Kavkaz strana 3 z 3

Šestitýdenní válka nedávno opět „rozmrazila“ spor o Náhorní Karabach. Jak Arméni, tak Ázerbájdžánci jsou neochvějně přesvědčení, že na jeho území mají nárok výhradně oni. Příběh Černé zahrady, jak se název Karabach překládá, však ukazuje dlouhou společnou historii jejich předků v této oblasti, kde se střetávaly civilizace. Také představy, že jde o jakýsi prastarý svár živený staletími vzájemné zášti, jsou mylné. Karabach má nezastupitelné místo v dějinách a kultuře obou národů, které proti sobě postavilo až dvacáté století.

Nové kolo války v Náhorním Karabachu opět otestovalo tenký led, na kterém stojí rusko-turecké vztahy. Znovu vydržel. Na opačných stranách válečné fronty stojí země kromě Kavkazu také v Libyi a Sýrii a velmocensky se přetahují ve Střední Asii nebo na Krymu. Turecko se navíc snaží působit na příbuzné národy v samotném Rusku. Přes všechno toto napětí i komplikované dějiny však prezidenti udržují zvláštní partnerství. Nutí je k tomu především odpor k západní demokracii kombinovaný s obavami, jak by blízké vztahy s Evropou mohly zatočit s jejich čím dál autoritářštějšími režimy.

Kavkaz je nejvyšším pohořím Evropy. I tato jednoduchá a na první pohled nekonfliktní věta je předmětem vleklých sporů. Někteří geografové už ho totiž do Evropy nepočítají. Symbolicky se tak ukazuje, co je pro Kavkaz typické: poloha na hranici světů, o níž si každý říká to, co se mu zrovna hodí.

Arménský prezident Armen Sarkisjan v pondělí v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“. V metropoli Jerevanu se konala další opoziční demonstrace za odstoupení premiéra, označovaného od uzavření dohody s Ázerbájdžánem o ukončení války o Náhorní Karabach za „zrádce“. Pašinjan znovu odstoupit odmítl. Naopak demisi podal ministr zahraničí Zohrab Mnacakanian.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli oznámil, že vojenské síly jeho země dobyly druhé největší město Náhorního Karabachu Šuša. Arménští představitelé však dobytí města, které se v arménštině nazývá Šuši, popírají.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně viní z „hrubého porušování“ nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od pondělního rána. Tento humanitární klid zbraní domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu. Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.

Arménské a ázerbájdžánské síly v pátek pokračovaly v bojích o Náhorní Karabach, zatímco Spojené státy podnikly další diplomatický pokus o ukončení nejkrvavějšího konfliktu v horské enklávě za déle než čtvrtinu století, uvedla agentura Reuters. Agentura AP označila nejnovější střety za těžké.

Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z útoků na civilní oblasti v Náhorním Karabachu. Boje o region svádějí už devátým dnem. Obnovené střety o oblast v jižní části Kavkazu jsou nejkrvavější za více než 25 let, napsala agentura Reuters. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil znepokojení nad situací a vyzval Turecko, které je spojencem Ázerbájdžánu, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit.

Arménský premiér Nikol Pašinjan obvinil Turecko, že se znovu vydává „na cestu genocidy“. V rozhovoru, který zveřejnil francouzský list Le Figaro, také řekl, že má důkazy o turecké vojenské podpoře ázerbájdžánských sil v bojích o Náhorní Karabach. V oblasti podle něj působí turečtí vojenští poradci i turečtí žoldnéři ze severní Sýrie. Ankara tato obvinění odmítá. Boje o horskou enklávu pokračují šestým dnem. Obě strany tvrdí, že způsobily nepříteli značné ztráty, ale nezdá se, že by některá získala převahu. Jerevan uvedl, že je ochotný za zprostředkování OBSE jednat o příměří.

Boje u Náhorního Karabachu a okolí mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami pokračují čtvrtým dnem, nehledě na výzvu Rady bezpečnosti OSN k okamžitému příměří a obnovení jednání bez předběžných podmínek. Konflikt si vyžádal desítky mrtvých, podle obou stran i civilní oběti. Arménské ministerstvo obrany informovalo o ázerbájdžánských náletech na severu Karabachu.

Rusové začínají třídenní volbu gubernátorů, regionálních poslanců nebo zastupitelů městských rad. Ve hře je 77 tisíc postů. Komise odmítly řadu opozičních kandidátů, a na většině míst se tak bude rozhodovat pouze mezi stranami parlamentními nebo několika novými, které jsou podle politologů až na výjimky loajální Kremlu. Spokojenost s hlavní kremelskou stranou Jednotné Rusko i režimem Vladimira Putina přitom klesá hlavně kvůli stagnující ekonomice.

