Opravy

S dřívějším příchodem jara startují dobrovolnické akce na opravu turistických stezek. V rámci projektu Stezky z lásky budou tuto sobotu dobrovolníci spravovat Nelahozeveskou zámeckou stezku. Projekt organizuje Klub českých turistů (KČT). V loňském roce se díky práci dobrovolníků podařilo opravit dvacet sedm kilometrů tras. Dobrovolníci se letos zaměří na obnovení nepoužívaných historických stezek nebo na budování nouzových tábořišť.

Silničáři dokončují přípravné práce k letošním opravám Barrandovského mostu v Praze včetně oprav na objízdných trasách. Dopravní značení začnou chystat v pátek a přes víkend ho dokončí. Uzavírka části severního soumostí začne v pondělí 11. března v ranních hodinách. Práce potrvají do konce letních prázdnin, řekli v pondělí náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) a náměstek ředitele Technické správy komunikací (TSK) Josef Richter. Několikaletá oprava mostu má letos skončit, původně byly práce naplánovány rovněž na příští rok.

Na stavu silnic se značně podepsala poslední zima. Škodilo jim především časté střídání teplot. Stát přidá letos krajům na jejich opravy čtyři miliardy korun, zčásti na údržbu, zčásti na investice do lepších tras. Se stejným příspěvkem počítá i v následujících letech. Navýšení rozpočtů ale zdaleka nebude stačit. Dát dohromady všechny rozbité silnice by stálo podle krajů desítky miliard. Silniční síť v Česku měří skoro 56 tisíc kilometrů.

Hasiči Správy železnic během čtvrtka odklízeli následky středeční srážky vlaku a kamionu u Dolní Lutyně na Karvinsku. Zemřel při ní strojvedoucí a dvě desítky lidí se zranily. Pokračuje také vyšetřování příčin nehody.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

Stále silnější provoz na dálnicích kolem velkých měst nutí silničáře k opravám v nočních hodinách. Aktuálně provádějí až čtvrtinu údržby za tmy, i když je to dražší. Teď například na D11 u Nymburka.

Na doněcké frontě zatím vojáci stále čekají na nové zbraně ze západu. Země NATO přislíbily například dodávky desítek tanků typu Leopard 2. Některé z těchto strojů už vyrazily na cestu. Až na frontu ale zatím nedoputovaly. Ukrajinští vojáci tam proto dál používají bývalou sovětskou techniku a kromě ruských agresorů bojují i s blátem.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

V obcích zasažených tornádem stále neutichl stavební ruch. Zatímco rodinné domy jsou už z velké části opravené, na obecním majetku pracují řemeslníci ve větší míře až teď. Ani na druhé výročí v červnu nebudou zdaleka všechny budovy v pořádku.

O východoukrajinský Bachmut svádějí obránci s invazními ruskými jednotkami dlouhé měsíce lítý boj. Klíčovou roli v udržení strategického města hrají vedle raketometů a houfnic i tanky. A to včetně těch ruských, které se Ukrajincům podařilo ukořistit a následně nasadit proti jejich původním majitelům.

Vedle vojáků a záchranářů oslavuje bojující Ukrajina nové hrdiny. Miliony a miliony Ukrajinců jsou závislé na oddané práci a vynalézavosti techniků a opravářů civilní infrastruktury. Jen ve čtvrtek padly v Kyjevě teploty šest stupňů pod bod mrazu, přitom sedm desítek ruských raket znovu zamířilo na rozvody elektřiny a vody.

Německo bude na Slovensku opravovat zbraně, které byly použité v bojích na Ukrajině, aby je bylo možné znovu nasadit. V úterý to v Bruselu oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová před jednáním s kolegy z ostatních zemí Evropské unie. Doplnila, že na spuštění projektu se dohodla se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm a práce na něm mohou začít okamžitě. Slovenské ministerstvo obrany očekává zahájení zmíněných oprav v průběhu několika týdnů.

