Kandidatura

Prezident Petr Pavel v pátečním rozhovoru pro Českou televizi nevyloučil, že se za necelé čtyři roky pokusí ve volbách obhájit svůj mandát. Ředitel odboru vnitřní politiky Hradu Tomáš Lebeda v pondělním Interview ČT24 uvedl, že by další působení Pavla bylo pro Česko přínos. Podotkl, že prezident usiluje o hodnotově orientovanou politiku, kde nejde o ego politika. Podobní lidé se na tuzemské politické scéně dle jeho slov nenacházejí snadno. Za sebe svůj první rok v nové pozici po přesunu z akademické sféry vnímá pozitivně.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal najevo, že nebude znovu kandidovat do prezidentského úřadu. V pátek řekl, že březnové komunální volby budou jeho poslední, píší zahraniční tiskové agentury. Podle stávajícího znění turecké ústavy by však Erdogan ani znovu kandidovat na prezidenta nemohl.

Sněmovna ve středu v prvním čtení podpořila změnu pravidel prezidentské volby. Návrh počítá například s tím, že nově budou moci zákonodárci do klání o Hrad podpořit pouze jednoho kandidáta. Vládní novela také upravuje, že občanští kandidáti na prezidenta budou moci nově sbírat podpisy podporovatelů i elektronicky. Změny ve středečních Událostech, komentářích uvítala jak poslankyně ANO Helena Válková, tak bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš (nyní senátor) a textař Michal Horáček. Podle něj se ale změny zavádějí pozdě.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se bude ucházet o druhý mandát v čele unijní exekutivy, píší s odvoláním na své zdroje agentury DPA a Reuters. Německá politička získala podle agentur nominaci své domovské strany, Křesťanskodemokratické unie (CDU). Jméno nového předsedy či předsedkyně Komise bude jasné po červnových volbách do Evropského parlamentu (EP).

Bývalý premiér Andrej Babiš nadále zůstává šéfem hnutí ANO. Zvolen byl na sobotním sněmu, a to i přesto, že před dvěma lety tvrdil, že už kandidovat nebude. Ve funkci šéfa hnutí je už téměř dvanáct a půl roku, tedy od jeho založení v roce 2011. Ovšem nejdéle sloužícím předsedou v rámci české politické scény zatím není, tento post si drží Vojtěch Filip, jenž byl v čele KSČM šestnáct let. I Ivan Bartoš kormidluje pirátskou loď už čtrnáct let a osm měsíců.

Ruská ústřední volební komise odmítla zaregistrovat odpůrce války Borise Naděždina do březnových prezidentských voleb. Na platformě Telegram to oznámil samotný uchazeč o úřad hlavy státu, který avizoval, že se proti tomuto rozhodnutí odvolá k nejvyššímu soudu. Komise podle ruské státní agentury TASS uznala 95 587 podpisů podporujících jeho kandidaturu z celkově téměř 105 tisíc, které Naděždin předložil.

Ruská státní média spustila propagandistickou kampaň proti možnému prezidentskému kandidátovi Borisovi Naděždinovi, uvedl server Meduza. Naděždin odevzdal podpisy sesbírané na podporu své účasti ve volbách, volební komise by měla o kandidatuře rozhodnout do deseti dnů. Podle státních kanálů za ním stojí ukrajinská rozvědka a příznivci Alexeje Navalného a exilových kritiků Kremlu.

Předseda hnutí Přísaha a bývalý policista Robert Šlachta plánuje na podzim kandidovat do Senátu na Břeclavsku. V čele evropské kandidátky bude mít Přísaha spolu s uskupením Motoristé sobě závodníka Filipa Turka. Memorandum o společném postupu a koalici pro volby do Evropského parlamentu Šlachta podepsal s předsedou Motoristů Petrem Macinkou. Mluvčí bývalého prezidenta Václava Klause bude na kandidátní listině trojkou, dvojkou bude jihočeská lídryně Přísahy Nikola Bartůšek. Na kampaň, kterou hodlají spustit dva měsíce před hlasováním, tedy v dubnu, chce Macinka vybrat deset milionů korun.

Ruský vůdce Vladimir Putin potvrdil, že se bude příští rok v březnu opět ucházet o prezidentský úřad. Oznámil to při neformálním rozhovoru po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti. Jedenasedmdesátiletý Putin je u moci už téměř čtvrtstoletí, nynější mandát mu vyprší v květnu příštího roku. Volby v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí.

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Ministerstvo vnitra navrhuje, aby poslanci a senátoři mohli ve volbě prezidenta v budoucnu podpořit jen jednoho kandidáta. Lidé by pak měli dostat možnost podepisovat petice občanských kandidátů také on-line. V případě překročení potřebné hranice padesáti tisíc on-line podpisů a splnění dalších náležitostí by úřady kandidáta automaticky do voleb zaregistrovaly. Vnitro v tiskové zprávě informovalo, že návrh předložilo ostatním ministerstvům k připomínkám, poté ho projedná vláda a případně parlament.

