z rabínů blízkých Kolumbijské univerzitě údajně kontaktoval kolem tří set židovských studentů a doporučil jim, aby se vyhýbali kampusu, dokud se situace „dramaticky nezlepší“, napsal server BBC. Členové protestních hnutí nicméně ve svých veřejných prohlášeních argumentují, že jejich kritika cílí výhradně na stát Izrael, nikoliv na širší židovskou komunitu.
„Studenti židovského původu se bojí chodit na přednášky. To je v USA v roce 2024 naprosto ohromující a příšerné,“ prohlásil sponzor Kolumbijské univerzity Robert Kraft.
„Protesty poštvaly studenty proti sobě. Propalestinští studenti požadují, aby škola odsoudila izraelskou invazi do Gazy a zpřetrhala vazby se společnostmi, které prodávají Izraeli zbraně. Naproti tomu židovští studenti říkají, že kritika Izraele se zvrhla v antisemitismus, oni se kvůli tomu necítí bezpečně a poukazují na to, že Hamás stále drží rukojmí, která unesl (při teroristických útocích) loni v říjnu,“ uvedla agentura AP.
Podle policie zatím mezi skupinami propalestinských a proizraelských protestujících na univerzitách k fyzickému násilí nedošlo. Tvrdí, že názorové střety nejčastěji končily nadávkami z obou stran.
Současná situace může uškodit Bidenovi, soudí novinář
Novinář Eduard Freisler připomněl v pořadu Události, komentáře, že americké univerzity jsou už od 60. let minulého století velmi výbušné a politicky aktivní. Odhaduje, že současná situace může uškodit prezidentovi Joeovi Bidenovi v letošních prezidentských volbách, protože je to on, kdo posílá Izraeli peníze a vyjadřuje mu podporu.
„U mladých voličů mu to škodí,“ řekl novinář s tím, že když nepřijdou američtí Arabové k volbám, může to například při volbách ve státě Michigan vést k jeho prohře a tím i k celkovému vítězství Donalda Trumpa.