Vláda by mohla příští týden zaúkolovat některého z ministrů opravou slavných chátrajících Žižkových kasáren v Terezíně. Prezident Miloš Zeman během návštěvy Ústeckého kraje navrhl, aby si rozsáhlý areál vzala zpět armáda. Terezín sám na opravu za miliardu nemá.

V Irpini na jaře ukrajinská armáda zastavila ruský postup na Kyjev. Ve městě se odehrávaly těžké boje, jejichž známky jsou stále ještě vidět na některých domech. Hned, jak to bylo možné, se ale místní vrátili a začali s opravami. Ve městě natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Zdržení dopravních staveb není nic neobvyklého. Většinou za nimi podle zúčastněných stojí nesrovnalosti v plánech, které neodrážejí realitu. Výsledek ale působí na ty, jež situaci vidí zvenčí, dost rozpačitě.

Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo odkup někdejších městských lázní v centru Plzně. Za stoprocentní podíl ve firmě, která chátrající a památkově chráněný objekt ze třicátých let minulého století dosud vlastní, zaplatí kraj sto dvacet milionů korun. Opravy přijdou na další stovky milionů. Kraj chce mít v budově multifunkční sál, zázemí pro svoje příspěvkové organizace a nové prostory pro Západočeskou galerii.

Královéhradecký kraj řeší problémy na železnici. Objednané spoje Českých drah (ČD) nejezdí tak, jak se dopravce zavázal. Kvůli závadám a pomalým opravám nasazuje na některé linky menší soupravy. Ty jsou pak přeplněné a cestující si stěžují.

Druhý prázdninový týden se v Česku naplno rozběhly opravy silnic, od pondělí se například pracuje na takzvané „rychlodráze“ v Pardubicích, jedné z nejvytíženějších silnic ve městě. S omezeními se potýkají také řidiči v Brně nebo třeba v Děčíně. Stavební materiály ale výrazně podražily, stejně tak cena prací. V některých městech se tak opravy musí rušit či odkládat. Někde také chybí pracovní síla, ukrajinští dělníci se totiž často vrátili do vlasti bojovat.

Vysoké ceny komplikují starostům zvelebování obcí. Kvůli dražšímu materiálu musí často pozastavovat své projekty. Z našetřených peněz jim navíc ubírá inflace. Ztráty nepokryje ani fakt, že města mají teď vyšší příjmy z daní.

Stavba prvního úseku vysokorychlostní tratě by podle současných plánů měla začít zhruba za tři až čtyři roky. Vyjít má řádově na desítky miliard korun. Celý projekt pak na 700 miliard. Vláda nemá peníze ani na údržbu a opravu železnic, uvedl v pondělních Událostech, komentářích bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). Současný šéf resortu Martin Kupka (ODS) chce jednat se soukromými investory a snažit se získat peníze i ve spolupráci s Německem a Rakouskem.

Před válkou žilo v Charkově, druhém největším ukrajinském městě, téměř půldruhého milionu lidí, mnozí však ze strachu o životy uprchli před ruským ostřelováním. Teď se část z nich vrací domů, město je o něco bezpečnější. Život zde ale o mnoho jednodušší není. Na místě natáčel reportér ČT Václav Černohorský.

Nově otevřená trasa v opraveném severním křídle zámku v Uherčicích na Znojemsku je aktuálně jediným fungujícím prohlídkovým okruhem památky. Starší trasu musela správa zámku uzavřít, v místnostech se objevila dřevokazná houba. Uzavřená zůstává i romantická rozhledna v parku.

České zbrojní firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku, oznámilo ministerstvo obrany. Prvním kontraktem bude oprava tanků T-64, zajistí ji společnosti skupiny Czechoslovak Group. V budoucnu se mohou opravy rozšířit i na kolové obrněnce typu BTR a BRDM, zapojit se do nich mohou i další české firmy.