Bývalý slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok bude příští rok na jaře kandidovat na prezidenta země. Rozhodnutí oznámil na tiskové konferenci v Banské Bystrici. Korčok v diplomacii působil třicet let, mimo jiné jako velvyslanec v Německu nebo USA. Patří k nejdůvěryhodnějším a zároveň proevropským slovenským politikům. O prezidentský post se chce znovu ucházet kontroverzní soudce Štefan Harabin. Zuzana Čaputová naopak obhajobu odmítla.

Prezident Petr Pavel řekl, že chápe a přijímá rozhodnutí hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové, která napřesrok nebude obhajovat mandát. Oba prezidenti se sešli v zahradách vil Tugendhat a Löw-Beer v rámci festivalu Meeting Brno. Čaputová zdůraznila, že je její rozhodnutí definitivní, Slovensko podle ní potřebuje někoho s novými silami.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová oznámila, že se příští rok nebude ucházet o znovuzvolení. Uvedla, že by na další mandát už neměla dost sil. Hlavou slovenského státu se stala po vítězství v přímé volbě v roce 2019 a její pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června 2024. Čaputová je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem v zemi, její obliba podle sondáží oproti minulosti ale klesla. Dlouhodobě je terčem slovních výpadů některých politiků a už v květnu uvedla, že spolu s rodinou čelí novým vyhrůžkám zabitím.

Americký prezident Joe Biden definitivně potvrdil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Po týdnech spekulací v úterý zahájil předvolební kampaň zveřejněním tříminutového klipu, v němž hovoří o „extremismu“ Republikánské strany pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa a o potřebě postavit se za demokracii a základní svobody. Jako jeho viceprezidentka opět bude kandidovat Kamala Harrisová, napsala agentura Reuters.

Americký prezident Joe Biden v pondělí řekl, že plánuje znovu kandidovat a chystá se na tvrdý boj o znovuzvolení. Oficiálně chce své plány oznámit v úterý, píše Reuters. „Řekl jsem vám, že plánuji znovu kandidovat. Dám vám brzy vědět,“ řekl Biden.

Floridský zákonodárný sbor, který ovládají republikáni, odsouhlasil zákaz potratů po šestém týdnu těhotenství. Informuje o tom agentura AP. Návrh má podporu i guvernéra Rona DeSantise, který se podle médií připravuje na kandidaturu v prezidentských volbách příští rok. Bílý dům rozhodnutí floridských politiků ostře kritizoval.

Bývalý republikánský guvernér státu Arkansas Asa Hutchinson oznámil kandidaturu na amerického prezidenta. Informovaly o tom agentura Reuters a AP. Jeho potvrzenými protivníky v republikánských primárkách jsou zatím exprezident Donald Trump, bývalá velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová a podnikatel Vivek Ramaswamy.

Současný generální ředitel České televize (ČT) Petr Dvořák bude obhajovat funkci. Serveru Seznam Zprávy sdělil, že před veřejnoprávní televizí jsou nové výzvy, kterých se chce účastnit. Dvořák stojí v čele televize druhé volební období, které mu vyprší na konci září. Rada České televize vyhlásila výběrové řízení na šéfa ČT v polovině února. Uzávěrka přihlášek je 17. dubna, vybírat ředitele s mandátem do roku 2029 budou radní v červnu.

Exprezident Spojených států Donald Trump má prvního potvrzeného soupeře do primárek Republikánské strany před prezidentskou volbou, která je na programu příští rok. Úmysl kandidovat v úterý oznámila Nikki Haleyová, která byla v letech 2017 a 2018 součástí Trumpovy administrativy jako velvyslankyně USA při OSN. V klipu oznamujícím vstup do kampaně prezentovala vlastenecký vzkaz a kritizovala „establishment“.

Druhé kolo prezidentských voleb by podle průzkumu agentury Median vyhrál bývalý vysoký představitel armády Petr Pavel, získal by 57,9 procenta hlasů. Jeho protikandidát, předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš by dostal 42,1 procenta. Voleb se rozhodně chce zúčastnit 76 procent lidí, dvanáct procent to zvažuje. Výsledky průzkumu z 20. až 22. ledna, kterého ho se zúčastnilo 1161 respondentů, agentura zveřejnila na pondělní on-line tiskové konferenci.

Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer se podruhé pokusili uspět v prezidentské volbě. Stejně jako před pěti lety ale zůstali daleko před vstupem do druhého kola. Oproti minulým volbám navíc přesvědčili výrazně méně voličů.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. K postupu do druhého kola mu však pogratuloval, stejně jako Danuši Nerudové, která skončila třetí. Výsledek prvního kola podle něj dopadl fantasticky. Expremiér také sdělil, že se na něj údajně chystá podraz od Pavlových „spřízněných novinářů“, kteří ho chtějí spojovat s KGB.

Bývalý premiér a předseda ANO Andrej Babiš by nyní v prvním kole prezidentské volby dostal podle volebního modelu agentury Ipsos 28,6 procenta hlasů. V těsném závěsu za ním by byl někdejší vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel s 27,8 procenta. Naopak podle agentury Median by první kolo vyhrál Pavel se ziskem 29,5 procenta hlasů před Babišem, který by získal 26,5 procenta hlasů. Podle obou průzkumů by pak třetí místo zaujala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, která by podle agentury Ipsos získala 24,6 procenta hlasů a podle agentury Median 21 procent hlasů.