Roku 2017 navštívila italská doktorandka archeologie Vittoria Dall'Armellina arménský klášter San Lazzaro v Benátkách. V jeho sbírkách uviděla meč, který tam neměl co dělat. Byl sice označený jako středověký, Dall'Armellina ale na první pohled poznala, že je mnohem starší.

Na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem se ve čtvrtek po krátkém období klidu vrátily boje, oznámila ministerstva obrany obou zakavkazských republik. Konflikt propukl na konci minulého týdne a situace se po třech dnech přestřelek dočasně uklidnila ve středu. Boje propukly v neděli v severním úseku společné hranice u arménské oblasti Tavuš a dosud si vyžádaly nejméně 17 lidských životů.

Režim Bašára Asada ztratil kontrolu nad provincií Idlib v roce 2015. Od té doby jí vládla řada opozičních frakcí. V současnosti jich tam působí řádově desítky. Některé ovládají jen pár obcí, jiné rozsáhlejší území. Jejich vzájemné vztahy jsou velmi dynamické. Skupiny se neustále personálně přelévají, slučují a rozdělují, uzavírají pragmatická spojenectví, která se opět bortí.

V Moravskoslezském kraji se objevil nový invazní druh, nebezpečný bolševník Sosnowského, který je příbuzným v Česku běžného bolševníku velkolepého. Mohutná rostlina dokáže z lokality vytlačit skoro všechny ostatní rostliny. Navíc obsahuje látky, které mohou být pro člověka nebezpečné. V Česku se v posledních letech stále více rozšiřují i další nepůvodní rostliny, například křídlatka nebo netýkavka.

Od pražského Rudolfina odjela dvě hodiny po poledni Tatra 815 upravená na expediční automobil na cestu kolem světa. Expedice nazvaná Tatra kolem světa 2 odkazuje na obdobnou výpravu z konce 80. let. Na cestě za exotikou zamířila tatra nejprve po dálnici D1 do Brna, další zastávkou bude Bratislava.

Vedení domova pro zdravotně postižené ve Vejprtech podezírá tři klienty ze způsobení požáru, při kterém v neděli zemřelo osm lidí. Tito klienti byli z preventivních důvodů převezeni do psychiatrické léčebny, oznámil v pátek ředitel městských sociálních služeb Viktor Koláček. Policie případ vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti.

Policisté oznámili, že příčinou nedělního požáru v domově pro muže s handicapem ve Vejprtech byla manipulace s otevřeným ohněm. Vyšetřovatelé vyloučili technickou závadu. Všechny oběti se při požáru udusily oxidem uhelnatým.

Vyhořelý dům ve Vejprtech, kde v neděli zemřelo osm lidí, byl v pondělí uzavřený. Na místě stále probíhalo vyšetřování. Policisté případ šetří jako obecné ohrožení z nedbalosti. Tragédie malým městem pohnula. Lidé se s klienty speciálních domovů často dobře znají.

Lesy v Rusku podle organizace Global Forest Watch mizí nejrychleji a v největším rozsahu ze všech států na světě. Kromě rozsáhlých požárů v oblasti Kavkazu a Sibiře za tím stojí těžba. Na tu nelegální se v kavkazských lesích snaží upozornit ekologičtí aktivisté.

Gruzínské údolí Pankisi vyvolává silné emoce. Proslulo totiž jako zázemí čečenských bojovníků, nezkrotné hnízdo organizovaného zločinu a kolébka bojovníků takzvaného Islámského státu. Skupina studentů Ostravské univerzity a Univerzity Karlovy vedená pedagogy Vincencem Kopečkem a Slavomírem Horákem se tam v září 2018 vydala, aby tamní obyvatele potkala na vlastní oči. Dvacítku z nich teď představuje na výstavě v knihovně pražského Ústavu mezinárodních vztahů. Mezi nimi i rodačku z Valašska, která říká, že rytmus života po přestěhování do Pankisi skoro nemusela měnit.

Z cizinců, kteří přijeli loni v létě do Ruska na šampionát ve fotbale, jich v zemi stále pobývá ještě více než 5 tisíc, a to nelegálně. Oznámilo to ruské ministerstvo vnitra, aniž upřesnilo, odkud pocházejí. K cestě do Ruska tito cizinci využili průkaz fanouška, takže nepotřebovali víza do cestovního pasu.