Kavkaz

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kvůli vraždě učitele mladým radikalizovaným přistěhovalcem nařídil prověřit všechny případy lidí podezřelých z radikalizace, kteří by mohli být vyhoštěni z Francie. Napětí mezi Paříží a pětimilionovou muslimskou menšinou v zemi roste, muslimy pobouřil třeba nedávný zákaz nošení abájí ve školách. Zabránit radikalizaci má pomoci předloňský zákon o náboženském separatismu, který vedl k uzavření některých mešit a který přináší větší dohled úřadů nad aktivitami muslimů. Podle kritiků z řad věřících i levicových politiků ale jen umožnil další diskriminaci.

Arménský prezident Vahagn Chačaturjan dnes svým podpisem stvrdil přistoupení země k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC) se sídlem v Haagu. Informovala o tom arménská prezidentská kancelář. Plán Jerevanu připojit se k ICC, který před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Dá se číst jako odklon od Ruska po prohrané válce o Náhorní Karabach.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Nejméně 35 lidí přišlo o život a další desítky utrpěly zranění v důsledku exploze a požáru na benzinové stanici v Machačkale na jihu Ruska. S odvoláním na regionální úřady a federální ministerstvo pro mimořádné situace to v úterý uvedla agentura TASS. Záchranáři pokračují v rozebírání ruin a pátrání po lidech pod sutinami.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. Oba se nyní nacházejí v nemocnici v Grozném. Útočníci jim zničili techniku a sebrali dokumenty, uvedla redakce novin. Případ podle státní agentury TASS odsoudil i ruský svaz novinářů, běžně přitom útoky na opoziční novináře zůstávají bez kritiky oficiálních struktur.

Cesta k mírovému řešení vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem nespočívá v hledání překážek a problémů, ale ve snaze o dosažení trvalého míru. K tomu je zapotřebí nejen ázerbájdžánská strana, ale dobrá vůle na obou stranách. Česko považuje za důležité vzájemné uznání celistvosti a svrchovanosti Arménie a Ázerbájdžánu. Ve čtvrtek to řekl premiér Petr Fiala (ODS) po setkání se svým arménským protějškem Nikolem Pašinjanem v Praze.

Nejméně sedm lidí přišlo v Kyjevské oblasti o život při nočním ruském dronovém útoku. Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Dalších sedm osob při útoku utrpělo zranění. Nejméně jednu oběť měl i středeční raketový útok na panelový dům v Záporoží. Dalších 25 lidí při něm bylo zraněno. Ruská správa poloostrova Krym naopak obvinila ukrajinské síly z dronového útoku na přístav Sevastopol.

Nová studie poprvé detailně vyhodnotila počet obětí pandemie covidu-19 v Rusku. Její autoři věří, že nová metodika, kterou v ní použili, pomůže získat jasnější přehled o pandemiích v budoucnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil první vojenskou mobilizaci v Rusku od druhé světové války, ta v následujících dnech vyvolala protesty v desítkách měst po celé zemi a incidenty na vojenských komisariátech. V neděli se konala v hlavním městě regionu Dagestán demonstrace, během níž ruská policie provedla další násilné zatýkání. V pondělí mladý Rus na protest proti mobilizaci v Irkutské oblasti postřelil a těžce zranil odvodového komisaře. Po ohlášení částečné mobilizace zesílily snahy o úprk z Ruska, podle opozičního listu Novaja Gazeta uteklo ze země více než 260 tisíc mužů. Postoje států Evropské unie k jejich přijímání jsou však nejednotné.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová odsoudila „ilegální“ příhraniční útoky Ázerbájdžánu na Arménii. Podle ní je jasné, že současnou eskalaci začalo Baku. Ázerbájdžán označil tvrzení za „nepodložená a nespravedlivá“. Pelosiová je v Jerevanu od soboty a je nejvýše postavenou představitelkou USA, která Arménii od zisku její nezávislosti v roce 1991 navštívila.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Napětí kolem Záporožské jaderné elektrárny zneklidňuje obyvatele města Dnipro, správního centra Dněpropetrovské oblasti. Dnipro dělí od nukleárního zařízení sto kilometrů a je tak nejbližším milionovým střediskem.

Bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, takzvaní kadyrovci, jsou součástí ruských invazivních sil od začátku války na Ukrajině. Jsou brutální a účastnili se například i masakrů v Buče, svoje schopnosti ale často nadsazují, aby se tak lépe prodali na sociálních sítích, na nichž často inscenované záběry z válečných zón slouží putinovské propagandě.

Většina ruské veřejnosti podle průzkumů podporuje invazi na Ukrajinu, v zemi se ale objevují i odmítavé hlasy. Často jde o jednotlivce, kterým hrozí vězení už jen za to, že válku nazývají válkou. Ve vzdálených ruských regionech pak matky a manželky odvedenců na frontu bojují za to, aby se jejich muži vrátili domů.

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před sedmi tisíci lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, které lidé začali šlechtit.

Avaři, kteří v raném středověku opanovali část střední a východní Evropy a vládli také Slovanům, pocházeli z dalekých oblastí severovýchodní Asie. Místo jejich původu zjistili vědci genetickými metodami z kosterních nálezů. V mezinárodním týmu pracovala také Zuzana Hofmanová z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Právě brněnská univerzita o výzkumu informovala.

Archeologové našli už před 125 lety na severním Kavkazu podivná drobná žezla vyrobená z ušlechtilých kovů. Nová analýza teď odhalila, že soubor zlatých a stříbrných trubiček ve skutečnosti představuje nejstarší známá brčka na světě.

Rusko stáhlo do posádek stálého umístění přes 10 tisíc vojáků, kteří se zúčastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech blízko Ukrajiny. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na oznámení jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil.

V posledních desetiletích himálajské ledovce ztrácejí led desetkrát rychleji než v minulosti. Vědci z univerzity v Leedsu to prozkoumali za dobu sedmi set let.

Ruské ministerstvo zahraničí publikovalo dva návrhy smluv s USA a NATO, v kterých prezentuje své požadavky vůči Západu. Počítá v nich s nerozšiřováním NATO, omezením rozmisťování vojsk a techniky nebo vytvořením horké kontaktní linky. Některé kroky chce zakázat, pokud budou druhou stranou „vnímány jako hrozba národní bezpečnosti“. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová řekla, že Spojené státy návrhy viděly, nehodlají vůči nim však zaujímat postoj bez koordinace s Evropou.

Arménie v pondělí znovu obvinila ázerbájdžánské jednotky z překročení společné hranice. Arménský premiér Nikol Pašinjan zároveň oznámil, že kvůli dění na pomezí vyměnil ministra obrany. Informovaly o tom tiskové agentury. Arménie a Ázerbájdžán se už v neděli navzájem obvinily z přestřelek na hranici.

Před rokem skončila šestitýdenní válka v Náhorním Karabachu, příměří loni v listopadu  zprostředkovalo Rusko. Boje přinesly vítězství Ázerbájdžánu, zatímco arménští separatisté přišli o velkou část karabašského území. Jak v Ázerbájdžánu, tak v Arménii se v minulých dnech demonstrovalo. V Baku si desetitisíce lidí připomněly vítězství, v Jerevanu požadovalo na deset tisíc stoupenců opozice odstoupení premiéra Nikoly Pašinjana, který na příměří přistoupil.